Článek
Izraelský útok z minulého týdne, který cílil na vůdce Hamásu sídlící v katarské metropoli Dauhá, vyvolal obavy i ve vzdáleném Turecku.
Tamní konzervativní politici upozorňují, že dalším terčem vlády Benjamina Netanjahua mohou být představitelé teroristického hnutí, kteří pobývají v Istanbulu.
„Nikdo nemůže říci, že Turecko nebude příštím cílem,“ napsal na síti X například exministr zahraničí Ahmet Davutoglu.
Týden před útokem v Dauhá izraelská kontrarozvědka oznámila, že zmařila chystaný atentát na Itamara Ben Gvira, krajně pravicového ministra pro národní bezpečnost.
Útočníci měli použít sebevražedné drony, vyšetřovatelé Šin bet navíc došli k závěru, že buňka Hamásu, která atentát připravovala, sídlila v Turecku. Tamní úřady jakýkoliv podíl na chystaném útoku odmítly.
Šéf zastoupení Hamásu zabil policistu
Jak ve svém úvodníku upozornil deník Haarec, přítomnost vůdců Hamásu v Kataru a Turecku se liší. Zatímco Dauhá poskytlo teroristům útočiště z diplomatických důvodů, Ankara jim dává politické krytí i infrastrukturu pro jejich operace.
Zjistit podrobnosti o životech vůdců Hamásu v Turecku není jednoduché, americký bulvár ale v minulosti informoval o synovi vůdce Hamásu Ismaíla Haníji, Maazovi, a jeho rozmařilém životním stylu v Istanbulu.
Izraelské protiteroristické centrum Meir Amit pak napsalo, že oficiálním šéfem zastoupení Hamásu v Turecku je od února 2023 Músa Akarí, který byl členem jednotky, jež v roce 1992 zavraždila izraelského policistu Nissima Toledana. Akarí byl později vyměněn v rámci propuštění uneseného Izraelce Gilada Šalita.
„Pokud by izraelské tajné služby identifikovaly v Turecku vhodné cíle, je pravděpodobné, že by zvážily operaci i přes značná politická a bezpečnostní rizika,“ řekl listu The New Arab Freddy Khoueiry, bezpečnostní analytik ze společnosti RANE.
Khoueiry je přesvědčený, že případná operace by se od té v Kataru hodně lišila – místo přímého raketového útoku by se Izrael spíš uchýlil k atentátu, který by pravděpodobně vláda svěřila tajné službě Mosad, jež má s likvidací nepřátel v zahraničí bohaté zkušenosti.
„Pokud by došlo k leteckému úderu – zejména k takovému, který by způsobil turecké oběti –, přímá turecká odveta by byla výsledkem, který nelze vyloučit, v kombinaci s diplomatickou odvetou, ať už prostřednictvím spojenců, nebo přímo,“ dodal analytik.
Hamás je „osvobozenecké hnutí“
Zatímco v minulosti pojilo Turecko s Izraelem úzké partnerství, v posledních letech se vzájemné vztahy dostaly k bodu mrazu. Krátce po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023 popsal prezident Recep Tayyip Erdogan Hamás jako „osvobozenecké hnutí“, které vede bitvu na ochranu svého území a obyvatel.
Erdogan a jeho vláda často vůdce Hamásu, jako byl v Íránu zabitý Haníja, přijímali. Turecký prezident se také v posledních letech prezentuje jako silný obhájce Palestinců a kritik izraelské okupační politiky. A jak již bylo zmíněno, několik důležitých představitelů Hamásu trvale žije v Istanbulu.
Vzhledem k tomu, že je Turecko členem Severoatlantické aliance, i s ohledem na sílu jeho armády a zpravodajských služeb je přímý útok velice nepravděpodobný. „Ale tajné operace zaměřené na konkrétní členy Hamásu nejsou zcela vyloučeny,“ řekl The National poradce tureckého parlamentního výboru pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Egypt, Katar i Turecko už o ochraně před možnými izraelskými útoky jednaly. Šéf izraelské armády Ejal Zamir po útoku v Dauhá uvedl, že země bude pokračovat ve své misi „všude, v každé vzdálenosti, blízko i daleko, aby pohnala nepřátele k odpovědnosti“.
Kromě sporu ohledně Palestinců, kvůli němuž Turecko ukončilo veškerý obchod s Izraelem – diplomatické vztahy nicméně pokračují –, dělí obě země i názor na vývoj v sousední Sýrii.
Zatímco turecká vláda je klíčovým partnerem a podporovatelem režimu prezidenta Ahmada Šary, Izrael syrskému vůdci nevěří. Bývalý šéf izraelské diplomacie a nyní ministr obrany Jisrael Kac označil Šaru za „džihádistického teroristu školeného al-Káidou“.
Turecko poskytuje výcvik syrské armádě, Izrael naopak podporuje drúzy na jihu země, kteří se odmítají podřídit Damašku a někteří usilují i o odtržení od Sýrie a připojení se k Izraeli.
To by Turecko považovalo za porušení syrské suverenity, stejně jako přítomnost izraelských vojáků na jihu Sýrie. V případě možného izraelského útoku na tureckém území by se tak možná odveta mohla odehrát i v Sýrii.
