Článek
Rusku, na nějž Západ po invazi Moskvy na Ukrajinu uvalil sankce, největší čínské banky půjčily miliardy dolarů, napsal list Financial Times (FT).
Zatímco západní věřitelé pod tlakem regulátorů a politiků působení v Rusku omezují nebo z něj odcházejí, na jejich místo nastupuje Peking, který se snaží propagovat jüan jako alternativní světovou měnu vedle dolaru.
Expozice čtyř největších čínských bank vůči ruskému bankovnímu sektoru se za čtrnáct měsíců do letošního března zvýšila čtyřnásobně, ukazují data Kyjevské ekonomické školy (KSE).
Finanční ústavy Bank of China, Industrial & Commercial Bank of China, China Construction Bank a Agricultural Bank of China měly na začátku roku 2022 investice v Rusku ve výši 2,2 miliardy dolarů (49,2 miliardy Kč). Do konce března letošního roku se zvýšily na 9,7 miliardy dolarů.
Během stejného období rakouská Raiffeisen Bank, která má ze zahraničních bank největší pohledávky v Rusku, zvýšila svá aktiva v zemi o 40 procent na 29,2 miliardy dolarů, připomíná FT. Banka tvrdí, že hledá způsoby, jak ze země odejít, a od března svá aktiva v Rusku snížila na 25,5 miliardy dolarů.
Postup čínských bank reaguje na snahu Ruska používat místo dolaru či eura spíše jüan. „Půjčky čínských bank ruským bankám a úvěrovým institucím, v nichž z velké části jüan nahradil dolar a euro, ukazují, že sankce fungují,“ řekl listu FT Andrij Onoprijenko z Kyjevské ekonomické školy, který citovaná data zpracoval.
Situace ilustruje také ekonomický příklon Ruska k Číně. V roce 2022 dosáhla obchodní výměna mezi těmito dvěma zeměmi rekordních 185 miliard dolarů.
Před invazí Moskvy na Ukrajinu se přes 60 procent ruského exportu uskutečnilo v měnách, které ruský režim nyní označuje jako „toxické“, tedy v dolarech nebo v eurech. Čínský jüan zastupoval pouze jedno procentu vývozu.
Od té doby export uskutečněný v „toxických“ měnách klesl na méně než polovinu celkového objemu, zatímco jüan se vyšplhal na 16 procent, vyplývá z dat ruské centrální banky.
