Článek
Íránská státní média ve středu informovala, že americké nálety poškodily dvě vodní nádrže v oblasti přístavního města Sírík.
Zveřejnila video, na němž je zachycená nádrž s poničenou střechou. Agentura Tasním, blízká Islámským revolučním gardám, pak publikovala fotografii úlomků munice, které měly být nalezeny na místě.
Autenticitu záběrů ani tvrzení nicméně nelze nezávisle ověřit.
Jak upozornil deník The New York Times (NYT), přibližně v době úderů americké regionální velitelství CENTCOM na síti X uvedlo, že provedlo útoky poblíž průlivu „přesnou municí z amerických stíhaček letectva a námořnictva“.
Zasáhla nádrže klouzavá bomba?
Nádrže měly zásobovat oblasti Bomání a Kóhestak a jejich zničení mělo o přístup k vodě připravit na 20 tisíc lidí. To vše v době, kdy v regionu panují extrémní vedra, kdy teploty šplhají nad 38 stupňů Celsia.
Úřady se nyní snaží zajistit alternativní dodávky vody, uvedl po úderu Abdolhamíd Hamzepór z vodohospodářské firmy.
Obrazová analýza NYT naznačuje, že střela, která poškodila vodohospodářské objekty, zřejmě pocházela z amerického arzenálu.
List vycházel ze satelitních snímků, videí z místa a fotografií škod. K podobnému zjištění došla i stanice CNN, která upozornila, že nelze nezávisle ověřit, zda munice zobrazená na snímku byla nalezena na místě.
Fragmenty munice zachycené na fotografii experti z Open Source Munitions Portal identifikovali jako malou přesně naváděnou klouzavou bombu GBU-39. To by podle analytiků odpovídalo i poškození budovy.
Záměr, nebo chybné informace
Obě zasažené budovy se nacházejí mimo vesnici a v jejich bezprostředním okolí není žádná jiná infrastruktura. Na větší ze staveb zůstal uprostřed střechy malý otvor po nárazu, což by podle NYT nasvědčovalo přesně vedenému útoku.
„Není jasné, zda USA úmyslně zaútočily na vodní zařízení, nebo zda věděly, co se v budovách nachází. Úmyslné zaměření na civilní infrastrukturu by podle mezinárodního práva mohlo představovat válečný zločin,“ upozornil list.
Mluvčí CENTCOM Tim Hawkins uvedl, že si jsou zpráv o poškození vědomi a prověřují je. Další informace ale neposkytl.
„Je možné, že došlo k chybě při výběru konkrétního cíle, ale chyba samotné munice je velmi nepravděpodobná,“ řekl CNN bývalý vedoucí člen týmu americké armády pro zneškodňování výbušnin Trevor Ball. „Munice zasáhla tuto budovu velmi přesně, přestože se nachází v poměrně odlehlé oblasti.“
Školní a sportovní zařízení
Na počátku americko-izraelské operace proti Íránu, tedy v sobotu 28. února, byla zasažena škola v Minabu. Úder si vyžádal skoro dvě stovky obětí, převážně dětí.
Nešlo o ojedinělý případ. Videa a fotky z města Lamerd ukázaly, že USA v první den války zasáhly i tamní sportovní halu. S nejvyšší pravděpodobností novým a dosud v akci nepoužitým typem rakety, která exploduje ve vzduchu a cíl „pokropí“ wolframovými kuličkami.
Trumpovy hrozby
Válka proti Íránu trvá už přes tři měsíce, v posledních týdnech ale panovalo příměří. Spojené státy údery obnovily tento týden poté, co podle prezidenta Donalda Trumpa Íránci sestřelili nad Hormuzským průlivem americký vrtulník Apache.
Ve čtvrtek pak prezident oznámil, že útoky budou pokračovat. „Spojené státy dnes v noci podniknou velmi tvrdé údery proti Íránu a v blízké budoucnosti obsadí íránský ostrov Charg a zmocní se íránské ropné infrastruktury,“ napsal na své síti Truth Social.
Dodal, že USA převezmou plnou kontrolu nad íránskou ropou a zemním plynem, obdobně jako to udělaly ve Venezuele, kde to podle něj „skvěle“ funguje jak pro Venezuelu, tak pro Spojené státy.
Šéf Bílého domu opakuje hrozby vůči režimu ajatolláhů pravidelně. Začátkem dubna Teheránu pohrozil, že pokud nepřijme dohodu, jejíž součástí bylo i otevření Hormuzského průlivu, Američané se zaměří na všechny íránské elektrárny a mosty. „Celá země může být zničena během jedné noci a ta noc může být už zítra,“ prohlásil tehdy.
To vyvolalo debatu mezi odborníky, jelikož elektrárny, odsolovací zařízení, ropné vrty, silnice nebo mosty jsou základem civilního života v Íránu.
Útoky na takové cíle mohou být podle mezinárodního humanitárního práva problematické. „Energetická infrastruktura může mít dvojí využití, civilní i vojenské,“ řekla tehdy v rozhovoru pro Seznam Zprávy expertka na mezinárodní vztahy a civilně-vojenské vztahy a profesorka univerzity v Marylandu Marwa Maziadová.
„Posouzení legality by tak záviselo na tom, zda je konkrétní objekt využíván k vojenským účelům a zda by očekávané civilní škody nebyly nepřiměřené ve vztahu k předpokládané vojenské výhodě,“ dodala.
