Dům britského premiéra zmizel kvůli ropě v Severním moři pod černou látkou

Černá látka, kterou protestující aktivisté k zahalení Sunakova domu zvolili, měla představovat ropu. Skupina to uvedla na sociální síti X (dříve Twitter), informovala BBC.

Čtyři členové Greenpeace po žebříku vylezli na střechu domu, zakryli dům černou látkou a vyvěsili plakát s heslem: „Ne další ropě“. Později přibyl také snímek, na kterém se objevil transparent s nápisem: „Zisky z ropy nebo naše budoucnost?“.

Na akci hnutí obratem reagovaly špičky britské konzervativní strany. O protestu hovořil například náměstek premiéra Oliver Dowden. „Myslel jsem si, že Britům už došla trpělivost s podobnými kousky,“ řekl.

Podle konzervativní poslankyně Alicii Kearnsové jsou kroky Greenpeace „neakceptovatelné“. Je toho názoru, že by domovy politiků měly zůstat mimo veřejné dění. „Nebude to dlouho trvat a před každým domem poslance bude stát policejní jednotka,“ dodala.

Tamní policie oznámila, že o dění v blízkosti premiérova domu byla obeznámena kolem 09:00 SEČ. Mluvčí policie dále prohlásil, že jednotky okamžitě uzavřely oblast kolem domu. Vyšetřovatelé zatím nevědí, jak se aktivisté k domu dostali. Překvapilo to i bývalého velitele policie, jehož incident podle jeho slov „ohromil“. O způsobu, jak se na pozemek dostali, nechtěl hovořit ani nikdo ze čtveřice, jež se protestu zúčastnila.

„Jsem tady, aby sám premiér pocítil dopady, které způsobí udělení nových těžebních licencí v Severní moři,“ řekl BBC jeden z protestujících Philip Evans.

Právě udělení nových licencí pro těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři bylo hlavní důvodem aktivistů pro zahalení premiérova domu do černé látky. Nelíbí se jim totiž přístup Sunakovy vlády, která se rozhodla udělit 100 nových licencí pro těžbu fosilních paliv na území Severního moře.

Podle klimatických aktivistů a členů labouristů premiér tímto rozhodnutím podkopává britské závazky k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Poradkyně organizace Oxfam Lyndsay Walshová označila vládní politiku vůči klimatu za „pokryteckou a nebezpečně nekonzistentní“. „Zintenzivnění těžby fosilních paliv stojí v jasném protikladu proti britským závazkům v době, kdy bychom měli investovat do zelené tranzice,“ řekla pro BBC.

Labouristický poslanec Ed Miliband, který je stínovým ministrem pro klimatickou změnu, vnímá dopad Sunakova rozhodnutí také velice kriticky. Domnívá se, že bude mít negativní důsledky pro britskou společnost a ekonomiku. Podle skotského premiéra Humzy Yousafa udělení nových licencí ukazuje, že britská vláda nebere hrozbu klimatické změny vážně, napsala BBC.

Sunak se veřejně snažil obhájit své kroky. V rozhovoru pro BBC řekl, že nové licence jsou v souladu se závazkem dosáhnout uhlíkové neutrality do poloviny století. Je podle něj nemožné, aby se britský energetický mix v roce 2050 obešel bez fosilních paliv. Jako výhodu tedy vnímá, že díky novým licencím bude země čerpat ze svých vlastních zásob a nebude brát od zahraničních producentů. Dle jeho slov to má výhodu i v tom, že Velká Británie přestane být závislá na „nepřátelských“ státech jako například Rusko. „Vláda chce dosáhnout uhlíkové neutrality ‚pragmatickou‘ cestou,“ řekl pro BBC.

Bránil také budování nových zařízení pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Několik podobných zařízení vzniklo na severu Anglie a nyní vzniká jedno ve skotském hrabství Aberdeen. Bude to první zařízení podobného typu na skotském území. Dříve postaveným zařízením se během dvou let provozu podařilo zachytit bezmála 10 megatun oxidu uhličitého.

Stovka licencí, kterou nyní mohou těžařské společnosti získat, se skládá jen z produkčních licencí, které umožňují společnostem zkoumat danou oblast a poté v ní začít vrtat a těžit fosilní paliva. Tato licence podléhá ještě dalšímu komplexnímu schvalovacímu procesu. Poté existuje licence pouze pro průzkum dané oblasti. Ta se však neuděluje v takové míře.

Počet licencí může vyvolat pocit, že sto udělených licencí znamená sto nových vrtů, to však není pravda. Podle úřadu spravujícího vydávání licencí pro těžbu v Severním moři neskončí většina licencí reálným začátkem těžby. Jedním z důvodů je i to, že zásoby fosilních paliv v oblasti se od počátku milénia značně snížily.

Těžařský boom zaznamenala oblast v Severním moři v 70. letech minulého století. Vrchol nastal v 90. letech. V roce 2000 ložiska v Severním moři vyprodukovala skoro 250 milionů tun ropy. V minulém roce se produkce snížila na méně než 80 milionů tun „černého zlata“.

Od počátku těžby tamní ložiska vyprodukovala přes 48 miliard barelů ropy. Experti předpokládají, že z oblasti lze ještě získat necelé čtyři miliardy barelů.

Debata probíhá v době, kdy je u obou hlavních politických stran patrná nervozita ohledně ambiciózních klimatických plánů v návaznosti na doplňovací volby v jednom z obvodů na předměstí Londýna, napsala ČTK. Favorizovaní labouristé v nich těsně neuspěli poté, co se zásadním tématem hlasování staly plány labouristického starosty Sadiqa Khana na rozšíření „zóny ultra nízkých emisí“, kde je zpoplatněné používání starších automobilů.