Článek
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová napsala na novou sociální síť W post o Moldavsku a čtenáře nejspíš zaujal, protože pod postem byla informace o 184 komentářích. Když to ale italská dokumentaristka Elena Rossiniová ověřila v otevřených datech protokolu, na kterém síť běží, našla jich pět. Slovy pět. A nebyl to ojedinělý případ, nafouknuté byly metriky u většiny postů, kterými se nová sociální síť W chlubí na homepage. Její slogan přitom zní: „Trust Your Feed“. Věřte svému feedu.
Tohle je síť, kterou Evropská komise a Evropský parlament právě zvolily za svůj nový komunikační kanál a kterou von der Leyenová propagovala přímo na summitu G7.
Ale od začátku. Síť W byla představena letos v lednu v Davosu jako evropská odpověď na X. Oficiálně prý W znamená „We“. Ale v abecedě, „mrk, mrk!“, stojí hned vedle X. V tu chvíli neměla jediného uživatele a její technická infrastruktura byla tajná, ale i tak se jí dostalo pozornosti, o jaké se jiným projektům ani nesní. Prodávala totiž pocit. Dobrý pocit, že Evropa v technologiích konečně něco dělá.
Načasování bylo ideální. V Bílém domě sedí pro Evropu nečitelný a nepředvídatelný Donald Trump, viceprezident J. D. Vance Evropu otevřeně kritizuje, Elon Musk v Evropě podporuje „nesystémové“ strany a bojuje za absolutní svobodu slova. A tohle všechno se děje na sociálních sítích, které vlastní američtí investoři, do značné míry příznivci Donalda Trumpa. Možná tu politicky nejvlivnější vlastní a řídí přímo Musk.
Není to skvělá byznysová příležitost?
Aspoň tak to pochopil muž jménem Ingmar Rentzhog. Švédský podnikatel, jehož jméno jste mohli zaznamenat v roce 2019, kdy podle investigace listu Svenska Dagbladet použil jméno Grety Thunbergové a získal pro svou klimatickou platformu We Don’t Have Time skoro deset milionů švédských korun. Byl z toho drobný, ale nepřehlédnutelný skandál.
We Don’t Have Time tehdy vybrala 23 milionů švédských korun od pěti set investorů ze šestnácti zemí. Síť W letos oznámila financování od sedmi set padesáti investorů z patnácti zemí. Právně je přitom W dceřinou firmou téže klimatické platformy a sídlí na stejné stockholmské adrese.
A zároveň hraje stále stejnou hru. Rentzhog nezpeněžuje unikátní nápady ani nová řešení, ale pocity. Konkrétně úzkost, což je silná a z hlediska monetizace určitě slibná emoce. Předtím to byla úzkost ze změny klimatu, teď z americké technologické nadvlády.
S nadsázkou by se dalo říct, že varovných signálů bylo při oficiálním startu projektu víc než uživatelů. Těch bylo při červnovém spuštění bety 55 tisíc. Síť vznikla jako tzv. fork, což znamená, že si vývojáři vezmou jiný, volně dostupný, kód a dál ho rozvíjejí po svém. V tomhle případě to byl kód open source softwaru projektu Bluesky (jiné alternativy X, kterou inicioval spoluzakladatel Twitteru Jack Dorsey). Avšak těsně před startem ve W převzatý kód potichu uzavřeli.
Což je další reputační problém. Využití open source mělo symbolickou hodnotu. Podtrhovalo onen zmíněný dobrý pocit, nabízený zakladateli, že s uživateli hrají otevřeně a férově. Což mohou tvrdit i po „zavření“ kódu, ale už to tak důvěryhodně nezní.
Základní myšlenka W přitom není špatná. Evropská síť nemusí jít nutně ve stopách projektů, které se rovněž snažily konkurovat Muskovi a X, a teď skomírají, anebo už zkrachovaly. Těm se nedařilo proto, že u sociální sítě je klíčový raketový, exponenciální růst hned od začátku.
Sociální síti nepomůže geniální technologická platforma ani žádný byznysový nápad. Sociální síť potřebuje lidi, a potřebuje jich hodně. Hned od začátku. Z tohoto pohledu je 55 tisíc uživatelů na startu W směšným počtem, v porovnání s uživatelskou základnou X na úrovni statistické chyby.
W ale nabízí ještě něco jiného, a to, že autory příspěvků jsou skuteční lidé. Boti generují zhruba polovinu veškerého internetového provozu - a podle posledního měření Impervy automatizovaný provoz v roce 2024 poprvé předstihl ten lidský. Značka „ověřeno člověkem“ proto má už dnes vysokou a navíc stále stoupající hodnotu.
Avšak pozor: Anna Zeiterová, šéfka W a bývalá viceprezidentka eBay pro ochranu dat, opakovaně veřejně zmínila třetí pilíř byznysu, kterým je prodej „ověřených lidských dat“ evropským AI projektům. Lidský text se totiž stává mizející, a tudíž vzácnou surovinou. Podle Epoch AI vyčerpají jazykové modely zásoby kvalitního veřejného textu někdy mezi lety 2026 a 2032. A to podle odhadu z roku 2024. Reddit už ve stejném roce prodával data Googlu za 60 milionů dolarů ročně.
Zajímavý paradox: ta samá verifikace, která nás na W chrání před AI poháněnými boty a označuje skutečné lidi, zároveň ty samé lidi certifikuje jako prvotřídní „krmivo“ pro AI.
Taky platí, že Evropa úspěch v nových technologiích nutně potřebuje. Ne kvůli prestiži, ale protože se to v dnešní geopolitické situaci ukazuje jako moudré a důležité. Evropa si získala pověst kontinentu, který víc reguluje než inovuje. Ale dá se to napsat i pozitivněji, třeba že inovuje právě v regulaci. Což by mohl být právě projekt, který pomůže vyřešit problém s obsahem generovaným AI.
K tomu ale potřebuje důvěru, a s tou W hospodaří ještě mnohem hůř než se svými uživateli. Nepomáhá ani načasování: ty samé eurostruktury, které „cvrlikají“ na síti W o evropských šancích a důvěře, si v tichosti nechaly prodloužit právo skenovat soukromé zprávy. Europoslancům se nepodařilo zablokovat režim známý jako chat control, který teď poběží až do roku 2028, a souběžně se dojednává jeho permanentní verze.
Komické: Evropa chce důvěru, ale jejímu vedení se jí pro vlastní občany nedostává. Vlastně víc pokrytecké i nebezpečné než komické.
Evropa tvrdí, že chce dát lidem právo kontrolovat technologie. Zatím uměla nabídnout jen technologii kontrolující lidi. A ano, Evropa potřebuje v technologiích a AI jasný a čitelný úspěch. Cokoli kolem sítě W však jako úspěch určitě nevypadá.
