Hlavní obsah

Jako byste ho neznali. Republikáni hasí mezinárodní požár založený Trumpem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: TsvirPixel, Shutterstock.com

Donald Trump o víkendu v podstatě ponoukl Rusko k útoku na země NATO, které neplní alianční závazek vydávat 2 procenta HDP na obranu.

Reklama

Republikánskou stranu dál štěpí postoj jejích členů k Trumpovi. Ti, kteří ho kdysi kritizovali, dnes zlehčují jeho výroky na adresu NATO. Exprezident o víkendu ponoukl Rusko k útoku proti některým státům Aliance.

Článek

„Dejte mi pokoj, vždyť je to Trump. Jediné, co mohu říct, je, že dokud byl prezidentem, nikdo nikoho nenapadl. Myslím, že mu jde o to, aby po svém přiměl lidi platit,“ reagoval v neděli na dotaz amerického listu The New York Times republikánský senátor za Jižní Karolínu Lindsey Graham.

Otázku novináři nepoložili náhodou. Důvodem bylo vyjádření amerického exprezidenta Donalda Trumpa pronesené jen pár hodin předtím na jeho předvolebním setkání. Favorit na zisk republikánské nominace do listopadových voleb americké hlavy státu vzpomínal na rozhovor s čelním představitelem „velké evropské země“, kterému sdělil, že pokud nedodrží závazky NATO, nepřijde jí na pomoc v případě invaze ze strany Ruska.

Moskvu by prý v takovou chvíli ještě povzbudil.

Trump se dlouhodobě - stejně jako další američtí prezidenti - pokouší členské státy dotlačit k tomu, aby vydávaly na obranu alespoň 2 procenta HDP. Většina evropských zemí NATO tento alianční závazek nedodržuje. Výrazná americká dominance je patrná i v absolutních číslech, i když evropské státy jsou v součtu hospodářsky silnější než USA.

Mnozí republikánští představitelé ve Washingtonu čerstvá Trumpova slova o NATO hájili či odmítali. Grahamova reakce tak jen odráží trajektorii, kterou se Republikánská strana v posledních letech ubírá: Bývalý prezident si ji do značné míry podřídil.

V době, kdy Trump před osmi lety vedl svou první prezidentskou kampaň, by přitom Graham nejspíše reagoval jinak. Byl tehdy na krátkou dobu jeho soupeřem a před Trumpovým nástupem do Bílého domu bil na poplach. Když se však z podnikatele nakonec stala hlava Spojených států, obrátil a jeho kroky vedly až do exprezidentova blízkého okolí.

Podobně na tom byl například i floridský senátor Marco Rubio, který byl v roce 2016 dalším z Trumpových konkurentů a nešetřil kritikou na jeho adresu. Po volbách však na své přesvědčení zapomněl, s tehdejším prezidentem si vybudoval přátelství a dnes ho dokonce médii označují za možného kandidáta na Trumpova viceprezidenta.

Také Rubio o víkendu Trumpova slova zlehčoval s tím, že exprezident jen vyprávěl, jaké páky v minulosti využil, aby členy NATO přiměl k větší aktivitě v rámci aliance. Trump je podle něj jen první z amerických prezidentu, kdo si k přesvědčování spojenců zvolil zrovna tuto formu.

„Nemluví jako tradiční politik, tím už jsme si prošli. Člověk by si myslel, že tohle lidem už došlo,“ pronesl senátor v nedělním pořadu stanice CNN State of the Union.

I když v těchto případech politici prezidenta vyloženě nebrání, vyviňování Trumpa z těchto prohlášení mluví samo za sebe. Existují totiž i tací republikáni, kteří se od jeho slov distancovali.

„NATO bylo za posledních 75 let úspěšným příběhem,“ reagovala pro CBS Nikki Haleyová, Trumpova poslední vážná vyzyvatelka v boji o republikánskou nominaci, která dříve působila jako guvernérka Jižní Karolíny či jako velvyslankyně při OSN právě v době Trumpovy vlády.

