Trump byl velkorysý, pak prudce obrátil. Vzdorujícího demokrata vyvedli

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zdálo se, jako by Trumpův projev byl zpočátku namířen na diváky v hlavním vysílacím čase. V USA je největší sledovanost zhruba po deváté večer a trvá zhruba 30 až 40 minut. A prezident tento časový úsek využil k ocenění Američanů, kteří dosáhli mimořádných úspěchů. Mezi nimi byli i členové amerického hokejového týmu, který právě na olympijských hrách v Miláně porazil ve finále turnaje favorizovanou Kanadu.

Trump v té chvíli působil až velkoryse, nálada v sále byla klidná. „Naše země je zpět. Větší, lepší, bohatší a silnější než kdy předtím,“ prohlásil na začátku projevu, který se do historie zapíše jako ten (zatím) nejdelší. Trump zlomil svůj vlastní rekord z minulého roku, kdy mluvil jednu hodinu a 39 minut. Letos k zákonodárcům z obou komor Kongresu promluvil ještě o osm minut déle.

První rozkol ve Sněmovně nastal ve chvíli, kdy demokrat Al Green povstal s transparentem, na němž stálo: „Černoši nejsou opice“. Demokrat za Texas narážel na video vygenerované AI, které znázorňuje Baracka a Michelle Obamovi jako opice. Video se objevilo na Trumpově účtu na sociální síti Truth Social. Greena pak ze sálu vyvedli.

Po většinu svého projevu Trump upíral svůj pohled na tu část sněmovny, kde seděli republikáni, užíval si jejich potlesku a častého skandování „USA, USA, USA“. Vyhýbal se očnímu kontaktu s demokraty, kteří občas nesouhlasně vykřikovali nebo kroutili hlavami.

Postupem času se „velkorysý“ Trump změnil v Trumpa „výbojného“. Zvlášť když mluvil o zločinech spáchaných nelegálními imigranty, o „násilných změnách pohlaví“ a o podle něho zfalšovaných volbách.

„Tihle lidé (demokraté) jsou šílení, říkám vám, jsou šílení. Páni, máme štěstí, že s takovými lidmi ještě vůbec máme naši zemi – demokraté ničí naši zemi, ale my jsme tomu zabránili právě včas,“ zaburácel Trump, který se k demokratům krátce otáčel jen ve chvíli, kdy je verbálně napadal.

Trump se téměř hodinu snažil sněmovnu ideologicky rozdělit. V jiném okamžiku vyzval přítomné, aby povstali, pokud věří, že prvním úkolem americké vlády je ochrana amerických občanů. Několik demokratů zůstalo sedět tak jako po většinu večera. Prezident se na zhruba minutu odmlčel, kroutil hlavou a mračil se, zatímco republikáni vestoje bouřlivě tleskali.

Nelegální imigrace a poté především ekonomika země zabraly velkou část Trumpova projevu. Republikán ale zmínil i další závažné problémy současnosti.

Seznam Zprávy přinášejí pět klíčových bodů letošního projevu o stavu Unie, na které pozorovatelé s napětím čekali. Zařazujeme i poznatky, o kterých nepadlo ani slovo. V průzkumech veřejného mínění v USA se přitom dané téma pravidelně objevuje jako jedno z nejdůležitějších a potažmo jako jedno z největších selhání republikána.

Podle amerických médií si Trumpovi poradci přáli, aby se prezident věnoval především ekonomice a tématům jako inflace a finanční dostupnost.

„Naše ekonomika vzkvétá,“ pronesl Trump s tím, že po Joeu Bidenovi převzal zemi v propasti a za pouhý rok ji dokázal přivést do zlatých časů, proces, který Trump označil za „epochální obrat“.

Průzkumy nicméně naznačují pravý opak. Většina Američanů považuje Trumpovu ekonomiku za slabou a celkové směřování země za špatné. V už zmíněné sondáži CNN se takto vyslovilo téměř 70 procent Američanů.

Deník The New York Times (NYT) ke stavu amerického hospodářství napsal, že vykazuje odolnost, ale v roce 2025 ekonomika vzrostla o 2,2 procenta, což představovalo pokles oproti 2,3 procenta v předchozím roce. Trump rovněž tvrdil, že inflace „prudce klesá“. Ani to není úplně pravda, poznamenává deník NYT.

„Je třeba ujasnit, že inflace na začátku tohoto roku sice zpomalila, ale stále zůstává vyšší než cíl stanovený Federálním rezervním systémem. (…) A potraviny jako celek podražily za poslední rok o 2,1 procenta. Inflace potravin od Trumpova návratu do úřadu mírně zrychlila,“ napsal list.

Projev o stavu Unie připadl na čtvrté výročí války na Ukrajině. Přesně 24. února 2022 vtrhla do země ruská armáda. Výročí, jež Trumpovi připomíná, že nesplnil jeden ze svých největších slibů. Jako kandidát sebevědomě prohlašoval, že tuto válku ukončí do 24 hodin od nástupu do Bílého domu.

