„Král severu“ a „přítel prince temnot“ chtějí nahradit Keira Starmera

Politické napětí ve Velké Británii stoupá. Tamní premiér Keir Starmer navzdory rostoucímu tlaku uvnitř vlastní strany odmítá výzvy k rezignaci a varuje, že jeho konec by zemi uvrhl do chaosu.

Boj o jeho post ale už nejspíš započal a bude těžké jej zastavit. Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting, který je dlouhodobě považován za jednoho z nejpravděpodobnějších vyzyvatelů premiéra, ve čtvrtek rezignoval a vystupňoval tlak na premiérovu rezignaci.

Hlásit o slovo se začal i populární starosta Manchesteru Andy Burnham. Ten pracuje na tom, aby odstranil překážky, které mu stojí v cestě do vedení strany. K tomu se musí stát členem parlamentu, jeden z labouristických poslanců už proto odstoupil a Burnham potvrdil, že se v doplňovacích volbách pokusí zaujmout jeho místo.

Třetí ve hře je bývalá vicepremiérka Angela Raynerová. Ve čtvrtek oznámila, že vyšetřování jejich daňových záležitostí nepotvrdilo provinění. Zbavila se tak problematické kauzy, která by mohla ztížit její cestu do Downing Streeet.

Jak naznačuje deník The Guardian, v tuto chvíli jde ale zejména o souboj mezi Streetingem a Burnhamem, kteří reprezentují opačné póli uvnitř Labouristické strany.

Seznam Zprávy přinášejí profily dvou zmíněných kandidátů, jejichž jména se v britských médiích objevují nejčastěji.

Pětašedesátiletý Burnham je uvnitř Labouristické strany dobře známou osobností.

V minulosti se politik, který patří k levému křídlu strany, pokoušel dvakrát ucházet o pozici lídra. Oba jeho pokusy skončily bez úspěchu. Dnes od nich ale uběhlo déle než deset let a řada labouristů má pocit, že právě Burnham je tím, co strana potřebuje.

Od drtivého vítězství v parlamentních volbách před dvěma lety její podpora dramaticky klesla, což minulý týden potvrdilo i regionální volební klání. Debakl mnozí připisují značně nepopulárnímu Starmerovi a změny ve vedení si slibují restart strany.

Právě několikanásobný starosta Manchesteru Burnham, kterému se přezdívá „král severu“, by pro tento úkol mohl být ideální. Podle šetření organizace YouGov dosahuje Burnham větší popularity než kterýkoliv jiný labouristický politik v zemi a celkem 34 % Britů má za to, že by si vedl jako premiér lépe než Starmer. Jeho podpora je vysoká uvnitř strany.

Problémem ovšem je, že Burnham v tuto chvíli není poslancem a nesplňuje tak podmínku nutnou k tomu, aby mohl kandidovat na lídra labouristů.

Tuto skutečnost chtěl sice zkraje roku změnit a ucházet se o poslanecké křeslo ve volebním obvodu Gorton a Denton, které by podle odhadů neměl problém získat. Jeho kandidaturu nicméně zastavil stranický Národní výkonný výbor.

Ačkoliv vedení trvalo na tom, že důvodem jsou důsledky, které by tento krok měl na jeho post starosty, příznivci tohoto politika namítali, že cílem bylo zabránit Burnhamově případné kandidatuře.

Teď se mu ale naskytla další příležitost. Poslanec za volební obvod Makerfield Josh Simons ve čtvrtek rezignoval, aby Burnhamovi uvolnil místo.

Podle informací britských médií není pravděpodobné, že by nyní premiér proti Burnhamově poslanecké kandidatuře protestoval. Zablokovat jeho šance by ovšem mohla pravicově populistická Reform UK, která ve volebním obvodu minule skončila druhá. Její šéf Nigel Farage vzkázal, že do voleb „vloží absolutně všechno“, aby Burnhama, naději na lepší budoucnost labouristů, porazila.

„Změníme Labouristickou stranu k lepšímu a uděláme z ní stranu, které můžete opět věřit,“ slibuje v případě svého zvolení Burnham, který v letech 2007 až 2010 zastával několik pozic ve vládě tehdejšího labouristického premiéra Gordona Browna.

Jeho kandidaturu v Makerfieldu podpořil i jeho potenciální rival Streeting. „Potřebujeme na hřišti naše nejlepší hráče. Není pochyb o tom, že Andy Burnham je jedním z nich,“ napsal na platformě X.

Deník The Guardian už předtím napsal, že nálada v Labouristické straně je momentálně nakloněná spíše ve prospěch Burnhama a Streeting si to uvědomuje. Ani jeho šance ovšem nejsou zanedbatelné.

Třiačtyřicetiletý Streeting, který působil na pozici ministra zdravotnictví od července 2024, se řadí k pravému křídlu Labouristické strany.

Uvnitř strany platí za charismatického politika, který dokáže umně komunikovat a oslovit britskou veřejnost. Snad i díky tomu jako jedna z hlavních tváří kampaně před minulými parlamentními volbami přispěl k tomu, že se labouristé po 14 letech opět dostali k moci.

Streetingovi stoupenci věří, že končící ministr má politické schopnosti a pohotový styl projevu, díky nimž by dokázal sdělení strany prodávat účinněji než současný lídr. Tomu je často vytýkáno právě to, že nedokáže voliče přesvědčit o tom, že se o ně skutečně zajímá a stojí na jejich straně.

„Kde potřebujeme vizi, máme vakuum. Kde potřebujeme směr, máme drift,“ pustil se Streeting do Starmera ve svém rezignačním dopisu. Svého bývalého šéfa, ve kterého prý ztratil důvěru, kritizoval mimo jiné za to, že nenaslouchá svým kolegů a svaluje odpovědnost na ostatní.

Streeting, který se podle svých slov zajímá o politiku už od útlého věku, se dostal poprvé do britského parlamentu po volbách v roce 2015. Na ministerstvu zdravotnictví později přijal řadu opatření zaměřených na zlepšení systému britské národní zdravotní služby (NHS), kterou poznamenaly dlouholeté rozpočtové škrty a opakované stávky lékařů.

Britský deník The Guardian píše, že Streetingovy ambice jsou v labouristické straně již dlouho předmětem otevřené diskuse a častých vtipů, včetně těch sebeironických od něho samotného.

Stanice BBC nicméně naznačuje, že Streeting by mohl mít problém stranu sjednotit, jelikož sám patří k pravicovějšímu křídlu strany a není jisté, zda by se mu podařilo získat si i levicovější kolegy.

Překážkou by mu mohly být také vazby na bývalého britského velvyslance v USA Petera Mandelsona, který si kvůli svým skandálům vysloužil přezdívku „princ temnot“.

Mandelson se zapletl i do kauzy amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Právě tento skandál v posledních měsících výraznou měrou přispěl k oslabení Starmerovy pozice. Zatěžující byl i pro Streetinga, kterého připravil o část podpory mezi spolustraníky.

Odstupující ministr zdravotnictví byl v minulosti považován za blízkého spojence Mandelsona. Po tom, co vyšla najevo jeho kauza a odešel z funkce velvyslance, se od něj ovšem Streeting veřejně distancoval.

Zkraje letošního roku deklaroval, že už s ním nikdy nepromluví. Aby umlčel další spekulace, zveřejnil dokonce soukromé zprávy s Mandelsonem, které měly potvrdit, že si nikdy nebyli blízcí.