V Kyjevě jednal šéf OSN, na město v tu dobu dopadly ruské rakety

Záchranáři našli po požáru ve výzkumném ústavu ministerstva obrany v ruském městě Tver další dvě těla. Celkem si tak oheň, který zařízení zachvátil minulý týden, vyžádal 22 obětí. Po jednom člověku se stále pátrá, informovala dnes agentura TASS s odvoláním na místní záchrannou službu.

Požár ve výzkumném ústavu protivzdušné a vesmírné obrany vypukl 21. dubna a zuřil na ploše až 2 500 metrů čtverečních. Podle předběžných informací byla jeho příčinou závada elektrického vedení, píše agentura TASS. Oheň se podle ní mohl rozšířit na tak velkou plochu kvůli pozdnímu zavolání hasičů.

Ústav ve městě Tver, které se nachází asi 160 kilometrů severozápadně od Moskvy, podle dřívějších informací médií pracoval také na vývoji raket Iskander nasazených v ruské invazi na Ukrajinu.

Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi se vrátil z Ukrajiny z černobylské jaderné elektrárny. „Ukrajinský regulátor dnes formálně informoval MAAE, že 16. dubna 2022 videokamery na místě zaznamenaly dráhu rakety letící přímo nad jadernou elektrárnou na jihu Ukrajiny,“ řekl.

„MAAE prověřuje důkazy, a pokud se potvrdí, jde o extrémně vážnou událost. Pokud by taková raketa zabloudila (a trefila elektrárnu), mohlo to mít vážný dopad na fyzickou integritu jaderné elektrárny, což by mohlo vést k jaderné havárii,“ řekl Grossi.

Do nemocnice bylo zatím podle místních úřadů převezeno nejméně pět lidí.

Ruské síly dnes večer ostřelovaly Kyjev, uvedl starosta města Vitalij Kličko. V centru města byl podle něj zasažen obytný dům. Zatím jsou informace o třech zraněných. Ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba prohlásil, že Rusové zaútočili na ukrajinskou metropoli řízenými střelami, a připomněl, že ve městě jsou právě na návštěvě generální tajemník OSN António Guterres a bulharský premiér Kiril Petkov.

„Nepřítel večer zaútočil na Kyjev. Dva zásahy v Ševčenkivské čtvrti,“ napsal Kličko na sociální síti Telegram. Upřesnil, že raketa poškodila několik nižších pater obytného domu a že tři lidé byli převezeni do nemocnice. Zpravodajové agentury AFP potvrdili, že na místě začala hořet budova a že u ní zasahují policisté a záchranáři. Podle agentury Unian byl ve městě večer vyhlášen letecký poplach.

„Tímto odporným barbarským činem Rusko znovu ukázalo, jaký má postoj k Ukrajině, Evropě a světu,“ napsal na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba.

Valné shromáždění Organizace spojených národů bude 11. května hlasovat o zemi, která nahradí Rusko v Radě pro lidská práva po pozastavení jeho členství kvůli obvinění z porušování lidských práv ruskými vojáky na Ukrajině, uvádí agentura The Associated Press.

Mluvčí rady Paulina Kubiaková ve čtvrtek uvedla, že Česká republika je jediným kandidátem na místo v 47členné Radě pro lidská práva. Křesla v radě se sídlem ve švýcarské Ženevě jsou rozdělena mezi regionální skupiny a náhrada za Rusko musí přijít z východoevropské země, píše Guardian.

Kvůli agresivním taktikám odvodů v proruskými separatisty ovládané Doněcké lidové republice se muži ukrývají a nevycházejí ven, napsal na svých internetových stránkách britský list The Guardian. Ruské úřady vyhlásily mobilizaci i v těch částech Chersonské oblasti, kterou ruská armáda ovládla během nynější invaze na Ukrajinu.

V Doněcké lidové republice ve snaze posílit tamní armádu úřady koncem března zvýšily hranici branné povinnosti z 55 na 65 let, informovala tamní média.

Muži, kteří nechtějí být vysláni do války, kterou nepodporují, se celé dny ukrývají, píše The Guardian. Muži, kterým hrozí odvod do armády, se nemohou zdržovat na svých obvyklých adresách a ukrývají se doma u přátel a příbuzných, kde není evidovaný nikdo, kdo by mohl narukovat. Někteří z nich se odvažují ven v noci.

„Toto je útok na bezpečnost generálního tajemníka OSN a světovou bezpečnost,“ reagoval ministr obrany Ukrajiny Oleksij Reznikov na ruské raketové útoky na Kyjev. V reakci na ruský útok vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak vyzval k tomu, aby bylo Rusko zbaveno práva veta v Radě bezpečnosti OSN.

