Článek
Černý scénář, kterého se obávají nejen v Bruselu, se jeví jako čím dál pravděpodobnější. Zatímco kampaň před dubnovými prezidentskými volbami ve Francii se rozbíhá, na síle nabírají zástupci obou politických okrajů.
Favoritem stěžejního volebního klání zůstává krajně pravicová politička Marine Le Penová, kterou předvolební průzkumy řadí na první příčku. Na druhém místě se přitom čím dál častěji ocitá lídr krajní levice Jean-Luc Mélenchon.
Trend potvrdil i čerstvý průzkum společnosti Toluna Harris Interactive pro francouzské stanice M6 a RTL. Mélenchon by se podle něj dostal do druhého kola ve třech z pěti zkoumaných scénářů.
Otázkou zůstává, zda ve Francii existuje kandidát, který by dokázal pro mnohé obávaný scénář nabourat.
Agentura Reuters píše, že odcházející prezident Emmanuel Macron po sobě zanechává vyprázdněný politický střed a oslabenou ekonomiku. Vytvořil tak prostor pro radikálnější strany, jakými jsou Le Penové Národní sdružení a Mélenchonova Nepoddajná Francie.
Jeanu-Lucu Mélenchonovi je 75 let. O post prezidenta se ucházel už třikrát.
Výsledky aktuálního průzkumu jsou podle ní pro umírněné středové kandidáty, kteří se snaží oslovit stále polarizovanou voličskou základnu „budíčkem“.
Roztříštěný střed
Zájemců o prezidentské křeslo před volbami postupně přibývá. Do volebního klání se zapojila už celá řádka politiků a další kandidáti se očekávají. Seznam potvrzených a zvažovaných kandidátů čítá zhruba tři desítky jmen.
Ze středových politiků průzkumy už delší dobu největší šanci připisují bývalému premiérovi a starostovi města Le Havre Édouardu Philippovi.
„Riziko, že se v druhém kole utkají Le Penová a Mélenchon je skutečné a vážné. Proto dám do prezidentské kampaně všechno,“ vzkázal Philippe v rozhovoru pro francouzskou stanici BFM TV.
Podle politologa Jeana-Yvese Camuse může Philippe těžit právě z toho, že stojí mezi dvěma politickými extrémy. „Řada Francouzů má obavy, že jeden nebo druhý extrém vyhraje a je možné, že budou preferovat bezpečnou variantu a volit muže se zkušeností s premiérským postem, který zná zahraniční politiku a ekonomiku,“ uvedl v dřívějším rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Édouard Philippe potvrdil kandidaturu poté, co letos obhájil v přímých volbách místo starosty severofrancouzského města Le Havre.
Problémem je, že Philippe není jediným politikem, který se snaží stát protipólem Le Penové. O slovo se hlásí i další bývalý premiér Gabriel Attal z Macronovy strany Obnova či ministr vnitra Bruno Retailleau, kteří soupeří o stejný elektorát a navzájem se tak neutralizují v boji proti okrajovým politickým silám.
Právě z tohoto důvodu se rozhodl nakonec nekandidovat ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Vzkázal, že nechce přispívat k dalšímu rozdělování, a proto „v zájmu své země“ podpoří Philippa.
Ten nedávno apeloval na to, aby se pravice a střed před volbami sjednotili v boji proti Le Penové a Mélenchonovi. Dojít by k tomu podle něj mělo mezi listopadem a lednem. „Únor už je moc pozdě,“ vzkázal.
Attal mezitím vyzval, aby se počkalo minimálně do začátku příštího roku. Po tom, co se Philippovi přiblížil v průzkumech, vzkázal, že momentálně v centristickém bloku není žádný jasný favorit. Tvrdí přitom, že politický prostor, který chce obsáhnout, je mnohem širší, než ten, co dokáže zaujmout Philippe.
Francouzský list Libération podotýká, že atmosféra mezi dvěma bývalými premiéry, které dlouhodobě pojí korektní vztahy, se začala v poslední době vyostřovat. Podle něj mezi sebou nyní oba kandidáti svádějí boj o to, kdo je více pravicový a předkládají jeden návrh za druhým v oblasti imigrace či školství.
Konec „mélenchonismu“?
Podpora se drolí i u levice. Svou kandidaturu ve druhé polovině srpna oficiálně oznámil europoslanec a spoluzakladatel středolevého hnutí Place Publique Raphaël Glucksmann, který slibuje sjednotit francouzskou levici.
Raphaël Glucksmann slibuje sjednocení francouzské levice, která od nástupu Emmanuela Macrona strádá.
Politik a bývalý esejista, který se prezentuje jako proevropská alternativa k Nepoddajné Francii a je značně populární mezi mladými voliči, vzkázal, že je na čase skoncovat s „mélenchonismem“.
„V životě každého člověka přijde okamžik (…), kdy je třeba se postavit za své přesvědčení. Jsem kandidátem v prezidentských volbách, ne proto, abych se jen symbolicky zúčastnil, ale abych je vyhrál,“ vzkázal ve vysílání Glucksmann. Jeho podpora v tuto chvíli dosahuje okolo 10 až 12 %.
Ačkoliv Glucksmann vyrazil do boje s cílem přebrat Mélenchonovi voliče, jeho kandidatura by mohla radikálně levicovému politikovi paradoxně pomoci.
Aktuální průzkum citovaný v úvodu ukazuje, že Mélenchon by mohl těžit z početnosti a roztříštěnosti svých rivalů. Ve scénáři, který počítá se zapojením Glucksmanna, Attala, Retailleaua a Philippa by získal 16 % a předhonil by tak o dva procentní body třetího v pořadí, Philippa.
Skutečným vítězem této dynamiky je přitom Le Penová, která by podle propočtů Mélenchona ve druhém kole s přehledem porazila.
