Článek
Ministři zahraničí Evropské unie se v pátek dohodli, že jejich státy zmrazí majetky ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Jde o další vystupňování sankcí, kterými země EU trestají Rusko za vojenský vpád na Ukrajinu. Stejné opatření pak zavádí také Spojené státy a Velká Británie.
„Je to důležitý krok,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell a poznamenal, že ruští politici se tak ocitnou ve společnosti syrského prezidenta Bašára al-Asada a běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.
Opatření proti Putinovi a Lavrovovi následovalo poté, co Ukrajina požadovala od EU, aby vůči Kremlu postupovala tvrději.
Současně evropští ministři schválili druhý balíček protiruských sankcí, které mají omezit přístup ruských firem ke kapitálu, mířící na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také velkou část ruského bankovního trhu.
Zmrazit majetky Putina a Lavrova se rozhodla i britská vláda. Premiér Boris Johnson to oznámil svým kolegům z členských zemí NATO během jejich pátečního jednání na dálku.
Otázkou je, na co vlastně osobní sankce míří a jak citelně mohou Putina a Lavrova postihnout. EU ani Británie zatím nezveřejnily podrobnosti. Ruské ministerstvo zahraničí pak přispěchalo s prohlášením, že prezident ani šéf ruské diplomacie nemají žádné účty v zahraničí.
Oba ruští politici také budou moci dále cestovat do evropských států.
Jiné to možná bude v případě Spojených států. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová v pátek naznačila, že americké sankce proti Putinovi a Lavrovovi zahrnou i zákaz cestování do země.
МИД заявил, что ни у Путина, ни у Лаврова нет активов за рубежомhttps://t.co/pXYc5sUMNq https://t.co/ZTbsXSZAUe
— РИА Новости (@rianru) February 25, 2022
Dalším druhem sankce, o které se nyní mezi členskými zeměmi EU diskutuje, je odříznutí Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. Toto opatření by do značné míry znemožnilo běžné provádění finančních transakcí z Ruska do zahraničí.
Za vyloučení Ruska ze systému SWIFT se důrazně přimlouvá ukrajinská vláda, ale také Polsko, pobaltské státy nebo Británie. Podporu má tento návrh i u české vlády. Několik zemí v čele s Německem a Itálií ale ve čtvrtek tuto sankci odmítlo s tím, že by ohrozila dodávku ruských energetických surovin do Evropy.
Zejména vůči německé vládě ale roste tlak, aby od odmítavého postoje ustoupila. V pátek se německý ministr finanční Christian Lindner vyjádřil v tom smyslu, že Berlín je vůči této sankci „otevřený“.