Během 13 měsíců u moci přitom prezident osciloval mezi oběma stranami, občas pohrozil Rusku nebo vyjádřil zklamání z přístupu a chování Vladimira Putina, aby ho ale také chválil. Trump se podobně dvojace choval i směrem k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Často se ale proti němu ostře vymezil a Ukrajině vzkázal, že by se v zájmu míru měla vzdát ve prospěch Ruska části svého území. Zelenskyj pro stanici CNN v exkluzivním rozhovoru i proto po dlouhé pauze, kdy hledal slova, Trumpovi nakonec vzkázal, aby americký prezident „zůstal na naší straně“.

Trump Ukrajinu v projevu zmínil jen velmi stručně, když řekl, že „velmi tvrdě pracuje“ na ukončení války, a tvrdil, že v tomto konfliktu každý měsíc umírá 25 tisíc lidí. Znovu přitom zopakoval, že kdyby byl prezidentem už po roce 2020, Rusko by nikdy na Ukrajinu nezaútočilo.

Donald Trump má být připravený na velký úder proti Íránu, který má svrhnout 46 let starý režim, jenž vytvořil teokratickou republiku s právními předpisy založenými na ja’fárském šíitském islámu.

Režim „ajatolláhů“ se ale otřásá v základech. Před pár týdny ustál mohutné pouliční protesty a to jen kvůli tomu, že ozbrojené složky v ulicích postřílely tisíce lidí. Trump tvrdil, že jeho nátlak od poprav zachránil dalších 837 íránských demonstrantů.

USA zahájily s íránskými představiteli rozhovory, v nichž požadují, aby Teherán zcela odstoupil od svého jaderného programu, vzdal se svých balistických raket a přestal podporovat nejrůznější teroristická hnutí, jakými jsou například libanonský Hizballáh či palestinský Hamás.

I proto mnozí s napětím očekávali, co o Íránu Trump v Kongresu řekne, zdali se z jeho slov bude moci vyčíst něco konkrétnějšího.

Trump nejprve oslavil „operaci Půlnoční kladivo“, bombový úder, který loni v červnu zničil tři největší závody na obohacování uranu. Následně řekl, že režim minulý měsíc zabil 32 tisíc demonstrantů. „Jsou to strašní lidé,“ poznamenal Trump na adresu Teheránu.

Trump zopakoval, že USA „chtějí uzavřít dohodu“ a že on sám dává přednost „řešení tohoto problému diplomatickou cestou“.

Nejvyšší soud v poměru 6 : 3 před pár dny označil Trumpova cla, která uvalil na drtivou většinu zemí světa, za nelegální. Prezident bezprostředně poté prohlásil, že se tím nenechá nijak odradit, a oznámil plošné uvalení 15procentních cel na každý stát. Členy soudu (proti jeho tarifům hlasovali i tři konzervativní soudci) označil za pošetilé hlupáky, patolízaly, za Američany, kteří nejsou loajální ústavě, za hanbu národa.

V úterý večer si do Sněmovny přišli jeho projev vyslechnout dva takto napadení konzervativní soudci. Objevila se i Amy Coneyová Barrettová, kterou Trump na lavici nejvyššího soudu přitom sám jmenoval. Prezident o ní předtím stejně jako o jejím nepřítomném kolegovi Neilu Gorsuchovi (také jmenovaný Trumpem) řekl, že svým verdiktem „zostudili své rodiny“.

Během proslovu Trump zvolil mírnější tón, když jejich rozhodnutí označil za zklamání.

Barrettová zůstala po celou dobu naprosto klidná, její výraz se ani na okamžik nezměnil. Trump nicméně zopakoval, že když Nejvyšší soud zrušil jeho použití nouzového zákona k uvalení cel, on jako prezident bude muset použít jiné celní zákony, „což povede k řešení, které bude ještě silnější než předtím“. Trump dodal, že po celé dekády svět Ameriku „oškubával“ a on to zarazil.

Kauza, jež nabývá stále hrozivějších rozměrů. V síti sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina, kterého v roce 2008 na Floridě odsoudili za kuplířství s nezletilými dívkami, uvázla celá řada mocných a bohatých tohoto světa.

Zatím například policie ve Velké Británii zatkla bývalého prince Andrewa (bratra krále Karla III.) a někdejšího britského velvyslance v USA Petera Mandelsona – oba kvůli jejich vazbám na Epsteina –, v USA zatím nikdo zatčen nebo předvolán nebyl.

Pátrání stanice NPR navíc těsně před projevem odhalilo, že ve veřejné databázi Epsteinových spisů chybí desítky stránek týkajících se obvinění prezidenta Trumpa ze sexuálního zneužívání.

„Některé soubory nebyly zveřejněny, přestože zákon jejich zveřejnění nařizuje. Patří mezi ně více než 50 stran výslechů FBI a poznámky z rozhovorů se ženou, která Trumpa před desítkami let obvinila ze sexuálního zneužívání, když byla ještě nezletilá,“ napsal Stephen Fowler pro server NPR.

Donald Trump ale Epsteinovy spisy ani jednou nezmínil a nevzal ani na vědomí přítomné oběti Epsteina, které do galerie, kam jsou zváni vzácní hosté a kde tradičně usedá první dáma USA, přivedli demokraté.