Hlavní obsah

Islamisté unesli na severu Burkiny Faso asi 50 žen, tvrdí místní úřady

Foto: Profimedia.cz

Život v ulicích hlavního města Burkiny Faso Ouagadougou, 28. ledna 2022.

Reklama

Na severu Burkiny Faso, kde operují islamistické oddíly, bylo ve čtvrtek a pátek uneseno asi 50 žen, informovala agentura AFP. Pátrání bylo zatím neúspěšné. Místní obyvatelé a úřady připisují čin právě islamistům.

Článek

Zhruba pět desítek žen bylo ve čtvrtek a v pátek uneseno na severu Burkiny Faso u města Arbinda. Informovala o tom v neděli agentura AFP s odvoláním na místní obyvatele a úřady. Ti všichni čin připisují islamistům. Armáda v oblasti po únoscích a jejich obětech neúspěšné pátrala.

První skupina asi čtyřiceti žen byla podle svědectví místních unesena přibližně deset kilometrů jihovýchodně od Arbindy a další skupina asi dvaceti žen následující den severně od města. Některým ženám se podařilo uprchnout a vrátit se do svých vesnic, kde o únosech řekly ostatním.

„Ženy šly spolu sbírat listí a divoké plody, protože už není co jíst,“ vysvětlil jeden z místních obyvatel. Dodal, že ve čtvrtek odjely s vozíky. „Když se ve čtvrtek večer nevrátily, mysleli jsme si, že mají problém s vozíky. Třem se ale podařilo únoscům uniknout a řekly nám, co se stalo,“ dodal další z místních.

Následujícího dne bylo severně od Arbindy uneseno asi 20 žen, které o prvním únosu nevěděly. „V obou skupinách se některým ženám podařilo uniknout ostražitosti teroristů a pěšky se vrátily do vesnic,“ řekl AFP místní zdroj. „Domníváme se, že je únosci odvezli na různé základny,“ dodal.

Arbinda se nachází v oblasti Sahelu na severu Burkiny Faso, kde operují islamistické oddíly. Při útocích islámských radikálů v oblasti Sahelu přišly o život stovky lidí a asi dva miliony obyvatel kvůli násilí uprchly ze svých domovů. Násilí přetrvá navzdory přítomnosti tisíců zahraničních vojáků, což oslabuje důvěru obyvatel ve volené místní orgány.

Burkina Faso zažila loni dva vládní převraty

Vojenský převrat v africké Burkině Faso znovu nasvítil bezpečnostní krizi v západním Sahelu. Jeho strůjce uvedl, že konec vlády předchozího prezidenta byl nutný pro efektivní boj s džihádistickými skupinami v regionu.

Tehdy ještě podplukovník Paul-Henri Damiba stál v čele vzpoury, po níž byl 28. ledna letošního roku svržen prezident Burkiny Faso Roch Kaboré.

V Burkině Faso se kvůli tomu konaly četné protesty a nakonec vládu převzala armáda. V sousedním Mali je junta u moci od roku 2020.

Neklid v Sahelu se šíří od roku 2012, kdy pouštní oblast na severu Mali začali obsazovat islámští radikálové. Následujícího roku do Mali poslala své vojáky Francie ve snaze pomoci islamisty vytlačit. Radikálové se ale přeskupili a znovu dobývají území, zatímco francouzská armáda i její spojenci se z Mali stahují a jejich místo zaujímají ruští žoldnéři.

Ibrahim Traoré, vůdce zářijového puče v Burkině Faso, druhého během osmi měsíců, se následně stal přechodným prezidentem. Dal si za cíl „získat zpět území obsazené těmito teroristickými hordami“.

Burkina Faso patří dle dat Indexu globálního terorismu mezi tři země s největším přírůstkem zabitých kvůli terorismu za rok 2022. Na celém území Sahelu vzrostlo násilí ze strany islamistických skupin za poslední dekádu až o 300 procent.

Reklama

Související témata:

Doporučované