Hlavní obsah

Izrael před soudem OSN: Na finální rozhodnutí se může čekat roky

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Soud OSN rozhodl o dalším postupu Izraele v kauze žaloby, kterou na něj podala před měsíci kvůli dění v Pásmu Gazy JAR. Izraelská vláda se však rozsudku brání. Celý proces může podle experta na mezinárodní právo trvat i roky.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v pátek rozhodl, že Izrael musí zastavit vojenskou ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy a otevřít hraniční přechod Rafah, aby mohla na místo mířit humanitární pomoc, informuje agentura Reuters.

Panel patnácti soudců dále Izraeli nařídil, že musí umožnit do obléhaného Pásma Gazy vstup vyšetřovatelům a do měsíce musí podat zprávu o svém pokroku.

Rozhodnutí soudu v počáteční fázi procesu přichází poté, co Izrael u ICJ zažalovala uplynulý prosinec Jihoafrická republika na základě Úmluvy o prevenci a trestání genocidy.

Izraelská vláda se však vůči rozhodnutí vymezuje. Například exministr obrany Benjamin Ganc na páteční rozsudek reagoval, že Izrael je odhodlaný pokračovat v boji za návrat rukojmích a zajištění bezpečnosti.

Co rozhodnutí ICJ znamená? Na to pro Seznam Zprávy odpovídal právník a expert na mezinárodní právo Milan Lipovský.

Foto: Z osobního archivu Milana Lipovského.

JUDr. Milan Lipovský, Ph.D. je odborným asistentem na Katedře mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Odborně se zaměřuje především na mezinárodní trestní právo a právo mezinárodního míru a bezpečnosti.

Považujete rozhodnutí Mezinárodního soudního dvoru za překvapivé?

Mezinárodní soudní dvůr nejen že vydal nová zatímní opatření, on znovu potvrdil svá předchozí rozhodnutí z 26. ledna a 28. března o vydání zatímních opatření. Ve smyslu potvrzení dřívějších rozhodnutí tedy příliš překvapivé není.

Kromě toho však přidal mimo jiné i povinnost pro Izrael, aby pozastavil vojenskou ofenzivu a jakékoliv další akce v guvernorátu Rafah, které by mohly Palestince coby skupinu v Gaze přivést do životních podmínek, které by mohly způsobit její zničení zcela nebo zčásti.

To se částečně odchyluje od toho, co požadovala Jihoafrická republika. Ta totiž žádala uložení povinnosti stáhnout se a ukončit vojenskou ofenzivu. Soud tedy v tomto ne zcela vyhověl navrhovanému.

Rozhodnout určitě není lehké. Upozornil bych například na fakt, že soud přes uložení dalších opatření Izraeli a potvrzení oněch předchozích znovu vyjádřil lítost nad faktem, že jsou dosud zadržována izraelská rukojmí a vyzval k jejich propuštění.

Je rozhodnutí ICJ úspěchem pro Jihoafrickou republiku a neúspěchem pro Izrael?

Pokud se ptáte na rozhodnutí o zatímních opatřeních, tak je soud zčásti modifikoval oproti navrhovanému. Na druhou stranu také například přidal povinnost, aby Izrael udržel otevřený přechod v Rafahu kvůli zajištění základních služeb a humanitární pomoci.

Máte-li však na mysli samotné rozhodnutí ve věci, pak bych nepředjímal výsledek, protože spory na základě Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy jsou extrémně složité. Především vyžadovaný zvláštní úmysl – zničit zcela nebo zčásti chráněnou skupinu – vyžaduje náročné a pečlivé zkoumání. To může trvat léta.

Podrobněji o žalobě JAR na Izrael

Izrael u Mezinárodního soudního dvora žalovala Jižní Afrika. V první fázi se rozhodne o prozatímních opatřeních a JAR teoreticky může uspět, říká pro SZ právnička Petra Ditrichová. Na verdikt o genocidě se ale může čekat roky.

Není to poprvé, kdy ICJ v rámci tohoto procesu Izraeli něco nařídil. Jak jste již zmiňoval, například podle březnového rozhodnutí měl Izrael přijmout opatření ke zlepšení humanitární situace v Gaze. Podle svědectví, která přinášejí z místa lokální reportéři i humanitární organizace, se tak ale neděje. Může tedy reálně dnešní rozsudek něco změnit?

Soud zatím nerozhodl o stížnosti, ale skutečně jen o žádostech o vydání zatímních opatření. To není totéž. Umožňuje mu to Statut a Procesní pravidla tehdy, je-li třeba uložit některé povinnosti k zachování práv strany. To ale není rozhodnutím o meritu. Soud tak „pouze“ dává najevo, že vidí riziko vzniku nenapravitelné škody věrohodným právům, jejichž ochrany se stěžovatel domáhá.

Vymahatelnost je obecně ztížená, zejména v porovnání s vnitrostátními systémy. Na druhou stranu bych vydání zatímních opatření nepodceňoval. Dávají argument mezinárodnímu společenství k tlaku a ten pak může mít praktické dopady.

Proces trvá již několik měsíců. Co z něj zatím podle vás vyplývá?

Izraeli soud uložil povinnosti, které jsou závazné. V případě jejich neplnění by šlo o vlastní porušování mezinárodního práva nezávisle na tom, jak dopadne meritorní rozhodnutí.

Co se bude podle vás v rámci tohoto soudního procesu dít dál? Stále se například očekává, jak ICJ rozhodne ohledně toho, zda Izrael v Pásmu Gazy páchá genocidu, jak ho viní JAR.

Souhlasím, že do vydání případného rozhodnutí v meritu můžeme čekat i roky. Nevylučoval bych do té doby ani vydání dalších zatímních opatření, pokud to soud shledá nutným. On dokonce nemusí ani čekat na žádost ze strany stěžovatele a může je vydat z vlastní inciativy. Proto je také mohl pozměnit oproti návrhu Jižní Afriky.

Může se proti rozhodnutí ICJ Izrael odvolat?

Proti rozsudkům (tedy konečným rozhodnutím) ICJ se odvolat nedá. Pouze je možné, vyvstanou-li nové skutečnosti, které nebyly v době vydání rozsudku známy, požádat o jeho revizi. To však podléhá soudnímu souhlasu a časovému limitu – žádost podat do šesti měsíců od zjištění nových skutečností a objektivní lhůta 10 let od vydání rozsudku samotného. Na to je ale v současnosti skutečně brzy.

Doporučované