Hlavní obsah

Londýn a Paříž mají dohodu, jak omezit migraci přes Lamanšský průliv

Foto: Profimedia.cz

Běženci na francouzském pobřeží. Připravují se na pokus překonat na člunu Lamanšský průliv.

Reklama

Aktualizovaná dohoda, kterou Velká Británie s Francií podepsaly, počítá se zvýšením počtu policistů, kteří budou hlídkovat na francouzském pobřeží. Platby z Londýna mají umožnit větší využití dronů a technologií nočního vidění.

Článek

Spojené království si připlatí za to, aby se Francie víc než dosud snažila zastavit nelegální migraci, která proudí přes Lamanšský průliv na Britské ostrovy.

Počítá s tím revize dohody mezi Londýnem a Paříží, podle které Britové poskytnou Francii na období let 2022 až 2023 celkově 72,2 milionu eur (1,75 miliardy korun). Tedy o osm milionů liber ročně víc, než předpokládala dosavadní úprava.

Nový pakt, který ve Francii podepsala britská ministryně vnitra Suella Bravermanová, má především o 40 procent navýšit počet hlídek. Jak popisuje na svých stránkách BBC, cílem je záchrana životů – migranti se snaží kanál překonat nejčastěji na malých lodích, které mnohdy ztroskotají.

Podle aktualizované dohody budou v kontrolních místnostech a na plážích společně s Francouzi nasazeni i jejich britští kolegové. Přímo na pobřeží má místo 200 policistů hlídkovat 300 strážců.

Britské peníze umožní i větší využití dronů a nákup zařízení pro noční vidění. A mají posloužit k budování dalších přijímacích a vyhošťovacích středisek ve Francii.

Francouzské přístavy kromě toho obdrží finance potřebné k rozšíření kamerových systémů. Část prostředků má tak pokrýt vznik nových týmů detekčních psů, aby se zabránilo nelegálnímu vstupu do Spojeného království prostřednictvím nákladních vozidel.

Přečtěte si

Britští a američtí vojáci dokončili společné cvičení v podmínkách simulující válku v Evropě. Nechyběly ani kulisy hollywoodské produkce, extrémní počasí a drony, které do značné míry určují podobu války na Ukrajině.

Premiér Rishi Sunak uvedl, že je „přesvědčen, že se díky novým opatřením počet migrantů podaří snížit“. V rozhovoru s novináři během cesty na summit G20 na Bali však varoval, že neexistuje „jedna věc“, která by mohla situaci „napravit“.

„Pokud jde o migraci obecněji, myslím si, že absolutní prioritou, kterou nyní britští občané mají (stejně jako já), je zvládnout nelegální migraci. Zavázal jsem se, že ji v létě zvládnu. A mohu vám všem říci, že jsem tomu v posledních týdnech věnoval více času než čemukoli jinému,“ uvedl Sunak. „Nemůžeme to vyřešit přes noc. Ale pracuji na řadě věcí, které mohou pomoci tato čísla snížit – včetně dohody s Francií,“ dodal podle webu The Guardian.

Britská vláda je kvůli migraci přes La Manche pod stále větším tlakem, protože počet lidí, kteří se na tuto cestu vydávají, rekordně vzrostl.

Z dat je patrné, že za vyšším počtem běženců letos částečně stojí Albánci. Jen letos jich na malých člunech dosáhlo britských břehů 12 tisíc. V roce 2020 to bylo ovšem jen 50 Albánců.

Dohoda přichází po týdnech kritiky, která se na vládu snesla kvůli naprostému přeplnění centra pro běžence na letišti Manston v Kentu. Tam je úřady zpravidla podrobují bezpečnostní kontrole a kontrole totožnosti. Ještě v říjnu tam přebývaly až 4 tisíce osob, přitom kapacita počítá maximálně s 1600 lidmi. (Nyní už jich tu je méně, uvedl ministr pro přistěhovalectví Robert Jenrick.)

K tématu

Loď s 230 migranty, kterou odmítla přijmout Itálie, zakotvila ve francouzském přístavu Toulon. Je to jen výjimečně, zdůraznil směrem k sousední Itálii ministr vnitra Gérald Darmanin.

V Kentu mají lidé, kteří přišli do Británie za lepším životem, trávit pouze krátkou dobu. Pak se posouvají do azylových ubytoven ministerstva vnitra, které přezkoumává jejich žádosti o azyl. Podle BBC však britské úřady zatím vyřídily pouze 4 procenta žádostí podaných loni lidmi, kteří překročili Lamanšský průliv.

Jak uvedla Rada pro uprchlíky (Refugee Council Freedom of Information), více než 40 tisíc lidí žádajících o azyl čeká na rozhodnutí jeden až tři roky. Dalších 725 migrantů čeká na vyřízení své žádosti více než pět let.

I za to Britové vládu kritizují. Vadí jim vysoké výdaje, které směřují na bydlení osob čekajících na vyřízení žádosti o azyl. Minulý měsíc zveřejnil Výbor pro vnitřní záležitosti, že Spojené království platí takto denně téměř 7 milionů liber.

Britská a francouzská strana se na podmínkách dohody shodla již před několika měsíci, Francie se však zdráhala ji dokončit, dokud nebude ve Spojeném království stabilní vláda, uvedl zpravodaj BBC Daniel Sandford.

Reklama

Doporučované