Hlavní obsah

Finsko vyděsilo dění okolo Ukrajiny. Navzdory Rusku pošilhává po NATO

Foto: Profimedia.cz

Finští vojáci během společného cvičení se švédskými, norskými, britskými a americkými jednotkami s názvem Severní vítr v březnu 2019.

Reklama

4. 1. 14:00

Ve Finsku se stále hlasitěji mluví o možnosti vstupu do Severoatlantické aliance. Zemi zneklidňuje situace na ukrajinsko-ruských hranicích a také varování Moskvy namířené proti Finsku a sousednímu Švédsku ohledně členství v NATO.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Ruské řinčení zbraní u hranic s Ukrajinou začíná mít dopad i na další ruské sousedy. Ve Finsku se znovu rozproudila debata o tom, zda by severská země měla vstoupit do NATO, tedy přesný opak posledních požadavků Moskvy, aby vojenská aliance omezila svou expanzi v Evropě.

Prezident Sauli Niinistö i premiérka Sanna Marinová pak využili své novoroční projevy k tomu, aby zdůraznili, že země si vyhrazuje možnost kdykoli požádat o členství v Severoatlantické alianci. „Ještě jednou to zopakujme, manévrovací prostor a svoboda Finska zahrnují také možnost vojenského zapojení a podání žádosti o členství v NATO, pokud se tak sami rozhodneme,“ řekl ve svém projevu Niinistö.

Niinisto také varoval západní spojence, že riskují další posílení Ruska, pokud doje k odstranění hrozby možné vojenské reakce. S odkazem na slova bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera o reakci na nacistické Německo finský prezident řekl, že „kdykoli bylo primárním cílem skupiny mocností vyhnout se válce, byl mezinárodní systém vydán na milost a nemilost svému nejbezohlednějšímu členovi,“ cituje hlavu státu deník The Financial Times.

Marinová ve svém projevu prezidenta doplnila slovy, že každá země má právo rozhodovat o své vlastní bezpečnostní politice. „Finsko si ponechává možnost požádat o členství v NATO. Měli bychom podporovat tuto svobodu volby a zajistit, aby zůstala realitou, protože to je součástí práva každé země rozhodovat o své vlastní bezpečnostní politice,“ cituje stanice Yle poselství Marinové.

Hlasy volající po vstupu země do NATO pak zaznívají jak z řad vládní koalice, tak opozice. Lídr hlavní opoziční strany Národní koalice a dlouhodobý zastánce členství v NATO Petteri Orpo uvedl, že nyní je čas diskutovat o tom, zda by Finsko mělo podat žádost. Orpo dodal, že věří, že vstup zlepší bezpečnost země i celého regionu.

„Rusko nedávno naznačilo, že případné členství Finska a Švédska v NATO by ho přimělo k vojenské odvetě. Takový projev je zavrženíhodný a v konečném důsledku vypovídá více o ruských cílech než o těch finských nebo švédských. Finsko nyní ani žádným jiným způsobem pro Rusko nepředstavuje hrozbu,“ citují FT Orpa.

Vstup Finska do aliance podporuje i člen aktivních záloh a předseda parlamentního klubu vládní Strany zelených Atte Harjanne. Argumenty pro členství v NATO podle něj v poslední době výrazně posílily a země by měla tento krok okamžitě učinit, informují The Financial Times. Finsko i Švédsko by v Severoatlantické alianci rádi viděli také představitelé pobaltských zemí. Vstup obou států do NATO by byl podle nich zásadní pro zlepšení bezpečnostní situace na západní hranici Ruska i Běloruska, které přes své hranice do sousedních zemí vysílá skupiny migrantů. „Vstup Finska a Švédska do NATO by mohl učinit celou severní Evropu mnohem stabilnější a bezpečnější,“ uvedl na svém twitterovém účtu šéf estonského parlamentního zahraničního výboru Marko Mihkelson.

Ve finské společnosti se pak v posledních měsících výrazně mění vnímání případného členství v alianci i obrazu východního souseda. Server Euractiv s odkazem na průzkum think-tanku The Business Finnish and Policy Forum píše, že okolo 60 procent Finů považuje Rusko za vojenskou hrozbu a 45 procent respondentů pak východního souseda vnímá negativně. Průzkum probíhal od 24. září do 7. října loňského roku a zúčastnilo se ho 2 042 osob od 18 do 79 let.

Od předchozího průzkumu z roku 2012 se počet Finů s negativním názorem na Rusko zvýšil o 26 procentních bodů. Nejpozitivněji Rusko vnímají lidé nad 65 let (60 procent z nich), naopak nejméně pozitivně Rusko vnímají absolventi vysokých škol (21 procent). Podle think-tanku pak respondenti, kteří vnímají Rusko negativně, jako důvod nejčastěji uvedli působení Ruska na východní Ukrajině a v Sýrii a zacházení s opozičním předákem Alexejem Navalným.

Průzkum také zkoumal názory na možné členství v NATO. Asi 40 procent respondentů se vyslovilo proti vstupu do aliance, podpora členství se ale zvýšila o čtyři procentní body na 26 procent.

Ruské ministerstvo zahraničí minulý týden uvedlo, že vstup Finska a Švédska do NATO „by měl vážné vojenské a politické důsledky, které by vyžadovaly adekvátní reakci z ruské strany“. „Vytrvalé pokusy NATO vtáhnout tyto země na oběžnou dráhu svých zájmů a oportunistické politiky nezůstaly bez povšimnutí Ruska,“ cituje server Wion mluvčí ministerstva Marii Zacharovovou.

„Politika nebýt součástí žádné aliance, kterou tradičně uplatňují Stockholm a Helsinky, je Moskvou vnímána jako důležitý faktor při zajišťování stability v severní Evropě,“ dodala Zacharovová.

Ruské požadavky odmítl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, což následně ocenila finská diplomacie. „Pokud jsou prezentovány takové hrozby, že NATO nemůže expandovat, zasahuje to do suverenity zemí, pro které by členství v NATO mohlo být možností, což je příklad Finska,“ řekl stanici Yle finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.

Stoltenberg Švédsko a Finsko navštívil v říjnu a ocenil jejich spolupráci s aliancí tváří v tvář „agresivnímu postoji Ruska“.

Finsko v rámci posílení své obrany v prosinci oznámilo nákup 64 stíhaček typu F-35. Výběrové řízení trvalo od začátku do konce šest let a jedná se o největší vojenskou zakázku v dějinách země, informuje Yle. Celkem země za stroje utratí deset miliard eur (téměř 250 miliard korun).

Náčelník finského generálního štábu generál Timo Kivinen uvedl, že „v tuto chvíli nevidí žádné vojenské hrozby namířené proti Finsku“, zmínil ale nahromaděné ruské jednotky u ukrajinských hranic. „Je to výjimečná situace a my ji bedlivě sledujeme,“ řekl Kivinen. „Přizpůsobujeme naše vlastní akce tomu, co se děje v regionu, a mohu říci, že v bezprostřední blízkosti Finska neprobíhá žádná operace, které bychom se museli obávat,“ dodal generál.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované