Hlavní obsah

„Kolektivní trest.“ Arabské země rozzlobilo odepření peněz pro agenturu OSN

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Rozdávání humanitární pomoci palestinským uprchlíkům.

Reklama

Izraelská vláda zveřejnila důkazy o zločinech, kterých se při útoku ze 7. října měli dopustit zaměstnanci agentury OSN pro palestinské uprchlíky. Více než desítka států vzápětí zastavila její financování.

Článek

„Každý zaměstnanec OSN zapojený do teroristických činů bude pohnán k odpovědnosti, a to i prostřednictvím trestního stíhání,“ prohlásil v neděli generální tajemník OSN António Guterres.

Reagoval tak na obvinění, která Tel Aviv – v souvislosti s brutálním útokem teroristů z Hamásu – vznesl na adresu zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Guterres upozornil, že jsou připraveni spolupracovat s kompetentním orgánem na stíhání jednotlivců.

Připomeňme, že Izraelci obviňují celkem 12 zaměstnanců agentury, přičemž dva jsou podle vedení organizace po smrti. Ze zmíněných dvanácti lidí pracovalo deset kromě UNRWA také pro Hamás, další muž byl členem Palestinského islámského džihádu.

Podrobnosti zločinů, jichž se měli dopustit, zveřejnil deník The New York Times. Jeho reportéři měli možnost nahlédnout do dokumentace, kterou od svých izraelských partnerů dostalo americké ministerstvo zahraničí.

Nejlépe popsané obvinění se týká školního poradce z Chán Júnisu v jižní Gaze, který se měl se svým synem účastnit únosu ženy z Izraele. Sociální pracovník z Nusajratu je pro změnu obviněn z napomáhání při převozu těla mrtvého izraelského vojáka do Gazy a také z distribuce munice a koordinace vozidel v den útoku.

Jeden z obviněných se měl podílet na masakru v jednom z kibuců, kde zemřelo 97 lidí. Celkový počet obětí útoku Hamásu přesáhl 1200, stovky lidí teroristé odvlekli do Pásma Gazy.

Kolektivní trest

Spojené národy už v pátek oznámily, že v reakci na obvinění několik svých zaměstnanců propustily a okamžitě zahájily vyšetřování.

Okamžitá reakce přišla i ze světa – více než desítka států přerušila financování agentury. Jsou mezi nimi i ti největší dárci, jako jsou Spojené státy či Německo. Připojily se také Francie, Itálie, Austrálie, Japonsko či Kanada.

Některé země se ke kolektivnímu trestu odmítly přidat. Norsko a Irsko už oznámily, že budou ve financování agentury pokračovat, stejně se zachoval i Nový Zéland.

Šéf agentury Philippe Lazzarini poukázal, že výpadek financování dopadne na životy milionů palestinských uprchlíků. UNRWA totiž nepomáhá jen lidem v Pásmu Gazy, ale i Palestincům rozesetým po celém regionu, například v Libanonu, Sýrii a Jordánsku.

„Bylo by nesmírně nezodpovědné trestat agenturu a celou komunitu, které slouží, kvůli obviněním z trestných činů proti některým jednotlivcům, zejména v době války, vysídlení a politických krizí v regionu,“ prohlásil Lazzarini. „Životy lidí v Gaze závisí na této podpoře, stejně jako regionální stabilita.“

Proč Palestinci podporují Hamás?

Palestinské radikální hnutí Hamás, které Izrael i Západ považují za teroristické, vládne Pásmu Gazy už 17 let. Ideologie Hamásu velí zničit Izrael, v minulosti bylo ale hnutí schopno i ústupků.

Liga arabských států uvedla, že Izrael vede proti agentuře dlouholetou kampaň. „Pozastavení financování agentury obírá Palestince o jakýkoli záblesk naděje, podkopává mírové vyhlídky a tlačí region do další nestability,“ stojí v prohlášení.

Organizace také vyzvala všechny národy, které zmrazily financování, aby svůj postoj přehodnotily.

Egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí pak v telefonátu s Lazzarinim označil tento krok za „kolektivní trest“ vůči zaměstnancům agentury a palestinskému lidu. UNRWA zaměstnává na 30 tisíc lidí, z toho 13 tisíc v Pásmu Gazy.

Život v Gaze

V běžných podmínkách by se léčily pár dnů nebo týdnů, v časech války ale může být řada infekcí a nemocí v Pásmu Gazy fatální. Nejohroženější jsou děti.

Školy, nemocnice, půjčky

Agentura jen v Pásmu Gazy pomáhá téměř 1,5 milionu registrovaných uprchlíků. Přes 286 tisíc dětí a studentů díky její pomoci chodí do školy, ve 22 zdravotnických zařízeních spravovaných agenturou ročně ošetří na 3,4 milionů pacientů.

Kromě toho UNRWA v oblasti ovládané teroristickým hnutím Hamás zřídila i sedm ženských center, významnou pomocí tamním civilistům jsou mikropůjčky. To vše je teď ohroženo, pokud dárci svůj postoj nepřehodnotí.

Dlouhodobý postoj Izraele k UNRWA je známý – agentura podle něj přispívá k prodlužování palestinsko-izraelského konfliktu a brání uprchlíkům v integraci.

Podle ministra zahraničí Jisraela Katze by už v budoucím uspořádání Gazy neměla hrát žádnou roli. „Varovali jsme roky: UNRWA udržuje uprchlickou otázku, brání míru a slouží jako civilní odnož Hamásu v Gaze,“ prohlásil.

UNRWA vadí izraelské vládě i kvůli tomu, že často dokumentuje vojenské útoky na školy, nemocnice a další civilní infrastrukturu.

Když v lednu vystoupila v Knesetu Noga Arbelová, šéfka pravicového think tanku Kohelet, mluvila o zničení agentury zcela otevřeně. „Nebude možné vyhrát tuto válku, pokud nezničíme UNRWA,“ prohlásila s tím, že současná válka je pro Izrael příležitostí, jak poslat UNRWA „do pekla“.

+7

Reklama

Doporučované