Hlavní obsah

Jsou v kosmetice i teflonu. Vědci objevili nový způsob, jak zničit věčné chemikálie

Foto: Profimedia.cz

Hasičská pěna obsahující PFAS na hladině vody ve městě Bensalem v Pensylvánii, 7. února 2019.

Reklama

Věčné chemikálie, přítomné například v pitné vodě nebo potravinách, nedokáže příroda sama odbourat. Vědci z kanadské univerzity nicméně objevili nové metody, jak přítomnost nebezpečných látek v životním prostředí významně snížit.

Článek

Látky známé jako věčné chemikálie, tedy perfluorované a polyfluorované chemikálie (PFAS), nedokáže příroda sama odbourat. A zatímco se vyrábí pouze několik desítek let, jen v Evropě zamořily tisíce míst. Výskyt látek v pitné vodě nebo potravinách může způsobit i smrtelná onemocnění, jejich vymýcení přitom představuje téměř nedosažitelný cíl.

Nový objev vědců z kanadské Univerzity Britské Kolumbie by nicméně mohl znamenat průlom. Skupina výzkumníků ve středu uvedla, že vyvinula nový materiál na bázi oxidu křemičitého, který by mohl být schopný absorbovat řadu těchto škodlivých látek. Mimo to objevila také nové nástroje sloužící k rozkladu těchto chemikálií.

„Je to velmi vzrušující, protože se můžeme zaměřit na tyto obtížně zničitelné chemické vazby - a zničit je nadobro,“ vysvětlil jeden z výzkumníků Madjid Mohseni pro deník The Guardian. Své výsledky tým poprvé publikoval v časopise Chemosphere.

V přírodě se PFAS rozšířily kvůli jejich neregulovanému využití ve spotřebních produktech. Věčné chemikálie jsou přítomné například v hasicí pěně nebo teflonových výrobcích, používají se i v kosmetice.

Výskyt chemikálií přitom může způsobit řadu zdravotních problémů, včetně rakoviny nebo neplodnosti. PFAS pak představují pro evropské zdravotnické systémy každoroční finanční zátěž ve výši 52 až 84 miliard eur, odhadují novináři z projektu Věčné znečištění, do nějž se zapojil například francouzský deník Le Monde nebo britský The Guardian.

Které země EU trpí největším výskytem PFAS?

Mezinárodní novinářský projekt Věčné znečištění, do nějž se zapojil například francouzský deník Le Monde nebo britský The Guardian, zmapoval rozměr kontaminace těmito látkami v Evropě. Mapa ukázala více než 17 tisíc oblastí, kde jsou věčné chemikálie přítomné, ať už ve vzorcích vody, živých organismů nebo půdy.

„Taková koncentrace ve mně vzbuzuje obavy. Existuje riziko, že se k těmto vodám dostanou hospodářská zvířata a PFAS se pak dostanou do lidského potravního řetězce,“ řekl pro list The Guardian profesor Crispin Halsall, chemik z Lancasterské univerzity.

„Navazují se na bílkoviny v naší krvi a mohou se hromadit v našem těle, zejména v játrech a ledvinách. A čím jste starší, tím více PFAS v těle máte. Nicméně tyto chemické látky můžeme předávat i rostoucímu plodu, takže i novorozenci mají PFAS v těle od okamžiku narození,“ přiblížila Amira Akerová působící na Université Laval.

Nové technologie jsou drahé a naráží na politiku

Stále nicméně není jasné, jak dlouho trvá rozložení některých těchto látek. Například i věčné chemikálie vytvořené před téměř 80 lety zůstávají přítomné v životním prostředí, podotkla Akerová.

V současnosti se k jejich odstranění využívá aktivní uhlí, které je však z velké části schopné zaměřit se pouze na takzvané „dlouhé řetězce“ PFAS, tedy na ty, které mají více než šest uhlíkových vazeb, popsal deník The Guardian.

Po nedávných zákazech se však průmysl přeorientoval na vytváření „krátkých řetězců“ těchto chemických látek. Tyto verze „jsou stejně toxické a lépe zůstávají ve vodě. A v důsledku toho nejsou současné technologie, jako je aktivní uhlí, tak účinné“, poznamenal Mohseni.

Kromě znovu použitelných filtračních materiálů výzkumníci využívají k ničení chemikálií buď elektrochemické, nebo fotochemické procesy, které přeruší vazbu mezi uhlíkem a fluorem.

Mohseni předpokládá, že se tato technologie bude používat v boji proti chemikáliím jak v pitné vodě, tak přímo v průmyslových závodech, kde se do vodních zdrojů uvolňují vysoké koncentrace těchto látek.

Ani vznik nové metody nicméně nezajišťuje podle Akerové úspěch. „Novější technologie jsou často nákladné nebo obtížně rozšiřitelné. I kdyby tomu tak nebylo, je pořád peklo snažit se přimět města, aby tyto nové technologie přijala a aby tyto chemikálie vůbec odstranila,“ řekla.

Podobný závěr přinesl i projekt Věčné znečištění, sanace podle něj může vyjít až na desítky miliard eur a na několika místech tak už úřady dokonce od snah o odstranění látek ustoupily.

Zákaz používání těchto látek by znamenal zásadní průlom

Projekt mapující znečištění látkami navíc odhaduje, že na dalších více než 20 tisíci místech se kontaminace očekává, vzhledem k jejich současnému nebo někdejšímu využívání člověkem k průmyslové výrobě.

Emise PFAS nejsou nijak regulované Evropskou unií a jen několik členských států proti nim zasahuje. „Jedním ze způsobů, jak to napravit, je udělat to, co jsme udělali my. Druhý způsob, jak to napravit, je, aby průmysl tyto chemikálie už nepoužíval,“ podotkla Averová.

Také experti na veřejné zdraví uvádějí, že jediný způsob, jak zabránit další kontaminaci životního prostředí, je používání těchto látek zcela zakázat.

Regulací se ve Spojených státech, kde vědci v roce 2015 odhadli, že PFAS se nacházely v krvi 97 procent Američanů, začala v roce 2021 zabývat Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). V EU jako první země zakázalo Dánsko používání PFAS v potravinových obalech, připomněla agentura ČTK.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zveřejnila návrh na omezení až 10 tisíc typů PFAS. Podle ní by se v příštích 30 letech mohlo do životního prostředí dostat přibližně 4,4 milionu tun PFAS, pokud zůstane regulace na současné úrovni.

Reklama

Doporučované