Český ministr vnitra Vít Rakušan dnes v Berlíně jednal s německou kolegyní Nancy Faeserovou, tématem byla hlavně válka na Ukrajině. Ministři hovořili také o nadcházejícím českém předsednictví v Evropské unii.

„S německou ministryní vnitra Nancy Faeserovou jsme probrali především dopady ruské agrese na Ukrajině na naše země. Dostalo se i na otázky reformy Schengenu,“ napsal Rakušan na twitteru.

Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že ústředním tématem byla situace na Ukrajině a přijímání válečných uprchlíků z Ukrajiny. „V Evropské unii pomáháme společně, rychle a bez byrokracie. To je velký humanitární úkol pro celou Evropu,“ řekla po jednání Faeserová.

OSN dělá vše, co je v jejích silách, aby umožnila evakuaci z Mariupolu. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to podle Reuters řekl generální tajemník organizace António Guterres.

„V tuto chvíli můžu jen říci, že děláme vše, co můžeme, aby se tak stalo. Nebudu dávat žádný komentář, který by této možnosti mohl zabránit,“ sdělil Guterres.

Prezident Zelenskyj uvedl, že po jednání se šéfem OSN věří v „pozitivní výsledek“, pokud jde o prolomení blokády mariupolských oceláren Azovstal. Tento průmyslový areál je posledním místem odporu v Mariupolu. Vedle vojáků se v něm podle Kyjeva v zoufalých podmínkách skrývají i stovky civilistů.

Podle starosty města Vitalije Klička mají výbuchy na svědomí ruské rakety. Na návštěvě ukrajinského hlavního města je aktuálně generální tajemník OSN António Guterres.

Náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil generál Valerij Gerasimov údajně osobně přijel do ukrajinského Izjumu, aby převzal velení ruských vojsk v Donbasu. S odvoláním na své blíže neupřesněné zdroje to tvrdí ukrajinský portál Defence Express, který spolupracuje s vojensko-průmyslovým komplexem a s armádními experty. Informaci, kterou z jiných zdrojů nelze ověřit, převzalo několik ukrajinských médií.

Podle Defence Express je Gerasimov už na velitelském stanovišti, z něhož je řízeno velení ruských sil v oblasti Izjumu. Portál poukázal na to, že generál by měl vzhledem ke své funkci řídit operace strategického významu, nikoli operativně taktické. To může být důkaz toho, že ruské vedení chce v Donbasu zcela vážně dosáhnout aspoň nějakých taktických úspěchů.

Švédská vláda neplánuje uspořádat referendum o případném vstupu této nyní neutrální země do Severoatlantické aliance, řekla dnes premiérka Magdalena Anderssonová. „Je tam mnoho informací týkajících se národní bezpečnosti, které jsou důvěrné, takže při takovém referendu by nešlo diskutovat o důležitých věcech,“ poznamenala podle agentury Reuters.

Ruská invaze na Ukrajinu zesílila ve Švédsku a v sousedním – rovněž neutrálním – Finsku debaty o národní bezpečnosti. Očekává se, že obě země svůj záměr vstoupit do NATO oznámí v nejbližších týdnech. „Nemyslím si, že je to věc vhodná pro referendum,“ řekla Anderssonová.

V ruském Belgorodu nedaleko hranic s Ukrajinou se dnes ozvaly dva silné výbuchy, informovala agentura Reuters s odvoláním na dva svědky z místa. V Belgorodské oblasti dnes zafungoval systém protivzdušné obrany, píše ruská agentura RIA Novosti.

Poslední měsíc jde o již několikátý incident hlášený z Belgorodské oblasti. Na začátku dubna vypukl v Belgorodu požár ve skladu pohonných hmot. Tento týden v oblasti vzplál také muniční sklad a byly odtamtud hlášeny exploze. Rusko tvrdí, že na cíle v Belgorodské oblasti útočí Ukrajina. Kyjev zodpovědnost za útoky nepřijímá nebo je nechce komentovat.

Nicméně k požáru v muničním skladu poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že by mohlo jít o „zásah boží“ po ruských útocích na civilisty v Mariupolu v době nedávných pravoslavných velikonočních svátků.

Zpravodaj agentury RIA Novosti popsal, že výbuch byl slyšet asi v 17:40 místního času (16:40), načež se na nebi objevil pruh bílého kouře. Agentura připomněla, že výbuchy se v Belgorodu ozývaly i v noci na dnešek.

