Článek
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová v pondělí uvedla, že nedávné změny zákona o zvláštním tribunálu pro Kosovo (KSC), které schválil parlament v Prištině, jsou nepřijatelné a porušují závazky balkánské země vůči Evropské unii. Varovala, že krok může ohrozit začlenění Kosova do evropských struktur. Informovala o tom stanice RFE/RL.
KSC v polovině září nepravomocně odsoudil bývalého kosovského prezidenta Hashima Thaçiho k 25 letům vězení za válečné zločiny. Vysoké tresty uložil také třem dalším bývalým velitelům Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která v 90. letech vedla ozbrojený boj za nezávislost na Srbsku. Verdikt v Kosovu odsoudili politici napříč spektrem a po celé zemi vypukly demonstrace.
„Je v rozporu se základními závazky Kosova vůči EU. To je nepřijatelné,“ uvedla Kosová ke změně zákona o tribunálu pro Kosovo (KSC), kterou minulý týden schválil kosovský parlament. „Měnit pravidla v době, kdy probíhá soudní řízení, je v rozporu se všemi mezinárodně uznávanými standardy právního státu,“ dodala.
Schválení novely označila za „krok vzad“ na cestě Kosova do EU a balkánské zemi pohrozila, že se takto nebude moci stát členem bloku.
Kosovský parlament 6. října schválil změny, které mimo jiné počítají s omezením mandátu soudu v Haagu, předáváním případů kosovským justičním orgánům a stanovením maximálního trestu na 15 let vězení. Zákon rovněž umožňuje výkon trestu v Kosovu a udělování prezidentských milostí.
Zvláštní tribunál pro Kosovo byl po silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Soudí bývalé velitele povstalecké UÇK. Je součástí kosovského soudnictví, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu, kde dříve působil také Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Členové tribunálu jsou zahraniční soudci a EU se z velké části podílí na jeho financování.
Změny zákona podpořili v parlamentu poslanci vládního hnutí Sebeurčení i většina opozice, která jimi podmiňovala svou účast na volbě nové hlavy státu. Neschopnost politických stran dohodnout se na obsazení nejvyšších ústavních funkcí přispěla k dlouhodobé politické krizi, která Kosovo provázela od parlamentních voleb v únoru 2025. Prezidentkou byla v noci na 7. října zvolena Justina Shirokaová Pulaová.
