Článek
Katar sloužil až dosud jako hlavní zprostředkovatel jednání mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
Země, jež hostí špičky palestinské organizace, ale zároveň i americkou vojenskou základnu, se v úterý ocitla pod útokem. Izrael oznámil, že zaútočil na představitele Hamásu žijící v katarské metropoli Dauhá. Mluví o odvetě za teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023 a za pondělní střelbu v Jeruzalémě, při které zemřelo šest lidí.
Katar izraelský útok důrazně odsoudil a označil ho za zbabělý. Mluvčí ministerstva zahraničí Madžíd Ansarí uvedl, že se útok „zaměřil na obytné budovy, v nichž bydlí několik členů politického byra Hamásu“.
Dodal, že „zločinný útok představuje do očí bijící porušení všech mezinárodních zákonů a norem a představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Katařanů a jeho obyvatel“. Katar podle něj záležitost vyšetřuje „na nejvyšší úrovni“ a „nebude tolerovat izraelské chování a pokračující narušování regionální bezpečnosti“.
Hamás se rozhodoval o příměří
Při útoku byl podle některých informací zabit šéf politického křídla Hamásu a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí. Zprávy o zabitých vůdcích Hamásu se zatím rozcházejí a není možné je potvrdit.
Kdo je Chalíl Hajjá:
Překvapivé izraelské nálety přišly ve chvíli, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa předložila Izraeli a Hamásu návrh na příměří a propuštění všech zbývajících izraelských rukojmích držených v Pásmu Gazy. Žijících rukojmích by mělo být okolo dvaceti.
Trump Hamásu pohrozil, že tento návrh představuje jeho poslední šanci a nabádal ho k jeho přijetí. Katarský premiér se v pondělí setkal v Dauhá s vůdci Hamásu a naléhal na ně, aby přijali nový americký návrh.
Návrh počítal se 60denním příměřím, propuštěním blíže neupřesněného počtu palestinských vězňů a následným jednáním o poválečném řešení situace v Gaze. Představitelé Hamásu uvedli, že návrh studují, jejich cílem je ale hlavně získat slib o ukončení války.
Izrael nicméně na odpověď Hamásu nečekal a zaútočil nyní.
Vojenský úder v Kataru se od bombardování ostatních okolních zemí liší zejména v tom, že Katar patří k americkým spojencům v regionu. Letos například daroval Washingtonu letadlo, které má sloužit jako prezidentský speciál šéfa Bílého domu.
Izraelští představitelé podle stanice Channel 12 tvrdí, že Trumpovu administrativu předem informovali a americký prezident s tím souhlasil.
Bílý dům potvrdil, že dostal avízo. Mluvčí amerického prezidenta Karoline Leavittová útok označila za „nešťastný incident“, Spojené státy se prý „cítí špatně“ kvůli místu, kde se odehrál. Trump podle ní už mluvil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i katarským emírem Tamímem ibn Hamadem Sáním, kterého ujistil, že nic takového se už na katarském území nebude opakovat.
Izrael v letošním roce bombardoval cíle v Pásmu Gazy, v Libanonu, Sýrii, Íránu a Jemenu. Všechno jsou to buď země vůči USA (jinak nejdůležitějšímu izraelskému spojenci) otevřeně nepřátelské, nebo jimi zmítají vnitřní konflikty.
Katar jako základna vojenských operací USA
Právě v Kataru sídlí CENTCOM (United States Central Command), tedy velitelství zodpovědné za vojenské operace, podporu amerických zájmů a zajištění stability ve dvaceti zemích Blízkého východu.
V Kataru používají Američané leteckou základnu Al-Udajd, která leží jižně od metropole Dauhá. Kromě USA základnu, na niž zaútočil letos Írán v odvetě za americký úder na jeho jaderná zařízení, používají i katarské vzdušné síly a také britské RAF.
Katar jako klíčový zprostředkovatel mírových jednání:
V Kataru jsou také rozmístěny tisíce amerických vojáků, podle údajů Světové banky z roku 2020 by jich mělo být okolo 22 tisíc, později se tento počet o něco snížil. Země slouží jako základna jednotkám bojujícím proti teroristické organizaci Islámský stát, z Kataru podnikají Američané i operace na iráckém území.
Katar je v posledních letech jednou z nejviditelnějších zemí na Blízkém východě. Kromě své důležitosti při zprostředkování jednání ve válce v Gaze je také těžkou váhou na poli ekonomiky.
V Kataru se nacházejí třetí největší zásoby plynu na světě a země se stala jedním z nejdůležitějších vývozců zkapalněného plynu, o který je kvůli válce na Ukrajině a odklonění Západu se od Ruska větší zájem než kdykoliv dříve.
Al Udajd, největší americká základna na Blízkém východě
Základna Al Udajd se rozkládá v poušti nedaleko katarské metropole Dauhá na ploše 24 hektarů. Je na ní takzvané Centrální velitelství USA, které zodpovídá za americké vojenské operace na Blízkém východě, od Egypta po Kazachstán.
Podle agentury Reuters jde o vůbec největší americkou základnu na Blízkém východě. Její součástí je například nejdelší přistávací dráha v celém regionu.
Hrála klíčovou roli při amerických invazích do Afghánistánu a Iráku, při operacích proti teroristickým organizacím al-Káida a Islámský stát, ale také při stažení americké armády z Afghánistánu v roce 2021.
„Základna je víc než jen vojenské zařízení. Je to základní kámen americké strategie na Blízkém východě a zásadní článek pro snahy o regionální bezpečnost,“ napsal nedávno pro server The Hill bývalý úřadující ministr obrany USA z doby první Trumpovy vlády Christopher Miller.
Důležitost základny pramení ze stejného důvodu, pro který se stala v červnu 2025 terčem íránského odvetného úderu za americký útok na íránská jaderná zařízení - vzhledem k poloze Kataru se nachází v podstatě uprostřed Blízkého východu a také v centru Perského zálivu, regionu zásadního pro vývoz ropy.
„V průběhu let investoval Katar přes osm miliard dolarů do zlepšení infrastruktury, včetně 1,4 miliardy do ubytování pro vojáky a vylepšení letiště,“ dodal Miller s tím, že blízkovýchodní spojenec tak šetří peníze amerických daňových poplatníků.
Kromě letadel v Al Udajd Američané rozmístili také řadu tanků a dalšího vojenského vybavení. Jednotky USA na základně slouží společně s katarskými vojáky.
Jak si všímá britská analytická společnost Grey Dynamics, katarská armáda tam umístila například technický institut, který slouží ke specializovanému výcviku vojáků v technikách elektronického boje, informačních systémů nebo kybernetické bezpečnosti.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření Bílého domu.
