Hlavní obsah

VIP stany a jasné scénáře. Jak fungují média během historické události

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Jeden z novinářských týmů na ulici Mall před Buckinghamským palácem. Média pokrývají dění na všech důležitých místech Londýna.

Reklama

Pokrývání událostí po smrti Alžběty II. se věnuji britská i zahraniční média. Jak se na událost připravovala? Jak těžké je nyní pro novináře fungovat v cizí zemi? A jak na média reagují místní? Další z reportáží psaných z Londýna.

Článek

/Od naší zvláštní zpravodajky/

Sedí na zemi v Green Parku, nohy spletené do tureckého sedu a na klíně má položený notebook. Zatímco mu oči těkají mezi obrazovkou počítače a telefonem, do kterého něco zběsile vyťukává, všímám si černé klíčenky okolo jeho krku se třemi bílými písmeny - BBC.

Po krátkém zvažování, jak moc otrávená bych z takového přepadení byla já sama, kolegu vyruším. Potřebuji se zeptat na několik technických věcí a v hlavě se již několik dní věnuji otázce, jak v zemi momentálně fungují média, obzvláště ta britská.

„Je to blázinec,“ odpovídá novinář a já odhaduji, že jsme přibližně ve stejném věku. Je nápomocný, ale pospíchá, a tak se ani nestihneme představit. Podělí se se mnou ale o detail ze zákulisí - britská média, nebo alespoň to jeho, měla již dopředu připravený scénář „kdo, kam, kde, co a kdy“, pokud královna zemře.

Asi nebude překvapením, že nekrology se v případě významných světových osobností média snaží mít připravené předem, aby na události mohla rychle reagovat. Někdy jdou ovšem ještě dál, jak nedávno potvrdil i bývalý britský premiér během projevu v Dolní sněmovně, když vzdával hold zesnulé Alžbětě II.

„Před několika měsíci za mnou přišla BBC, abychom si promluvili o Jejím Veličenstvu královně. Sedli jsme si, kamery začaly natáčet a oni mě požádali, abych o ní mluvil v minulém čase,“ pronesl Boris Johnson ve Westminsterském paláci.

„Obávám se, že jsem se prostě zasekl a nemohl jsem pokračovat. Opravdu mě jen tak něco nedojme k slzám, byl jsem ale tak přemožený smutkem, že jsem je musel požádat, aby odešli,“ dodal během svého monologu.

Vyvážené zpravodajství

Zejména britská média však také stojí před úkolem, aby své zpravodajství vyvážila. Jak upozornil The Guardian, od smrti princezny Diany a královny matky se doba podstatně změnila. Dříve existovala jen hrstka televizních kanálů, a bylo tak snadné prosadit stejnou náladu v celém národě.

Dnes už lidé mají více možností, kam utéct, pokud je vysílání omrzí. Právě BBC se v tomto směru spálila loni po smrti prince Philipa, manžela Alžběty II. Více než 24 hodin její stanice zásobovaly diváky informacemi o zesnulém monarchovi a počet stížností mezitím dosáhl vrcholu. Stanice na nějakou dobu dokonce stáhla online formulář sloužící k jejich vyřizování.

D+9 Co čeká Británii v sobotu 17. září?

  • Rakev s královnou Alžbětou II. je třetí den v řadě vystavena v londýnské Westminster Hall, nejstarší budově parlamentního komplexu. Lidé jí tam vzdávají hold.
  • Král Karel III. se setká s předsedy vlád zemí Společenství. Navštíví také ústředí policie.

Po královnině úmrtí čekalo Velkou Británii a její média 10 náročných dní. Zatímco některým webům téma stále vévodí, některá už mu nedávají tolik prostoru.

Příkladem může být i již zmiňovaný The Guardian, jehož hlavním tahounem jsou v posledních dnech aktuality z východu Evropy, kde pokračuje ozbrojený konflikt, který na Ukrajině vyvolalo Rusko.

Strasti výjezdu za hranice

Kromě britských médií ale nejen Londýn zaplavily také týmy médií ze zahraničí. Oproti těm místním však bojují se značnou nevýhodou - dostat se k akreditacím, které jim otevřou dveře do důležitých míst a udělají z nich více než jen běžné turisty s foťáky, je více než obtížné.

Takovou zkušenost má například i Julien z francouzské agentury Lepictorium, kterého jsme potkali ve středu u Westminsterského paláce. Stejně jako my čekal na smuteční procesí s královninou rakví, které naším směrem mělo vyrazit od Buckinghamského paláce.

„Každý den s týmem posíláme žádosti na různá místa, aby nám dali akreditaci. Reakce je ale z jejich strany absolutně nulová,“ svěřil se mi fotograf před tím, než si vyměníme kontaktní údaje. Z Londýna prý odjíždí v sobotu, kdy ho vystřídá další z kolegů, který ve městě zůstane i na Alžbětin pohřeb.

Převoz do Westminsteru

Alžběta II. podstoupila jednu z posledních cest před svým pohřbem a tým Seznam Zpráv byl u toho:

Už dříve mě před problémem s akreditacemi varovali také kolegové z rakouské televize. S těmi jsme se dali do řeči u Buckinghamského paláce při čekání na to, až Královská rada oficiálně prohlásí Karla III. králem. „Podle našich zkušeností tu tisková kancelář ani pořádně nefunguje,“ upozornila dvojice.

Zatímco novinářští titáni jako CNN nebo Sky News mají nejen u sídla britského panovníka vyčleněné speciální stany, týmy, jako je i ten rakouský, stojí na druhé straně prostranství. Kartičky z domova s nápisem PRESS toho příliš nezmohou, a vysílat domů tak musí i z méně pohodlných pozic.

Reakce veřejnosti

Jestli v této době v Londýně ale něco není problémem, je to přístup veřejnosti. Lidé se s novináři ochotně baví a ti odvážnější jsou ochotni si stoupnout před kameru či zapózovat pro fotografy. Ochotný a milý přístup ze strany Britů zažívám na vlastní kůži a sleduji ho i u jiných novinářů.

Jednou z nich je Emily z australského webu ABC News, se kterou se ve čtvrtek seznamuji ve Westminsterském paláci. Do Londýna přiletěla hned ve čtvrtek, kdy královna zemřela, a zatím neví, kdy se vrátí zpět. V čele její země stojí britský monarcha, a podle jejích slov tak tamní obyvatelstvo dění v Londýně zajímá.

Za zdmi Westmisterského paláce

Ticho, slzy a hmatatelný respekt. Pustit ve Westminsterském sále špendlík, možná byste ho slyšeli dopadnout. Jak popisují z místa reportéři Seznam Zpráv, na rozloučení s královnou dostali ovšem lidé jen chvíli.

Stejně jako nám se i Emily podařilo získat akreditaci do sídla britského parlamentu, kde až do pondělního rána bude spočívat rakev s Jejím Veličenstvem. Že se dovnitř dostal i fotograf, ji však překvapilo. „Naši fotografové to zkouší několik dní, nedostali ale žádnou odpověď,“ vysvětluje, zatímco se společně vzdalujeme od Westminster Hall.

Možná za to mohlo větší množství e-mailů, možná za to mohlo štěstí. Pokrývat událost světového rozměru ve městě, kde média nemají stálé zázemí, je ale jednoduše náročné. I bez akreditací jsou zde však novináři v jednom kole. Kde se něco děje, jsou tam i kamery nebo jednotlivci s notesy a propiskou.

Reklama

Doporučované