Článek
Kapybara, jejímž přirozeným prostředím jsou tropické kraje Jižní Ameriky východně od pohoří And, se v posledních letech těší velké pozornosti. Tento hlodavec se objevil jako postavička v animovaném filmu studia Disney a navíc se o něm mluví jako o nejpřátelštějším zvířeti planety. „Jsou to úžasní živočichové,“ uznává biolog z Kolumbijské národní univerzity Hugo López Arévalo. Jejich výzkumem strávil část své kariéry. Přesto se nyní před kolumbijským ministerstvem životního prostředí zasazuje o povolení jejich komerčního lovu, píše španělský deník El País.
Kapybary mají tak vysokou míru reprodukce, že jsou v Argentině a Brazílii považovány za škůdce. Podle vědců dvacetiletý výzkum prokázal, že povolení lovu pěti až deseti procent populace nemá vliv na její celkové složení, její část navíc cyklicky hyne v důsledku sucha.
Biologové proto navrhují udržitelné využití masa, kostí nebo kůže zvířat. Zákonný lov by navíc umožnil lépe kontrolovat a snížit nelegální lov, který je v současnosti běžný.
López Arévalo tvrdí, že prodej masa kapybar by mohl místní komunitě přinést ekonomické výhody. Ty by mohly být alternativou k expanzivnímu zemědělství, protože v červenci kolumbijští pěstitelé rýže vyhlásili stávku. Ceny této obiloviny klesly pod výrobní náklady, čímž se ukázala ekonomická křehkost tohoto odvětví. Navíc podepsaná dohoda o volném obchodu, podle které se bude od roku 2030 rýže ze Spojených států dovážet do Kolumbie bezcelně, může situaci místních producentů ještě zhoršit.
Studie ukázala, že pro maso kapybar existuje trh. Výzkumníci oslovili prestižní šéfkuchaře, kteří projevili zájem o využití masa na svých jídelních lístcích jako nové atrakce. „V Austrálii se klokaní maso prodává v supermarketech ve speciální vitríně. Kdo ho chce, ví, že ho tam může dostat,“ vysvětluje López Arévalo.
Kapybary ohrožuje pěstování rýže
Část ochránců zvířat je však proti. Místo toho zdůrazňují obnovu a ochranu přirozeného prostředí, zachování záplavových oblasti, kde kapybary žijí, a monitoring volně žijící populace.
Kapybary jsou přizpůsobeny životu v zaplavených savanách, specifickém prostředí, kde je pro ně důležité hlavně bahno – tím se kryjí, aby se chránily před sluncem. Jenže pro ně vhodné prostředí pomalu mizí. A to kvůli znečištění vody, odlesňování a zejména kvůli pěstování rýže, která je základní potravinou Kolumbijců. Východní pláně a zaplavené savany v oblasti Orinoquía, kterou tvoří i rozsáhlé plantáže rýže, kaučuku, sóji a cukrové třtiny, se výrazně proměňují.
Ředitel Nadace pro ochranu přírody a udržitelný rozvoj Rodrigo Botero vysvětluje, že rýžové plantáže mají obrovský dopad na životní prostředí. „Rýžový průmysl mezi městy Arauca a Casanare mění krajinu bez jakékoliv kontroly. Půda je levná a pěstitelé s ní podle toho zachází – používají chemická hnojiva a pesticidy. Mají také větší povolení k odběru vody než třeba uhlovodíkový průmysl,“ řekl. Dodal, že ztráta těchto ekosystémů zvyšuje zranitelnost vůči extrémním jevům způsobeným změnou klimatu, jako jsou povodně nebo sucha.
