Článek
Komunistická strana Číny na závěr pátého plenárního zasedání potvrdila vyloučení rekordních 33 představitelů.
Rozsah personálních změn z posledních let podle BBC naznačovala řada prázdných míst v sále, kde se členové ústředního výboru setkali.
Letošního jednání se zúčastnilo pouze 279 z 376 řádných a náhradních členů zvolených v roce 2022. V součtu tak chyběla více než čtvrtina původního složení výboru.
Šlo o nejvyšší počet „prázdných židlí“ v moderní historii podobných stranických zasedání, napsala agentura Reuters s odvoláním na zprávu vládní agentury Nová Čína.
Pro srovnání: čtvrtého pléna v říjnu 2025 se zúčastnilo dohromady 315 členů, třetího v červenci 2024 pak celkem 364 členů.
„Větší počet prázdných míst podtrhuje, že se plénum zaměřuje na prosazování Si Ťin-pchingovy představy o přísné vnitrostranické disciplíně,“ uvedl na platformě X Neil Thomas, vedoucí pracovník analytického institutu Asia Society.
(Text pokračuje pod grafikou.)
Zatímco předchozí plenární zasedání se zaměřovala především na ekonomické reformy nebo sociální a rozvojové otázky, letos se hlavním tématem stala stranická disciplína. Si Ťin-pching od svého nástupu k moci v roce 2012 učinil z boje proti korupci jeden z hlavních pilířů své vlády. Korupci označil za „největší hrozbu“ pro Komunistickou stranu Číny.
Mezi vyloučenými ze strany jsou i někdejší významní představitelé režimu. Vyřazeným je například Ma Sing-žuej, stranický tajemník autonomní oblasti Sin-ťiang.
Čistky hlavně v armádě
Server BBC uvádí, že z celkových 33 vyloučených členů pochází 16 z armády. Není však jasné, z čeho přesně jsou tito představitelé obviněni. Oficiální dokument zmiňuje pouze „závažná porušení stranické disciplíny a zákonů“. Podobně obecná obvinění jsou za Si Ťin-pchingovy protikorupční kampaně běžná.
Čistky mezi nejvyššími představiteli armády mají obzvlášť výrazný dopad. Neil Thomas je označil za případ, který nemá obdoby. „Vyvolává to vážné otázky ohledně organizačního vedení a bojeschopnosti armády, a to i přesto, že Čína nadále představuje nové a mimořádně vyspělé vojenské technologie“ napsal.
Nedávno se stal obětí čistek generál Čang Jou-sia, jeden z místopředsedů Ústřední vojenské komise. Společně s ním byl ze strany vyloučen i další vysoce postavený generál, Liou Čen-lim. Oba kvůli údajné neloajalitě, korupci a porušování stranické disciplíny.
Z původně sedmičlenné Ústřední vojenské komise, nejvyššího velitelského orgánu čínských ozbrojených sil, zůstali aktivní už jen dva členové – předseda Si Ťin-pching a Čang Šeng-min. Druhý zmíněný byl tento týden povýšen do politbyra Komunistické strany Číny, nejvyššího stranického orgánu. Nyní je jediným vojenským představitelem v tomto nejvyšším vedení strany.
Prezident tak získal mimořádnou kontrolu nad personálním složením armády. Odvolání tolika zkušených velitelů ale vyvolává otázky, jaký dopad to bude mít na fungování ozbrojených sil.
Kdo uvolněná místa nahradí?
Příští rok se koná 21. sjezd Komunistické strany Číny. Tam se rozhodne, kdo povede stát v dalších letech, což přinese i velké personální změny v celém spektru čínského vedení. Že Si Ťin-pching zůstane v nejvyšší funkci, je téměř jasné. Hierarchie pod ním se ale může změnit.
„Po éře Mao Ce-tunga se ustálil model generační obměny, kdy se nejvyšší vedení obměňovalo každé dva sjezdy, tedy po deseti letech. Ustálil se také zvyk, že kádři byli postupně posouváni v žebříčku do vyšších funkcí,“ vysvětlil nedávno Seznam Zprávám expert na čínskou politiku Jan Švec z Ústavu mezinárodních vztahů.
Si Ťin-pching tento systém úplně nezrušil, ale výrazně ho oslabil. V roce 2018 Čína odstranila limit dvou funkčních období pro prezidentský úřad a v roce 2022 Si jako generální tajemník strany vstoupil do třetího funkčního období. Zároveň stále neukázal člověka, který by měl být jeho zjevným nástupcem.
Jedním z možných nástupců se považoval bývalý vicepremiér a někdejší člen politbyra Chu Čchun-chua. Ten už ale v úzkém vedení není.
„Pravděpodobně se obává, že představitelé šesté generace, jako například bývalý vicepremiér Chu Čchun-chua, by pro něj mohli představovat mocenské ohrožení, a proto prosazuje spíše takzvanou sedmou generaci narozenou v 70. letech, jejíž představitelé už svou vysokou politickou kariéru budovali za vlády Si Ťin-pchinga,“ podotkl Švec.
Uvolněný prostor začíná postupně obsazovat generace politiků narozených převážně v 70. letech. Od těch starších u moci se liší v mnoha věcech. Nezažili maoistickou Čínu a jejich formativní kroky se vztahují k období ekonomického otvírání země.
Šestá generace
Označení šestá generace se používá pro nastupující skupinu čínských politiků, kteří by měli postupně převzít nejvyšší funkce po současném vedení v čele se Si Ťin-pchingem. Jde především o představitele narozené v 60. letech 20. století, kteří stoupali v hierarchii Komunistické strany.
Zatím však není jasné, kdo z nich by mohl stanout v čele země. V současnosti se mluví o možném „ztracení“ a nástupu mladší generace politiků.
