Článek
Ruské velvyslanectví v Belgii varovalo Severoatlantickou alianci, že její nezodpovědný přístup vůči Kaliningradské oblasti zvyšuje riziko přímého ozbrojeného střetu. Rusko je podle ambasády připraveno nasadit zbraně k obraně svého území v případě jakýchkoli pokusů zemí NATO o blokádu této oblasti. Napsala to v pondělí agentura TASS s odkazem na komentář zmíněného velvyslanectví, které má na starosti diplomatické kontakty s NATO.
Ruští diplomaté zdůraznili, že Rusko nemá úmysl podnikat bojové operace proti pobaltským zemím ani motiv k takovému jednání, v případě nutnosti obrany Kaliningradské oblasti však podle Moskvy budou nasazeny všechny „nezbytné síly a prostředky“. V prohlášení ruské diplomatické mise se také píše o „agresivní politice“ prosazované vedením a členskými státy NATO a o tom, že „dobrodružný a nezodpovědný kurz“ Aliance výrazně zvyšuje riziko přímého ozbrojeného střetu s Ruskem.
„Zdůraznili jsme, že Rusko disponuje nezbytnými prostředky k odražení případné agrese a je připraveno nasadit veškerý arzenál zbraní, který má k dispozici, k obraně svého území v případě pokusů zemí NATO izolovat Kaliningradskou oblast od zbytku naší země. Vyzvali jsme země tohoto bloku, aby se zdržely dalších eskalujících prohlášení a činů s cílem zabránit rozsáhlé konfrontaci,“ uvádí se v dokumentu.
Kaliningradská oblast vklíněná mezi Polsko a Litvu je exklávou, tedy územím, které je od svého „mateřského státu“ oddělené jinými zeměmi.
Ruští diplomaté se rovněž zmiňují o „bezprecedentním nárůstu“ vojenské aktivity Aliance u západoruských hranic v podobě rozsáhlých cvičení a údajného nacvičování útočných operací. NATO se podle nich také v Pobaltí neustále pokouší vytvářet nové hrozby pro ruské námořnictvo, simuluje scénáře odtržení Kaliningradské oblasti a vypracovává plány na vojensko-politickou izolaci ruských severozápadních přístavů.
Ruští diplomaté poukázali i na podle nich prudkou eskalaci rétoriky o schopnostech Aliance udeřit na vojenské objekty v Kaliningradské oblasti, které považují za záměrné zvyšování konfrontace. Vymezili se také proti výrokům NATO o „ruském nebezpečí“ a šíření podle nich nepravdivých informací o záměrech Moskvy zaútočit nejpozději do roku 2029, možná i dříve, na jeden z pobaltských států.
Ruské zbrojení
Rusko mezitím v příštím roce plánuje vojenské výdaje ve výši 17,1 bilionu rublů (zhruba 4,3 bilionu Kč). To je přibližně o 27 procent více než původně plánovaných 13,5 bilionu rublů a zároveň nejvyšší částka od začátku války na Ukrajině v roce 2022. Vyplývá to z dokumentů ruské vlády, ke kterým získala přístup agentura Reuters.
V příštích třech letech by podle dokumentu měly vojenské výdaje dosáhnout celkem 50 bilionů rublů. Na letošní rok vláda plánovala výdaje 12,1 bilionu rublů, skutečná částka je však tajná a nebude zveřejněna, píše Reuters. Upozorňuje rovněž, že některé vojenské výdaje mohou být započítány v jiných částech rozpočtu.
Dokumenty rovněž ukazují, že ruská vláda zvýšila odhad letošního rozpočtového deficitu na 3,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dříve očekávaných 1,6 procenta HDP. Dokumenty také předpokládají, že ruský státní dluh se příští rok zvýší na 21,7 procenta HDP z letošních 19,9 procenta.
Očekává se, že vláda své rozpočtové plány do začátku října předloží parlamentu. Minulý týden vláda představila plány na nové zvyšování daní v příštím roce, které mají pomoci financovat rostoucí deficit. Například nová daň z nadměrných zisků v odvětví kovů a hnojiv by podle vládního dokumentu měla vynést zhruba 200 miliard rublů ročně, napsala agentura Reuters.
