Článek
Úterní izraelský útok na představitele palestinského teroristického hnutí Hamás v katarském Dauhá vyvolal vlnu kritiky nejen na Blízkém východě, ale i v západních státech. Alžírsko požádalo Radu bezpečnosti OSN, aby se kvůli němu ve středu sešla, oznámili diplomaté.
„Bylo to rozhodnutí premiéra (Benjamina) Netanjahua, ne moje,“ napsal na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump, jinak velký politický spojenec předsedy izraelské vlády. Američané dali údajně vědět Kataru o útoku, informace ale přišly příliš pozdě na to, aby mu ropný emirát dokázal zabránit.
Izrael úder zdůvodnil odvetou za teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023, kvůli kterému začala také válku v Pásmu Gazy, a za pondělní střelbu v Jeruzalémě, při níž zemřelo šest lidí.
Představitelé Evropské unie odsoudili izraelský útok jako porušení mezinárodního práva, italská premiérka Giorgia Meloniová kondolovala katarskému emírovi, s otevřenou kritikou se přidal i ministr zahraničí Antonio Tajani. „Útoky poškodily suverenitu spřátelené země, která se měsíce snaží zastavit válku v Gaze a pomoci Izraeli získat zpět rukojmí, která jsou stále v rukou teroristů Hamásu,“ uvedl v prohlášení.
Izraelský útok v Dauhá.
Kanadský premiér Mark Carney mluvil o „netolerovatelném šíření násilí“ a o „urážce katarské suverenity“.
Katar chce v jednáních pokračovat
Samotný Katar v radě bezpečnosti uvedl, že nebude tolerovat bezohledné chování Izraele, emír Tamim bin Hamad Al Sání ale řekl, že jeho země bude pokračovat v roli zprostředkovatele mírových jednání. „Nic nás neodradí od pokračování v této (zprostředkovatelské) roli u všech různých problémů kolem nás v regionu.“
Z Izraele ale zaznívají i opačné hlasy - podle analytika Ejala Pinka z Beginova-Sadatova centra na Bar Ilanově univerzitě musel Katar o izraelském útoku vědět předem. „Vlastně se mu to hodí, pro Katar to vidím jako win-win situaci, protože byl kvůli vůdcům Hamásu pod tlakem Trumpovy administrativy,“ myslí si.
Vzhledem k pobouření, které vyvolal útok v Dauhá v arabském světě, se nabízí otázka na další osud takzvaných Abrahámovských dohod, kterými Izrael za zprostředkování Spojených států normalizoval své vztahy s některými arabskými státy, jako jsou Bahrajn, Spojené arabské emiráty nebo také Maroko.
„Tyto dohody nic nezastaví, naopak budou jen sílit,“ odpověděl analytik Pinko na otázku Seznam Zpráv při středečním webináři.
Abrahámovské dohody
- Bilaterální dohody o normalizaci vzájemných vztahů podepsal Izrael spolu s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty v září 2020. Obě arabské země uznaly Izrael a navázaly s ním diplomatické vztahy.
- O měsíc později oznámil Súdán, že se k Abrahámovským dohodám rovněž přidá, k ratifikaci ale dosud nedošlo kvůli občanské válce, která v zemi zuří. USA za to vyškrtly Súdán ze seznamu zemí podporujících terorismus a poskytly mu půjčku ve výši 1,2 miliardy dolarů.
- V prosinci 2020 podepsal Izrael obdobnou dohodu s Marokem. USA odměnily Maroko uznáním jeho suverenity nad Západní Saharou.
Přestože zhroucení Abrahámovských dohod není pravděpodobné, znepokojení v arabských metropolích je hmatatelné.
„Region stále více vnímá Izrael jako primární hrozbu, nikoli Írán. Izrael vnímají jako stát jednající beztrestně a pravidelně porušující mezinárodní právo a normy. Zda to zajde tak daleko, že by země odstoupily od Abrahámovských dohod, to je otevřená otázka,“ řekla v americké televizi PBS News Mona Yacoubianová, ředitelka a hlavní poradkyně programu pro Blízký východ ve washingtonském think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia.
Plán na příměří jako past na Hamás?
Izrael udeřil na vůdce teroristického hnutí ve chvíli, kdy Hamás studoval poslední návrh na příměří, který předložila oběma stranám Trumpova administrativa. Americký prezident nabádal Hamás k jeho přijetí a návrh na 60denní zastavení bojů označil za poslední šanci.
„Já ten návrh vidím jen jako past na Hamás - jeho cílem bylo shromáždit vůdce Hamásu v jedné budově a poté zaútočit,“ myslí si izraelský analytik Pinko.
Z arabského světa přirozeně zaznívá jiná interpretace - premiér Netanjahu chtěl zmařit možnost na příměří a jím nařízený útok jen dokazuje, že má zájem na pokračování války.
Útok na Katar také podle americké stanice CNN upevní již tak rozšířené přesvědčení na celém Blízkém východě, že Trump nemá na Netanjahua žádný vliv, a to navzdory pákám, jako je prodej amerických zbraní Izraeli a zásadní role USA při obraně židovského státu. USA tak na Blízkém východě ztrácejí důvěru a Trumpem slibovaný mír zůstává v nedohlednu.
