Čtyři témata, která mohou zhatit „přelomový okamžik“ mezi Británií a USA

Středeční program návštěvy Donalda Trumpa v Británii byl plný obřadností a královských oslav. Americký prezident i jeho manželka Melania „zářili“, což šéf Bílého domu večer osobně potvrdil, když si pochvaloval výjimečnost celé návštěvy.

Nyní však přichází na řadu politika - a s ní i možné komplikace.

Britský premiér Keir Starmer přijal Trumpa na svém venkovském sídle Chequers, které leží zhruba 80 kilometrů od Londýna. Díky tomu se prezident stejně jako ve středu ve Windsoru vyhne britským demonstrantům.

Státníci si nejprve společně prohlédnou archivy Winstona Churchilla. Poté je čeká jednání za zavřenými dveřmi následované obchodní recepcí s ministryní financí Rachel Reevesovou a společnou tiskovou konferencí.

Stanice Sky News píše, že schůzka má potenciál stát se přelomovým okamžikem v britsko-amerických vztazích. Státy mluví o prohloubení bezpečnostní i obchodní spolupráce.

Přestože Trump a Starmer osobnostně a politicky snad nemohou být rozdílnější, pojí je vřelé osobní vztahy. Svědčí o tom mimo jiné to, že se navzájem opakovaně častují pochvalami. „Mám rád vašeho premiéra. Je o něco liberálnější než já - jak jste pravděpodobně slyšeli - ale je to dobrý člověk,“ vzkázal v minulosti konzervativec Trump na adresu vůdce britských labouristů.

Jednání v Chequers nicméně pro britského premiéra zřejmě politicky nebude jednoduché. Řeč by mohla přijít i na několik témat, která by se mohla stát potenciální rozbuškou - a historický milník proměnit v prohru.

Narušit hladký průběh schůzky by mohla ofenziva v Gaze, kterou Izrael odstartoval v úterý, a odlišné postoje, které Washington a Londýn v této otázce zastávají. Zatímco Spojené státy počínání Izraele fakticky posvětily, Británie je odsoudila coby „bezohledné a odporné“.

Země se neshodují ani co se týče dlouhodobějšího řešení války na Blízkém východě. Británie hodlá v příštím týdnu spolu s dalšími státy uznat Palestinu jako nezávislý stát a podpořit tak myšlenku dvoustátního uspořádání.

Trump nicméně tento krok označuje za chybu a má za to, že bude „odměnou“ pro teroristickou organizaci Hamás. Právě s ním Izrael už téměř dva roky vede válku a chce ho zlikvidovat v odvetě za teroristický útok ze 7. října 2023.

Podle deníku The Times je nepravděpodobné, že by se státníci tématu během jednání zcela vyhnuli. Zakrýt alespoň navenek neshody mezi oběma stranami během následné tiskové konference podle něj bude značně složité.

Ani v otázce Ukrajiny, která už přes tři roky odolává ruské agresi, nejsou Washington a Londýn na stejné vlně.

Británie patří dlouhodobě mezi jedny z nejstabilnějších spojenců napadené země. Na válku na Ukrajině nahlíží jako na boj za hodnoty a svobody, které zastává Západ.

Podobně se ostatně večer během projevu na slavnostním banketu vyjádřil i král Karel III., který připomněl, že Británie a USA „bojovaly společně, aby porazily síly tyranie“ během první i druhé světové války. „Dnes, kdy tyranie zase jednou ohrožuje Evropu, stojíme společně s našimi spojenci na straně Ukrajiny, abychom odradili agresory a zajistili mír,“ vzkázal.

Postoj amerického prezidenta je v porovnání s tím vlažnější. Trump se zdráhá přitlačit na Kreml a distancovat se od ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeho vztah s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským je přitom značně kolísavý.

Narušit klidný průběh jednání by mohlo i nedávné odvolání Petera Mandelsona z funkce britského velvyslance ve Spojených státech v reakci na jeho vazby na usvědčeného sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina.

Pokud toto téma přijde na přetřes, chtě nechtě s sebou minimálně v podtextu přinese i Trumpovy vztahy s Epsteinem. Právě ty se v posledních dnech staly jedním z motivů, které dominovaly protestům veřejnosti proti návštěvě amerického prezidenta. Na hradě Windsor se v souvislosti s tím objevila společná fotografie Trumpa s Epsteinem.

Britská strana poukazuje na to, že mezi Mandelsonem a Trumpem je značný rozdíl. Zatímco americký prezident přerušil vztahy s Epsteinem v roce 2004, Mandelson v nich nadále pokračoval i po tom, co byl finančník obviněn ze sexuálních zločinů.

Podle listu The Times ale i tak na britské straně panují obavy z toho, jak se nevyzpytatelný Trump k odvolání velvyslance vyjádří.

Mezi další ožehavá témata patří i britský zákon o bezpečnosti na internetu, který Bílý dům kritizuje coby krok ohrožující svobodu projevu. Britští ministři tuto interpretaci odmítají.

Podle amerických představitelů, na které odkazuje stanice BBC, je pravděpodobné, že toto téma přijde během schůzky na přetřes, neboť jde o otázku, na kterou se americká administrativa „velice zaměřuje“.

Zákon o online bezpečnosti, který vstoupil v platnost v roce 2023, začala Británie zavádět letos. Podle britské vlády byl zákon navržen tak, aby chránil děti a odstraňoval nezákonný obsah. Aktivisté obhajující svobodu slova a tvůrci obsahu na internetu ale uvedli, že zákon je zaváděn příliš široce a cenzuruje i legální příspěvky a webové stránky. Viní proto stát ze snahy o přílišné sledování veřejnosti.