Článek
Pravicově populistická strana Reform UK Nigela Farage dominuje průzkumům ve Velké Británii už déle než půl roku.
Kdyby se volby konaly zítra, hnutí by pravděpodobně v parlamentu získalo stovky křesel a roztříštilo duopol konzervativců a labouristů, který v zemi funguje po desetiletí.
Farageovi, jemuž se přezdívá „věčný narušitel britské politiky“, se po letech snah podařilo ovládnout tamní scénu. Jeho strana se vyšplhala na 30 % a on sám se stal nejpopulárnějším politikem v zemi, jak ukazují průzkumy.
Podle britského politologa Tima Balea z Queen Mary University of London je jeho vliv nyní natolik silný, že určuje veřejnou debatu a pod jeho taktovkou jsou i obě donedávna hlavní strany.
Úspěch Reform UK kopíruje trend, který už delší dobou sledujeme napříč Evropou. „V Británii se opakuje stejný scénář jako ve Francii, v Německu, Itálii nebo ve Švédsku, a to, že populistická nebo krajní pravice nabírá na přitažlivosti,“ komentuje pro Seznam Zprávy politoložka Josephine Harmonová, která působí mimo jiné na University College London.

Vývoj volebních preferencí v Británii mezi listopadem 2024 a říjnem 2025.
Až donedávna Británie podobným vlivům odolávala. Ještě v minulých parlamentních volbách, které se konaly v červenci 2024, o moc soupeřili výhradně labouristé a konzervativci a radikální rétorika zůstávala více méně stranou.
Reform UK ovšem nakonec ve volbách zaznamenala překvapivý úspěch. Získala zhruba 15 % hlasů a Farage se po sedmi neúspěšných pokusech dostal poprvé do britské Dolní sněmovny. Od té doby neustále nabírá na síle.
„Jedním z hlavních důvodů, proč sledujeme proměnu právě teď, je kolaps Konzervativní strany. Po rychlém střídání premiérů a neustálých změnách pravidel ztratila důvěryhodnost,“ vysvětluje Harmonová s tím, že řada kdysi konzervativních voličů se přiklonila na stranu Reform UK.
Britové původně doufali, že změnu, po které toužili, přinesou labouristé, které v loňských volbách svými hlasy poslali po 13 letech konzervativních vlád do čela země. Ani oni je ovšem nepřesvědčili.
„Společnost toužila po rychlejší a radikálnější změně – částečně proto, že už přibližně 15 let probíhá jedna forma úsporných opatření za druhou. To je dlouhá doba na to, aby veřejné služby strádaly,“ popisuje politoložka.
Podle Balea mají Britové vládním labouristům i jejich konzervativním předchůdcům za zlé, že nedokázali zajistit, aby země opět prosperovala. Vadí jim také, že si neporadili s problémem malých lodí, na nichž se do země skrze Lamanšský průliv dostávají nelegální migranti.
Právě imigrace a krize životních nákladů se už delší dobu objevují na vrcholu žebříčku problémů, které Brity trápí nejvíce, jak ukazují veřejné průzkumy.
Deník The Guardian před časem poznamenal, že vládní labouristé i opoziční konzervativci mají problém reagovat na obavy veřejnosti, co se týče legální i nelegální migrace.
A Reform UK toho využívá. Farage, dlouho známý svými protiimigračními postoji, v srpnu vystoupil s radikálním plánem na zastavení přílivu migrantů, kteří se na malých lodích vydávají k britským břehům. Slíbil, že pokud se stane premiérem, „zadrží a deportuje naprosto každého, kdo se touto trasou vydá“.
Podle Balea Farage ostrými výroky boduje u nemalé části společnosti: „Zejména, avšak ne výhradně, u starších lidí, kteří se cítí nesví z množství sociálně-kulturních změn, týkajících se multietnické imigrace či feminismu, které země v zažívá v průběhu posledních desetiletí.“
Láká i mladé
Britská média upozorňují, že Reform UK se čím dál více daří také u mladé generace, zejména pak u mladých mužů, stejně jako stranám podobného ražení napříč Evropou. K Farageovi je táhne zejména všeobecná frustrace.
„Dvě strany, které jsou u moci přes sto let, neudělaly nic. Ekonomika je v troskách,“ postěžoval si například deníku The Guardian před časem 24letý Josh, který pracuje jako pečovatel. Na Reform UK se mu prý líbí, že se staví za britské hodnoty. Do karet jí podle něj hraje i to, že nikdy nebyla u moci, a proto nemohla pohořet.
S tím souhlasí i mnozí zahraniční pozorovatelé. „Když je tahle parta u moci tak špatná – a ta předchozí byla taky –, lidé si řeknou: proč nezkusit chlapa, který očividně aspoň trochu myslí na obyčejného člověka?“ napsala sloupkařka listu Financial Times Camilla Cavendishová.
Nezanedbatelnou roli pak ve Farageově úspěchu, nejen mezi mladými lidmi, hrají sociální sítě. „Změny, které přinesla sociální média a exploze nových streamovacích kanálů, výrazně proměnily dříve útulné britské mediální prostředí a vytvořily obrovské příležitosti pro talentovaného populistického politického podnikatele, jako je Nigel Farage,“ míní politolog Bale.
Farage samotný i strana Reform UK jako taková jsou velice aktivní na TikToku a popularitou měřenou počty sledujících a shlédnutí vysoce převyšují své politické rivaly. Jejich úspěch mnozí přirovnávají k úspěchu krajně pravicové AfD, která ovládla sociální sítě, a tím i veřejnou debatu v Německu.