Hlavní obsah

Čínské námořní plavidlo laserem oslepilo posádku naší lodi, tvrdí Filipíny

Foto: John YE, Shutterstock.com

Ilustrační foto

Reklama

K incidentu došlo minulý týden nedaleko Spratlyho ostrovů. Jde o poslední eskalaci napětí mezi Čínou a Filipínami ve sporu o Jihočínské moře.

Článek

Filipínská pobřežní stráž obvinila čínskou stranu z použití vojenského laseru proti jedné z jejích lodí. Laser na nějakou dobu oslepil část posádky filipínského plavidla. O obvinění informovala v pondělí 13. února agentura AP.

Podle filipínských úřadů k incidentu došlo 6. února v oblasti Spratlyho ostrovů, konkrétně u druhého Thomasova atolu. Zde se nachází filipínská základna umístěná na lodi Sierra Madre. Filipínská vláda nechala loď v roce 1999 na atolu odstavit, aby posílila své teritoriální nároky.

Základna na palubě Sierra Madre není soběstačná, a tak musí být z pevniny nepřetržitě zásobována.

K incidentům mezi čínskými a filipínskými plavidly dochází právě z toho důvodu, že se čínská strana snaží blokovat zásobování.

V prohlášení pro agenturu AP filipínská námořní stráž uvedla, že chování Číny ohrožuje filipínskou suverenitu v této oblasti Západofilipínského moře (filipínské označení pro Jihočínské moře, pozn. red.).

Čínská strana se k incidentu prozatím odmítla vyjádřit.

Laser oslepil posádku

K poslednímu incidentu došlo, když hlídkový člun filipínského námořnictva dohlížel na běžnou misi, která mířila k jednotce na lodi Sierra Madre.

Podle filipínských úřadů čínské plavidlo dvakrát namířilo laser proti kapitánskému můstku filipínské lodi Malapascua a několik členů posádky na nějaký čas oslepilo.

Zároveň také čínskou stranu obvinily, že podnikla nebezpečné manévry necelých 150 metrů od jejich plavidla.

Incident není ojedinělým případem. Podobný případ se objevil také v srpnu minulého roku. Čínská námoří stráž blokovala přístup filipínským plavidlům k druhému Thomasovu atolu.

Napětí v oblasti je všudypřítomné a k podobným událostem dochází poměrně často. Jen v roce 2022 podaly Filipíny kolem 200 protestů proti agresivnímu chování Číny v Jihočínském moři.

„Filipínská námořní stráž bude pokračovat v ochraně teritoriální integrity své země proti cizí agresi,“ sdělil serveru DW filipínský admirál Artemio Abu.

O vztahu Filipín s Čínou se můžete dočíst například zde:

Podle mluvčího filipínské námořní stráže komodora Armanda Balila je běžné, že se čínské námořní síly snaží blokovat filipínská plavidla. Nicméně laser použily poprvé.

Laser použili vícekrát

Je pravděpodobné, že Čína použila laser vícekrát.

V únoru 2022 Austrálie obvinila čínské námořnictvo, že laserem zaútočilo na stroj australského letectva. K oslepení letounu P-8A mělo dojít v oblasti Arafurského moře mezi Austrálií a Novou Guineou.

Čína obvinění jednoznačně označila jako nepravdivá.

„Plavba čínských lodí v mezinárodních vodách je v souladu s mezinárodním právem. Tudíž je jejich chování zákonné a legitimní,“ řekl v té době pro CNN mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Také v roce 2019 australští piloti tvrdili, že je několikrát zasáhly komerční lasery při přeletu nad Jihočínským mořem.

Jejich tvrzení podpořila i zpráva amerických zpravodajských služeb z roku 2018. Ta tvrdila, že mezi zářím 2017 a červnem 2018 došlo k nejméně 20 incidentům s laserem v oblasti východního Pacifiku, které měla na svědomí Čína.

Spor o Jihočínské moře

Čína si moře téměř celé nárokuje jako své teritoriální vody. V oblasti už několik let staví síť umělých ostrovů, které mají územní nárok posílit.

Napětí přetrvává i přesto, že bývalý prezident Filipín Rodrigo Duterte i jeho následovník Ferdinand Marcos Junior jsou ve vztahu s Pekingem poměrně asertivní.

Nároky obou států v oblasti však znamenají, že Filipíny na vojenské úrovni blíže spolupracují se Spojenými státy. Ty v oblasti mají své jednotky, které dohlížejí na to, aby všechny státy dodržovaly mezinárodní právo.

Peking varoval Spojené státy, aby se přestaly vměšovat do výlučně asijských záležitostí.

Teritorium v oblasti Jihočínského moře si nárokují kromě Číny a Filipín také Vietnam, Malajsie, Tchaj-wan a Brunej.

Hlavním důvodem sporu o toto území jsou nerostné suroviny a frekventované námořní cesty.

Reklama

Doporučované