Článek
Americký prezident Donald Trump od počátku konfliktu s Íránem s větší či menší intenzitou tvrdí, že Teherán plánoval na USA udeřit a americká armáda tak podle něj musela takovému scénáři předejít a sama zaútočit. Režim ajatolláhů měl prý také znovu obohacovat uran nezbytný pro stavbu jaderné bomby. Sečteno a podtrženo: USA hrozil od Íránu bezprostřední jaderný útok.
Američtí zpravodajci ale toto prezidentovo hodnocení situace odmítají. Joe Kent, Trumpův spojenec, dokonce v úterý rezignoval na svůj post šéfa Národní protiteroristické centrály. V otevřeném dopise Trumpovi mimo jiné napsal, že USA do války vtáhl Izrael Benjamina Netanjahua. Píše zde také, že Írán nepředstavoval pro USA „bezprostřední hrozbu“.
Konzervativní moderátor Tucker Carlson si Kenta pozval do svého podcastu, kde se ho přímo zeptal, zdali byl Írán blízko zhotovení bomby a šlo tedy o jadernou hrozbu.
Protiteroristický expert odpověděl, že ani před zahájením války a ani v červnu minulého roku, kdy dal Trump svolení k úderu na íránská jaderná zařízení v rámci kampaně „Půlnoční kladivo“, taková hrozba neexistovala.
„Írán v roce 2004 schválil fatvu (doporučení vydávaná znalcem islámského práva), která postavení jaderné bomby zakazovala. Lze si to dohledat ve veřejně dostupných materiálech. A my jsme neměli žádné zpravodajské informace, které by naznačovaly, že by tato fatva byla porušena, nebo zákaz odvolán,“ řekl Kent v podcastu.
Bývalý šéf Národní protiteroristické centrály Joe Kent.
Zopakoval rovněž, že nikdy neviděl důkazy o tom, že by se Írán připravoval na nějaký „velký, záludný“ útok proti USA ve stylu 11. září 2001 či Pearl Harboru.
Rozešel se s Trumpem i v dalších aspektech vojenské operace proti Íránu. Kent například řekl, že tajné služby očekávaly, že Írán bude - jak to ostatně dělá - útočit na státy Perského zálivu a zablokuje Hormuzský průliv. Prezident před pár dny pronesl, že ho tyto odvetné útoky „překvapily“.
Balancovat mezi zpravodajci a prezidentem
O roli a vztahu tajných služeb s prezidentem musela ve středu před senátní komisí vypovídat samotná šéfka tajných služeb Tulsi Gabbardová, pro kterou Kent pracoval.
Na rozdíl od něj ale balancovala mezi informacemi tajných služeb a prezidentovými výroky, jež byly a jsou v přímém rozporu se závěry zpravodajců. Podle komentátorů si totiž chce Gabbardová zachovat přízeň Trumpa a nepřijít o svou funkci jako nedávno šéfka pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová.
Profil Tulsi Gabbardové z doby jejího jmenování:
Tulsi Gabbardová přitom stejně jako Joe Kent dlouhodobě zastává názor, že Írán bezprostřední nukleární hrozbu nepředstavoval. Před senátory ale nechtěla prezidenta nijak konfrontovat, což se názorně ukázalo během napjaté výměny názorů s demokratickým senátorem Jonem Ossoffem.
„Jedinou osobou, která může určit, co je a co není bezprostřední hrozbou, je prezident,“ řekla Gabbardová.
Ossoff kontroval tím, že to není pravda. Gabbardová podle něj reprezentuje nezávislou a nepolitickou součást americké vlády. „Právě na vás leží odpovědnost za to, abyste určili, co představuje hrozbu pro Spojené státy,“ dodal senátor.
List The New York Times (NYT) slova šéfky tajných služeb v souvislosti s válkou v Íránu zhodnotil jako předání úkolů, které mají plnit zpravodajské služby, Trumpovi.
„(Gabbardová) předávala jednu z klíčových úloh 80 tisíc členů zpravodajských služeb – tedy vydávání nepolitických posudků ohledně hrozeb pro bezpečnost Spojených států – panu Trumpovi,“ poznamenali bezpečnostní analytici deníku David Sanger a Julian Barnes s tím, že prezident je teď vlastně hlavním zpravodajským analytikem.
Tulsi Gabbardová byla původně členkou Demokratické strany. Během roku 2024 začala podporovat Donalda Trumpa.
List The Washington Post poukázal na to, že Gabbardová se přitom „odchýlila“ od připraveného textu – zveřejněného před středečním slyšením –, který popisoval hodnocení íránských jaderných kapacit zpravodajskými službami.
V písemné verzi Gabbardová prohlásila, že Íránci nevyvinuli „žádné úsilí“, aby se po úderu „Půlnoční kladivo“ pokusili obnovit své kapacity pro obohacování uranu.
Při svém vystoupení před senátory Gabbardová ale uvedla, že se Teherán „snaží zotavit“ ze „závažných škod“ způsobených touto operací.
Když na tento rozpor upozornil demokratický senátor Mark Warner, Gabbardová odpověděla, že některé sepsané části vynechala, protože „se krátil čas “. Warner ji obvinil z toho, že pasáže vynechala záměrně, protože byly „v rozporu s názory prezidenta“.
Proti a pro
Tulsi Gabbardová stejně jako například viceprezident J. D. Vance byla vždy proti rozpoutání války v Íránu s tím, že by takový útok Ameriku stál příliš peněz, mohli by tam umírat američtí vojáci a konflikt by mohl ohrozit globální ekonomiku.
Oba dva se teď snaží rétoricky manévrovat.
Na nedávném tiskové konferenci v Oválné pracovně Vance v přítomnosti Trumpa válku označil za „problém, který hnil příliš dlouho“. Podle viceprezidenta jen tato administrativa měla odvahu se situací něco udělat.
