Článek
Cenné irácké stromy, z nichž se stal i národní symbol, jsou středobodem snahy o zachování dlouho ohrožené kultury předků, jejíž plody historicky představovaly prosperitu v celém arabském světě. Na leteckém snímku je vidět palmový sad znehodnocený solí na břehu řeky Šatt al-Arab.
Plantáž Fadak, jejíž jméno je odvozeno od oázy plné datlových palem, je nová farma o rozloze 500 hektarů. Očekává se, že letošní sklizeň dosáhne 60 tun, což je trojnásobný nárůst oproti roku 2021.
Řady nových, dobře zavlažovaných stromů na farmě Fadak je v jasném kontrastu se stavem plantáží v jiných částech země. Na snímku z 9. července Ahmad al-Awad sklízí datle z jedné jeho palem v jihoiráckém městě Basra. Jeho rodina v oblasti vlastnila 200 datlových palem, nyní jim zbývá pouhých 50 stromů.
Krajina Iráku je na mnoha místech zjizvená štíhlými kmeny pokácených palem.
V blízkosti Šatt al-Arab, která vzniká soutokem řek Eufrat a Tigris, srovnal Irák během války s Íránem v letech 1980-88 celé oblasti se zemí.
Kmeny pokácených datlových palem se často používaly k naplnění a zasypání zavlažovacích kanálů, které vyschly a staly se nevyužitelnými.
V současnosti představuje pro zemědělce ještě větší výzvu vysoká salinita půdy a vod v Šatt al-Arab.
Slaná voda z moře se dostává až 300 kilometrů daleko proti proudu.
Zabíjí rostliny, které nemohou snést tak silné koncentrace soli. Na snímku ze 7. července jsou vidět poškozené palmy v jihoiráckém městě Basra.
Letecký snímek ukazuje palmový sad znehodnocený solí a znečištěním na břehu řeky Šatt al-Arab v přístavním městě Basra.
„Řešením by mohly být odsolovací systémy, to ale může být drahé,“ říká Ahmed al-Awad, pěstitel datlí z Basry, který se při zalévání spoléhá na vodu už jen ze studny.
Vládní program na záchranu datlí byl zahájen v roce 2010, ale o osm let později byl kvůli nedostatku financí odložen.
Ovoce je podle Světové banky druhou největší exportní komoditou země hned po ropě. Irák v roce 2021 vyvezl téměř 600 000 tun datlí.
