Článek
Když 28. února spustili Izraelci a Američané vojenskou operaci proti íránskému režimu, byly ve městě Lamerd na jihu země zasaženy obytné budovy, sportovní hala a přilehlá základní škola.
Státní média tehdy informovala nejméně o 21 mrtvých a přibližně stovce zraněných. Americká armáda odpovědnost odmítla s tím, že střela na dostupných záznamech odpovídá spíše íránské řízené střele Hovejze.
Nové snímky a videa z íránského města, které s pomocí expertů na munici analyzoval deník The New York Times (NYT), nicméně toto tvrzení zpochybňují a naznačují, že oblast zasáhly americké střely Precision Strike Missile (PrSM). To ostatně navazuje na dřívější zjištění listu.
Exploze těsně nad zemí
Experti vycházeli z nových videí explozí, fotografií škod i rozboru trajektorie střel. Podle jejich zjištění střela na záznamech postrádá charakteristické znaky rakety Hovejze a velikostí odpovídá spíše americké PrSM.
Na základě dat upozorňují, že na třech místech zásahu dochází k explozi nad zemí, nikoli při dopadu. Precision Strike Missile (PrSM) je přitom navržena právě tak, aby explodovala těsně nad povrchem a rozptýlila po okolí malé wolframové projektily. Poškození na místě tomu odpovídá.
Animace exploze PrSM. Video: Lockheed Martin, Youtube.com
Trajektorie střely navíc naznačuje přílet ze severozápadu, tedy ze směru, kde operovaly americké síly v Perském zálivu. Sportovní hala, škola i zasažené domy leží do 300 metrů od komplexu islámských revolučních gard, jedné z hlavních sil režimu, není však jasné, zda byl některý vojenský objekt skutečně zasažen.
Mluvčí amerického regionálního velitelství CENTCOM Tim Hawkins na základě dřívějších zjištění médií uvedl, že si jsou zpráv vědomi a prověřují je.
„Americké síly necílí bez rozlišení na civilisty, na rozdíl od íránského režimu,“ prohlásil. Následně velitelství následně oznámilo, že střela odpovídá zmíněnému íránskému typu Hovejze.
Podle Amaela Kotlarskiho z analytické společnosti Janes si CENTCOM vybralo jako alternativu velmi snadno identifikovatelnou střelu, na záznamech totiž chybí typické znaky, jako jsou křídla či externí motor.
Dalším argumentem je způsob exploze. Analytik Shahryar Pasandideh připomněl, že neexistují veřejné důkazy o tom, že by íránské střely používaly wolframové fragmenty nebo mechanismus vzdušné exploze.
Spor panuje i o velikost střely. CENTCOM tvrdí, že je „dvakrát delší“ než PrSM, která měří zhruba čtyři metry. Podle odborníka Jeffreyho Lewise z Middlebury College však střela na videu měří asi 4,5 metru, rozdíl může být způsoben kvalitou obrazu.
Útok v Lamerdu se odehrál jen několik hodin poté, co řízená střela Tomahawk zasáhla školu ve městě Mináb a zabila 175 lidí. Ministr obrany Pete Hegseth následně zdůraznil, že americké síly „nikdy necílí na civilní objekty“. Prezident Donald Trump tehdy nejprve připsal odpovědnost Íránu, předběžné vojenské vyšetřování však později ukázalo na Spojené státy.
Mrtví v Lamerdu
Co se obětí útoku v Lamerdu týče, podle Amíra Saída Íraváního, íránského stálého zástupce při OSN, mezi nimi byly i mladé volejbalistky.
Novináři ověřili identitu mrtvých pomocí fotografií z pohřbů, záznamů projevů i příspěvků na sociálních sítích. Desetiletá Helma Ahmadizadehová a jedenáctiletá Elham Zaíríová zemřely po zásahu sportovní haly během volejbalového tréninku.
„Neměla viditelné krvácení, ale cítila, jako by jí něco proniklo do těla,“ popsala novinářka Negin Bagheri případ jedné z dívek.
Přesto CENTCOM nadále tvrdí, že během prvních 24 hodin války na Lamerd neútočilo a nejbližší zásah provedlo asi 50 kilometrů daleko, přesnou lokalitu neuvedlo. Na začátku března velitelství zveřejnilo video odpalu PrSM z prvních 24 hodin konfliktu.
O několik dní později admirál Brad Cooper uvedl, že raketa byla v boji použita poprvé. A armáda její nasazení prezentuje jako významný milník.
Analýza NYT posiluje podezření, že v Lamerdu mohly být použity moderní americké střely PrSM.
Zůstává nejasné, zda byl útok záměrný, nebo šlo o pochybení, například v důsledku zastaralých cílových dat, jak se ukázalo u útoku v Minábu.
Nalezení odpovědi komplikuje nedostatek transparentních dat i rozpory mezi oficiálními tvrzeními a dostupnými důkazy.
