„Neviditelní zabijáci“ v Gaze ohrožují čím dál víc lidí

„Začala dokonalá bouře pro nemoci. Teď jde o to, jak moc se zhorší,“ prohlásil loni v půli prosince podle agentury Reuters James Elder, mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF). Popisoval, co může nastat, pokud se ve válkou zmítaném Pásmu Gazy bude nadále šířit „neviditelný zabiják“ v podobě nemocí a infekcí.

Před týdnem pak agentury OSN ve společném prohlášení varovaly, že hrozbě hladomoru a smrtelných nemocí je vystaveno čím dál víc lidí.

„V ulicích Rafáhu tečou splašky. Přístřešky jsou přeplněné. Chybí v nich soukromí a hygienická zařízení,“ shrnuje situaci v táborech pro vnitřně vysídlené v Rafáhu Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).

„Nepříznivé podmínky v přístřešcích – jako je přelidnění či nedostatek vody, potravin a paliva – jsou hlavními faktory masivního nárůstu přenosných nemocí,“ dodává úřad pro Seznam Zprávy.

Nejde přitom jen o jižní Rafáh. Podobná situace panuje i v dalších oblastech, kde v uprchlických táborech přebývají statisíce civilistů.

K 19. lednu vzrostl počet těch, kteří museli kvůli válce opustit své domovy, na téměř 1,7 milionu. Přes milion Gazanů přežívá v nouzových přístřešcích nebo v jejich blízkosti, uvádí UNRWA. A právě tam se nemoci a infekce šíří nejvíce.

Zatímco v běžných podmínkách by představovaly spíše banalitu, v situaci, kdy chybí voda, elektřina i potraviny a lidé přežívají v nouzi déle než tři měsíce, mohou být dopady fatální.

Nemocnice navíc fungují v nouzovém režimu – jsou přeplněné, chybí léky a přednost mají pacienti v bezprostředním ohrožení ostřelováním. Hamásem řízené ministerstvo odhaduje, že od začátku konfliktu přišly o život desítky až stovky zdravotníků.

Rizikovým faktorem je i kvůli válce nefungující svoz odpadu. Ten se hromadí v ulicích, znečišťuje půdu a podzemní vodu a ohrožuje životy nebezpečnými výpary.

„Všichni jsme nemocní… Všechny mé děti mají vysokou teplotu a žaludeční virózu,“ řekla loni v prosinci americkému deníku The New York Times Samah al-Farraová. Šestačtyřicetiletá Palestinka novinářům telefonicky přiblížila, jak se neustále potýkají s horečkami, úpornými průjmy a zvracením.

Její příběh může posloužit jako příklad, jak se nemoci a infekce v oblasti šíří. Al-Farraová například vylíčila, že pijí vodu, kterou dříve využívali především na mytí. „Když si myju ruce, mám pocit, že jsou ještě špinavější než čistší,“ řekla.

Týdny se také potýkají s hladem, který nejhůře dopadá na děti. Šestiletá dcera prý tři dny prospala, protože po týdnech hladovění už neměla sílu o jídlo prosit. Devítiletý syn pro změnu trpí záchvaty – pravděpodobně kvůli horečkám.

Podobných osudů jsou v Pásmu Gazy desetitisíce. Podle prosincových dat Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo jen od poloviny října nahlášeno přes 100 tisíc případů průjmových onemocnění.

Polovina se týká dětí mladších pěti let, což je 25krát více než před začátkem konfliktu. Pro ně přitom mohou být průjmy životu nebezpečné – kvůli probíhající potravinové krizi jim chybí potřebné živiny, které nemají jak doplňovat.

Nahlášeno bylo také přes 150 tisíc infekcí horních cest dýchacích a četné případy meningitidy, kožní vyrážky, svrabu, vší a planých neštovic. Mnoho lidí také vykazuje příznaky žloutenky, přibližuje dále WHO.

Rostoucí počet infikovaných evidují přímo na místě i zaměstnanci humanitární organizace Lékaři bez hranic. „Když se například podíváme na pacienty, o které pečujeme na klinice Šaboura na jihu Gazy – a jen zmíním, že jich k nám přichází průměrně 300 denně –, polovina z nich trpí infekcemi dýchacích cest kvůli tomu, že jsou vystaveni chladu, dešti a velmi špatným hygienickým podmínkám,“ říká pro Seznam Zprávy mediální koordinátorka Lékařů bez hranic (MSF) Tereza Wyn Haniaková.

Zdůrazňuje tak další faktor, který chatrné zdraví místních v krizových podmínkách výrazně zhoršuje – zimní období. Teploty se pohybují mezi 10 až 20 stupni Celsia a probíhá sezona dešťů, které jsou nejintenzivnější právě v lednu, uvádí CNN.

Zima je navíc zastihla nepřipravené. Jen málokdo si při útěku z domova stihl vzít vhodné oblečení, zmiňuje dále americká stanice.

Zprávy o závažné humanitární krizi zatím přicházejí především z jihu Pásma Gazy, kam většina civilistů před ostřelováním utekla. Na severu, kde se dále intenzivně bojuje, může být situace ještě horší.

„Kvůli pokračujícímu bombardování máme jen velmi omezené informace ohledně tamní humanitární situace,“ připouští Wyn Haniaková.

Jak před týdnem uvedly Světový zdravotnický program, UNICEF a Světová zdravotnická organizace, ke zlepšení situace, včetně zvrácení šíření nemocí, by přispěl vyšší přísun humanitární pomoci.

Přestože šéfové agentur OSN neukázali přímo na Izrael, podotkli, že dodávky pomoci omezuje malé množství otevřených hraničních přechodů, pomalý proces prověřování nákladních automobilů a pokračující boje na celém území, píše agentura AP.

Na humanitární krizi upozornil před pondělním jednáním ministrů zahraničí EU i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Humanitární situace v Pásmu Gazy nemůže být horší. Stovky tisíc lidí bez přístřeší, jídla a léků a pod neustálým bombardováním. A každý den je velké množství civilistů zabito,“ prohlásil.

Generální tajemník OSN António Guterres pak prohlásil, že agentury OSN a jejich partneři „nemohou účinně poskytovat humanitární pomoc, dokud je Gaza pod tak těžkým, rozsáhlým a neustálým bombardováním“.

Podle úřadu izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT) ale za problémy s dodávkami humanitární pomoci mohou právě OSN a další skupiny.

Plukovník Moše Tetro, velitel jednotky odpovědné za dodávky humanitární pomoci z COGAT, minulý týden podle AP prohlásil, že by se pomoc zefektivnila, kdyby OSN poskytla více pracovníků, kteří by dodávky přijímali a balili.

Řekl také, že je zapotřebí více nákladních automobilů, které by převážely pomoc do Izraele k bezpečnostním kontrolám, a prodloužení pracovní doby na přechodu Rafáh mezi Gazou a Egyptem.