Evropské státy jako vyžírky?

Členské země NATO se v roce 2014 dohodly, že do roku 2024 budou na obranu vynakládat dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP). Dosud by však – podle oficiálních odhadů – tento cíl mělo splňovat pouze 11 z 31 zemí aliance. Některé další země, například Černá Hora a Severní Makedonie, dvouprocentní hranici mají na dosah.

Na dlouhodobé podfinancovávání sektoru neboli nedostatečný přístup k výdajům na obranu nekompromisně upozornila zejména válka na Ukrajině. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga by se navíc současný cíl měl stát spíše minimálním požadavkem než tím, o co je třeba usilovat.

Trumpova kritika se tak týká toho, že USA podle něj přispívají na financování aliance nepřiměřenou částkou a chrání tím jiné země, které platí méně. „Podívejte se, NATO naši zemi zneužívá. Evropské země nás využívaly v oblasti obchodu a pak nás využívaly v oblasti vojenské ochrany,“ prohlásil exprezident například v lednu tohoto roku.

Svému bývalému šéfovi Haleyová vyčetla, že projevuje úctu Rusku, a vyzvala, aby se USA nestavěly na stranu zločince. „Chceme, aby spojenci v NATO nesli svůj podíl. Existují ale způsoby, jak to udělat, aniž bychom říkali Rusku, ať si s těmito zeměmi poradí. To není to, co chceme,“ dodala politička.

Příkladem druhé strany barikády - a zároveň i ukázkou momentální nesoudržnosti strany - pak může být i bývalý republikánský kandidát na prezidenta Chris Christie. Trumpův hlasitý kritik exprezidentovy výroky označil za „naprosto nevhodné“. Podotkl nicméně, že jsou v souladu s Trumpovou láskou k diktátorům.

Výroky republikánského exprezidenta ostře kritizovali i demokraté, včetně Bílého domu.

Stejná stará písnička

Trumpova poslední vyjádření na adresu NATO nejsou nic nového. Táhnou se s ním již roky a jen před pár týdny proběhlo světovými médii zjištění serveru Politico, podle kterého Trump v roce 2020 varoval, že USA nepřijdou Evropě na pomoc, pokud bude vojensky napadena.

Jak již dříve v rozhovorech pro Seznam Zprávy varovali odborníci, Trumpova slova by lidé neměli brát na lehkou váhu. Přidanou hodnotu bezpečnostního partnerství s Evropou totiž nevidí také řada jeho voličů, přičemž pro další neméně výraznou část z nich budou vždy důležitá hlavně témata domácí, kvůli kterým mu prominou i dramatické kroky za hranicemi.

Trump a NATO

Šance na znovuzvolení Donalda Trumpa se s každým kolem amerických primárek zvyšují. Z představy exprezidenta v Bílém domě se ovšem většině evropských lídrů ježí vlasy. Co Evropu může potkat?

Spojené státy si navíc mohou dovolit vystoupit z NATO, jelikož na rozdíl od jiných států nezajišťuje jejich samotnou existenci. Evropu by na druhou stranu v takovém případě čekaly velmi těžké časy - NATO by totiž bez svého nejsilnějšího člena nemělo stejnou váhu a mohlo by dojít i na změnu celkové bezpečnostní architektury v Evropě.

I když Trumpovy kroky v případě možného znovuzvolení jsou stále ve hvězdách, americký Kongres se již proti tomuto možnému scénáři obrňuje. Na konci minulého roku například schválil legislativu, která zamezuje americkému prezidentovi vystoupit z NATO. V případě, že by Trump chtěl něco takového udělat, by se do celé věci musel vložit Nejvyšší soud.

V tomto případě je také nutno zmínit, že jedním z iniciátorů tohoto opatření byl i již zmiňovaný Rubio.

Reklama

Doporučované