Hlavní obsah

Důležitá schůzka s nulovým očekáváním. Biden a Si jednali celé hodiny

Foto: Profimedia.cz

Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho americký protějšek Joe Biden na setkání před zahájením summitu G20.

Reklama

Před zahájením summitu G20 se konečně osobně setkali Joe Biden a Si Ťin-pching. V sázce bylo mnoho, ani tak si od jednání na pozadí nebezpečně vyostřených čínsko-amerických vztahů nikdo mnoho nesliboval.

Článek

Když se Joe Biden a Si Ťin-pching před více než deseti lety seznámili poprvé, USA a Čína byly navzdory vzájemným rozdílům na desítky let trvající cestě za sblížením.

„Trajektorie vzájemných vztahů je pouze pozitivní a je v drtivé většině ve společném zájmu obou našich zemí,“ řekl Biden v roce 2011, když jako viceprezident navštívil Peking, aby s tehdejším čínským lídrem navázal osobní vztah.

Biden tehdy seděl vedle Siho v pekingském hotelu a v místnosti plné čínských a amerických podnikatelů povídal o svém „velkém optimismu ohledně příštích 30 let“ pro bilaterální vztahy. Si Ťin-pchingovi složil poklonu za „přímočarost“.

„Jen přátelé a sobě rovní si mohou sloužit tím, že k sobě budou přímí a upřímní,“ prohlásil tehdy.

Další upřímná výměna názorů proběhla v pondělí na indonéském Bali na okraj summitu G20. Vzhledem k proměně čínsko-amerických vztahů za posledních 10 let bylo už předem jasné, že tak přátelskou atmosféru jako kdysi setkání mít nebude. Obě strany navíc předem uvedly, že nemají v plánu vydávat společné prohlášení.

Po starém optimismu zbyla po deseti letech jen pachuť vzájemné podezíravosti a nepřátelství. Když Joe Biden přebíral otěže v Bílém domě jako prezident, zdědil i vztahy mezi USA a Čínou v nejhorším stavu za poslední desetiletí. Napjatý je společný obchod, technologie, geopolitika i ideologie.

Přesto Joe Biden po prvním stisknutí ruky se svým čínským protějškem vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy a Čína mohou překonat neshody a zamezit tomu, aby jejich vzájemné soupeření přerostlo v konflikt.

Prezident Si řekl, že s Bidenem sice byl ve spojení prostřednictvím videokonferencí, ale nic podle něj nemůže nahradit osobní setkání. Těší se prý na spolupráci, aby se americko-čínské vztahy opět vrátily na správnou cestu. Čínský prezident ujistil, že je připraven na „upřímnou“ výměnu názorů ohledně strategických otázek.

Si Ťin-pching také poznamenal, že si je vědom pozornosti, kterou svět jejich setkání věnuje. „Svět očekává, že Čína a Spojené státy budou vztahy řádně řešit. Naše setkání přitáhlo pozornost světa, a proto musíme spolupracovat se všemi zeměmi, abychom přinesli více naděje světovému míru, větší důvěru globální stabilitě a silný impuls společnému rozvoji,“ uvedl čínský vůdce.

Pak se za dvojicí na více než tři hodiny zavřely dveře.

„Červené linie“

Joe Biden řekl v předvečer setkání s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, že si země musejí ujasnit, kde mají „červené linie“. Americký prezident míří na setkání posílený úspěchem demokratů ve volbách do Kongresu.

V sázce je hodně. Ve světě, který se potýká s ruskou invazí na Ukrajinu, pandemií covidu-19 a devastací způsobenou změnou klimatu, musí obě velmoci více než kdy jindy spolupracovat na nastolení stability – namísto prohlubování napětí.

I tak byla očekávání mizivá. Obě velmoci se neshodují téměř v žádné důležité otázce, od Tchaj-wanu, války na Ukrajině, Severní Koreji, technologií až po podobu světového řádu. Snad jediným skutečným společným bodem, který obě strany na setkání sdílejí, jsou jejich omezené naděje na to, co by z něj mohlo vzejít.

V podobném duchu vydal po víc než tříhodinovém jednání prohlášení Bílý dům. Prezident Joe Biden a prezident Si Ťin-pching na Bali „otevřeně hovořili o svých prioritách a záměrech v celé řadě otázek“, stojí v dokumentu.

„Prezident Biden vysvětlil, že Spojené státy budou i nadále energicky konkurovat (Číně), mimo jiné investováním do zdrojů síly doma a sladěním úsilí se spojenci a partnery po celém světě,“ uvedl Bílý dům. „Zopakoval, že toto soupeření by nemělo přejít v konflikt, a zdůraznil, že Spojené státy a Čína musí toto soupeření řídit zodpovědně a udržovat otevřené komunikační linky.“

Bílý dům uvedl, že Biden zdůraznil oblasti potenciální spolupráce, mimo jiné v oblasti změny klimatu. Vyjádřil však také obavy týkající se lidských práv, včetně situace v Sin-ťiangu a Tibetu. Věnoval se také Tchaj-wanu a uvedl, že „Spojené státy jsou proti jakýmkoli jednostranným změnám statusu quo na obou stranách a svět má zájem na udržení míru a stability v Tchajwanské úžině“.