Čeští výsadkáři zapojení do mnohonárodní bojové skupiny NATO na Slovensku tento týden absolvovali první ostrý výcvik se svými slovenskými kolegy. Česká armáda o tom dnes informovala na svém webu www.army.cz. Podle zástupce velitele 43. výsadkového pluku Iva Zelinky je výcvik koncipován tak, aby vojáci zvládli přejít z fáze odstrašení na obranu.

Česká armáda bojové skupině na Slovensku velí. Na území slovenského souseda zatím vyslala asi 250 vojáků. Celkem může mít tzv. battlegroupa až 3 tisíce vojáků, Česko do ní přislíbilo vyslat asi 400 svých příslušníků, kvůli jejich střídání ale Parlament umožnil vyslání až 650 vojáků.

Spojené státy zaznamenaly náznaky toho, že některé ruské síly opouštějí Mariupol a postupují směrem na severozápad, přestože boje o ukrajinské přístavní město pokračují, uvádí The Guardian s odkazem na vysokého představitele amerického ministerstva obrany.

Podle agentury Reuters pracovník ministerstva pod podmínkou anonymity uvedl, že kromě výcviku ukrajinských sil pro obsluhu houfnic probíhá mimo Ukrajinu také výcvik na mobilní radarový systém a obrněný transportér M113.

Rusko rozmístilo v blízkosti bělorusko-ukrajinských hranic asi 30 000 vojáků, jde tedy o největší nasazení vojáků v Bělorusku od studené války. 24. února Rusko zahájilo válku na Ukrajině a využilo právě území Běloruska k podpoře své invaze.

Obyvatelé Běloruska si pak podle místních nezávislých médií opakovaně stěžují na chování ruských vojáků. „Vojáci jsou neustále opilí, každý den se toulají ulicemi, hledají někoho, koho by urazili, všem nadávají. Ruští vojáci přijíždějí do Minské oblasti pro jídlo. Obchody se nacházejí v blízkosti školy, takže armáda neustále pobývá v okolí a zřejmě čeká na konec školního dne. Proto všichni rodiče vyzvedávají své děti, zvláště mladé dívky, jakmile vyučování skončí,“ řekla serveru Zaborona jedna z místních obyvatelek.

Agresivní chování ruské armády v Bělorusku se pak podle serveru neomezuje pouze na výhrůžky a opilství. Místní lidskoprávní aktivisté vědí o nejméně čtyřech ženách, které byly sexuálně zneužity příslušníky ruské armády. Všechny tyto případy, kterých ale ve skutečnosti může být mnohonásobně více, ale běloruské úřady přehlížejí.

Americký prezident Joe Biden řekl, že žádost o obří finanční pomoc na zbraně pro Ukrajinu právě poslal Kongresu. „Je kriticky důležité, aby to bylo rychle schváleno,“ řekl prezident. „Dokud budou pokračovat ruská zvěrstva, budeme Ukrajině posílat zbraně na její obranu.“

Biden požádal Kongres o vyčlenění dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Většina peněz má směřovat do vojenské pomoci, značná část na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy. USA podle Bidena neútočí na Rusko, ale podporují Ukrajinu. Ustoupit ruské agresi by přineslo Spojeným státům ještě větší náklady, dodal prezident.

Podle Bidena většina vybavení, oznámeného v posledních dvou týdnech, už je na Ukrajině. Další finance od Kongresu potřebuje, aby mohly Spojené státy na Ukrajinu poslat další děla či obrněnce. „Umožní to plynulý přísun zbraní statečným ukrajinským obráncům,“ řekl prezident.

Ukrajinské úřady uskutečnily další výměnu zajatců s ruskou armádou, uvádí deník Ukrajinská pravda. Došlo k záchraně 45 Ukrajinců, včetně 5 zraněných vojáků, uvedla místopředsedkyně vlády Iryna Vereščuková.

Na Ukrajině byl zabit muž s britským občanstvím, uvedla stanice Sky News s odvoláním na britské ministerstvo zahraničí. „Můžeme potvrdit, že na Ukrajině byl zabit britský občan. Máme také zprávy o britském státním příslušníkovi, který se na Ukrajině pohřešuje. Urgentně pátráme po dalších informacích,“ cituje stanice ministerstvo.

Bulharský premiér Kirrill Petkov navštívil ukrajinský Kyjev. V úterý se bulharská delegace zúčastnila vojenské konference o pomoci Ukrajině v Ramsteinu, Rusko pak v úterý večer oznámilo, že Bulharsku zavírá plyn.