Článek
Demarkační linie oddělující Jižní a Severní Koreu představuje jednu z nejstřeženějších hranic na světě. Utéct „z“, nebo naopak „do“ autoritářské KLDR je kvůli všude přítomným vojákům, ostnatému drátu i minám téměř nemožné.
Bez povolení hranici ovšem v úterý překročil americký voják. Podle dostupných informací se mu to zřejmě povedlo, protože zvolil hodně svérázný způsob. Hranici jednoduše přeběhl severokorejským i jihokorejským vojákům přímo na očích ve Společné bezpečnostní oblasti, což je jediné místo, kde znepřátelené strany neodděluje neprostupný plot, řeka či minové pole.
Voják se tak stal prvním Američanem zadrženým v komunistické zemi za posledních téměř pět let, poznamenal deník The Guardian. Podle CNN jde také o prvního amerického vojáka, který přešel hranici do KLDR od roku 1982.
Úřady vojáka identifikovaly jako Travise Kinga - vojína, který si odseděl téměř dva měsíce v jihokorejském vězení za napadení, než byl v pondělí propuštěn a poslán do Texasu, kde mu hrozí další vojenská disciplinární opatření a propuštění ze služby, informovala agentura Reuters.
Fotoreportáž Seznam Zpráv přímo z demilitarizovaného pásma:
Voják byl na cestě zpět do USA, ale po bezpečnostní kontrole na letišti se vrátil a podařilo se mu připojit k exkurzi na hranici mezi oběma Korejemi v korejské pohraniční vesnici Pchanmundžom, tedy do vesnice rozdělené Společnou bezpečnostní oblastí.
Motiv jeho činu není znám.
Podle jihokorejských zpráv k přejití hranice došlo v úterý odpoledne. Nejmenovaný svědek ze skupiny, ke které se muž připojil, řekl stanici CBS News, že voják se hlasitě smál, načež vběhl mezi budovy ve směru k hranici s KLDR. „Nejdříve jsem si pomyslel, že jde o špatný vtip, ale pak se nevrátil a uvědomil jsem si, že to nebyl vtip,“ řekl.
„Bylo to na cestě zpátky k autobusu, šli jsme k jednomu z kontrolních stanovišť, někdo řekl, že nás šlo 43 tam a 42 zpátky,“ dodal svědek.
Jak se žije v KLDR
Lidé, kteří uprchli před režimem Kim Čong-una, přinášejí svědectví o životě v jednom z nejuzavřenějších států světa. Poměrně detailní informace z KLDR získávají také jihokorejské vládní agentury.
Mluvčí amerických sil v Koreji plukovník Isaac Taylor v úterý uvedl, že americký voják „úmyslně a neoprávněně“ překročil linii během prohlídky demarkační linie. „Domníváme se, že je v současné době ve vazbě v KLDR, a spolupracujeme s našimi tamními kolegy na vyřešení tohoto incidentu,“ uvedl Taylor podle stanice CNN v prohlášení.
Velitelství OSN na twitteru napsalo, že Američan přešel hranici bez povolení při organizované prohlídce demilitarizovaného pásma. „Spolupracujeme se severokorejskou armádou na vyřešení tohoto incidentu,“ dodalo Velitelství OSN. Severokorejská státní média o incidentu bezprostředně neinformovala.
A US soldier crossed the inter-Korean border into North Korea and was believed to be in North Korean custody, a US official told @Reuters, creating a fresh crisis for Washington in its dealings with the nuclear-armed state https://t.co/GY4Frwgd7T 1/5 pic.twitter.com/GVjWegsgHK
— Reuters (@Reuters) July 18, 2023
Co bude s Kingem?
Americké ministerstvo zahraničí zakazuje občanům USA, aby do Severní Koreje vstupovali „kvůli přetrvávajícímu vážnému riziku zatčení a dlouhodobého zadržování“.
Zákaz byl vydán poté, co severokorejské úřady zatkly amerického studenta Ottu Warmbiera, jenž byl v zemi na turistickém zájezdu, za krádež propagandistického plakátu. Dvaadvacetiletý muž zemřel v roce 2017 jen několik dní po svém propuštění a návratu do USA v kómatu.
Co bude s Kingem, se neví. Vzhledem k tomu, že šlo o vojína, není podle CNN pravděpodobné, že by mohl být pro severokorejský režim cenný kvůli vojenským informacím. Jako americký občan a navíc voják ale pro Severní Koreu znamená při nejmenším výbornou „vyjednávací kartu“. Kromě toho, že KLDR může Kinga použít jako páku na USA při vyjednávání, může přeběhnutí Američana zneužít i pro účely vlastní propagandy směrované dovnitř země.
Ke zběhnutí Američanů nebo Jihokorejců do Severní Koreje dochází vzácně. Poslední tři známí američtí vězni byli propuštěni v roce 2018, kdy severokorejský vůdce Kim Čong-un zahájil jadernou diplomacii s Donaldem Trumpem, což vedlo k setkání obou vůdců u demilitarizované zóny, kde si podali ruce.
Naopak od konce korejské války, která probíhala v letech 1950-1953, uprchlo na jih více než 30 tisíc Severokorejců, aby se vyhnuli politickému útlaku a ekonomickým potížím.
Severní a Jižní Korea zůstávají od korejské války technicky ve válečném stavu, protože konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem mírové smlouvy. Napětí v poslední době přiživují stále častější severokorejské testy raket schopných nést jaderné hlavice. Neshody panují také mezi KLDR a Spojenými státy, které otevřeně podporují Soul.