Sin-ťiang

V čínské severozápadní autonomní oblasti Sin-ťiang žije asi 12 milionů Ujgurů. Od roku 2017 proti nim a dalším muslimským menšinám čínská komunistická strana cílí kampaně hromadného zadržování, sledování, nucených prací, dle některých zpráv také nucené sterilizace, mučení a znásilňování. Již obligátní odpovědí Číny na tato obvinění je, že k žádnému porušování lidských práv nedochází. Detenční tábory mají být jen odbornými centry určenými k boji proti extremismu.

„Vznesl námitky USA proti nátlakovým a stále agresivnějším akcím Čínské lidové republiky vůči Tchaj-wanu, které podkopávají mír a stabilitu v Tchajwanské úžině i v širším regionu a ohrožují globální prosperitu,“ uvedl Biden podle Bílého domu.

Dohodli se, že ministr zahraničí USA Antony Blinken navštíví Čínu za účelem dalších rozhovorů. Oba prezidenti se dle Bílého domu měli shodnout na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat a že ji ani nelze vyhrát. Zdůraznili také svůj odpor vůči použití (nebo hrozbě použití) jaderných zbraní na Ukrajině.

Podle prohlášení čínského ministerstva zahraničí je Si Ťin-pching „velmi znepokojen současnou situací na Ukrajině“ a „po celou dobu stojí na straně míru a bude i nadále podporovat mírové rozhovory“.

Dva domnělí vítězové

Setkání pro oba lídry probíhá v klíčovém okamžiku. Si Ťin-pching minulý měsíc na sjezdu komunistické strany upevnil svou moc a na Bali přiletěl jako nejsilnější čínský vůdce od dob Mao Ce-tunga (více zde).

Biden mezitím přijel do Asie po lepším než očekávaném výsledku své strany v amerických midterms – podle odhadů si demokraté udrží Senát a dosáhnou významného vítězství.

Na nedělní otázku, zda mu výsledky umožňují jít do pondělního osobního setkání s pevnější rukou, vyjádřil Biden sebedůvěru.

Stranické čistky

Nedlouho před stranickým sjezdem si trest smrti či doživotí v Číně vyslechl bývalý ministr i policejní šéfové. Si Ťin-pching na jednu stranu bojuje s korupcí, zároveň se tak ale zbavuje neloajálních kumpánů, kteří by mohli ohrozit jeho pozici.

Jeden z vysokých představitelů Bílého domu ve čtvrtek uvedl, že chce Biden jednání využít k tomu, aby „vytvořil základnu“ pro vzájemné vztahy. Jinými slovy: Aby zabránil jejich volnému pádu do otevřeného konfliktu.

Podle amerického úředníka není ani hlavním cílem dosáhnout dohod nebo výsledků, ale lépe porozumět prioritám toho druhého a omezit nedorozumění.

Peking vyslal podobné poselství, přičemž mluvčí ministerstva zahraničí v pondělí uvedl, že Čína doufá, že obě země budou moci „řádně zvládat rozdíly, podporovat vzájemně prospěšnou spolupráci, vyhnout se nedorozuměním a chybným odhadům“.

Problémy dělá hlavně čtení motivů toho druhého.

„Číňané se domnívají, že cílem USA je udržet Čínu na uzdě, abychom ji mohli zadržovat. A USA se domnívají, že cílem Číny je učinit svět bezpečnějším pro autoritářské státy, vytlačit USA z Asie a oslabit jejich alianční systém,“ řekl CNN Scott Kennedy, hlavní poradce pro čínský obchod a ekonomiku v Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve Washingtonu.

Rozruch na G20

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov byl po příletu na indonéský ostrov Bali v nemocnici. Informace agentury AP, že byl ošetřován kvůli srdeční vadě, se však nepotvrdily. Na Bali budou od úterý do středy jednat lídři zemí skupiny G20.

Informaci o hospitalizaci navíc popřel i sám Lavrov. Ministr v reakci vyzval západní média, aby byla čestnější a psala pravdu. „O našem prezidentovi se deset let píše, že onemocněl,“ vzkázal.

Každá ze stran viní ze stavu vztahů výhradně tu druhou a každá z nich se domnívá, že se jí v dané situaci daří lépe než té druhé, uvedl Kennedy, který se nedávno vrátil z několikatýdenní návštěvy Číny.

„Číňané si myslí, že vyhrávají, Američané si myslí, že vyhrávají, a tak jsou ochotni nést tyto náklady. A myslí si, že je velmi nepravděpodobné, že by druhá strana provedla nějaké významné změny,“ řekl Kennedy.

Podle odborníků je však už samotný fakt, že oba lídři spolu hovoří tváří v tvář, pozitivním jevem.

Dvoudenní schůzka zemí G20 začíná oficiálně v úterý a politici budou jednat především o dopadech ruského vpádu na Ukrajinu, tedy o energetické krizi či problémech s dodávkami potravin a hnojiv, ale také o důsledcích pandemie covidu-19 pro globální ekonomiku.

Reklama

Doporučované