Článek
Turecko se potýká s následky ničivého zemětřesení z počátku února, počet obětí v obou zemích dohromady (Turecku a Sýrii) překročil hranici 50 tisíc. V Turecku bylo následkem zemětřesení zničeno přes 160 tisíc budov, což vyvolává otázky, zda nezhoršila dopad přírodní katastrofy zásadní lidská selhání.
Turecká vláda v sobotu oznámila, že v souvislosti s budovami, které se po zemětřesení zřítily, je v současnosti vyšetřováno více než 600 osob. Ministr spravedlnosti Bekir Bozdag následně uvedl, že již bylo zatčeno 184 podezřelých včetně stavebních dodavatelů a vlastníků nemovitostí.
„Mezi zatčenými je 79 stavebních dodavatelů, 74 lidí nesoucích právní odpovědnost za budovy, 13 vlastníků a 18 dělníků, kteří provedli úpravy budov,“ uvedl ministr podle agentury Reuters. Podle tureckých médií je mezi zatčenými i starosta jednoho ze zasažených měst.
Tyto údaje ukazují, jak se vyšetřování rozšířilo – před dvěma týdny úřady uvedly, že bylo vydáno 113 zatykačů.
Rizikových budov je spousta
„Mnozí lidé jsou na vládu naštvaní. I tak si ale myslím, že Erdogan zemětřesení v kampani využije a volby opět vyhraje,“ říká turecký student, který ve svém rodném městě Malatya působil po neštěstí jako dobrovolník.
Turečtí architekti a urbanisté léta poukazovali na nedodržování projektů a nekvalitní výstavbu zapříčiněnou korupcí a liknavou vládní politikou. Opoziční strany a někteří stavební experti obviňují administrativu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že nedokázala prosadit stavební předpisy a snaží se odvrátit celkovou vinu za katastrofu.
Podle některých kritiků však nejsou na vině pouze developeři či dodavatelé, nýbrž celý systém tureckého stavebnictví. Úřady zodpovědné za řádnou inspekci často neplní své povinnosti, systém trpí klientelismem a developeři, kteří nedodržují nařízení, se nemusejí obávat přísných postihů.
Když vláda v roce 2018 zavedla nový zákon o amnestii, který umožnil developerům zakoupit povolení na nevyhovující budovy, architekti a urbanisté varovali, že je zákon výhodný zejména pro developery a že z tureckých měst udělá „hřbitovy“.
Prezident Erdogan připustil jisté nedostatky, ale tvrdí, že za rozsah katastrofy může osud. „Takové věci se stávaly vždycky. Je to součást plánu osudu,“ řekl během nedávné návštěvy zasaženého regionu. S blížícími se volbami je Erdoganova budoucnost po 20 letech u moci v sázce – a jeho výzvy k národní jednotě podle BBC zůstávají nevyslyšeny.
