Článek
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal výnos o udělení milosti 25 vězňům, oznámila dnes podle tiskových agentur Lukašenkova kancelář. Mezi omilostněnými jsou i političtí vězni, ale přesný počet ještě není znám, protože seznam omilostněných nebyl zveřejněn, napsala agentura AFP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna. Soud v Minsku dnes poslal na čtyři roky do vězení novináře přispívajícího do nezávislých médií.
„V předvečer svátku národní jednoty Alexandr Lukašenko rozhodl o omilostnění 25 lidí, a to včetně odsouzených za extremistickou činnost,“ uvedla tisková služba hlavy běloruského státu podle agentury Interfax.
Mezi omilostněnými je 12 žen a 13 mužů; 19 lidí je mladších 40 let. Mnozí mají děti, jedna odsouzená je matkou více dětí. Jeden z omilostněných spáchal trestný čin ještě před dosažením plnoletosti, dodal Interfax.
„Všichni přiznali vinu, vyjádřili lítost nad tím, co spáchali, a zavázali se vést život v souladu se zákonem,“ zdůraznilo komuniké.
Soud v Minsku dnes naopak poslal na čtyři roky za mříže novináře Ilhara Iljaše, spolupracujícího s nezávislými médii, informoval server Radia Svoboda. Novinář se podle soudce provinil „diskreditací“ země a „extremistickou činností“. Původně byl také obviněn ze shromažďování informací pro zahraniční zpravodajské služby a z komentování dění v ukrajinských médiích. Iljaš, zadržený loni v říjnu, do července 2021 pracoval pro televizi Belsat, později byl na volné noze.
Bělorusko minulý týden propustilo 52 vězňů různých národností. S americkou delegací, která jejich propuštění v Minsku vyjednala, propuštění zamířili do Litvy. Lukašenko předtím jednal s vedoucím delegace a zástupcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Johnem Coalem. Ten Lukašenkovi sdělil, že Spojené státy chtějí znovu otevřít svou ambasádu v Minsku a že zmírní sankce na běloruské státní aerolinky Belavia, uvedl telegramový kanál Pul Pervogo, který má blízko k Lukašenkově kanceláři. Podle běloruské agentury Belta bylo mezi tehdy propuštěnými vězni šest Litevců, jeden Francouz, jeden Brit a po dvou propuštěných z Lotyšska, Polska a Německa.
Vjasna tehdy uvedla, že Bělorusko propustilo novináře Pavla Mažejku, odsouzeného předloni k šesti letům vězení, spolupracovnici polské veřejnoprávní televize TVP Irynu Slaunikavovou, která ve vězení měla strávit pět let, nebo filozofa Uladzimira Mackeviče. Dlouhodobý disident Mikalaj Statkevič podle Vjasny odmítl opustit Bělorusko a úřady jej vrátily do vězení. Tohoto politika soud v roce 2021 poslal na 14 let do vězení spolu s novinářem Iharem Losikem, který byl 11. září rovněž propuštěn, a Sjarhejem Cichanouským, propuštěným již dříve.
V souvislosti s propuštěním vězňů média informovala o vstřícných krocích Washingtonu vůči Lukašenkově autoritářskému režimu. Coale prezidentu Lukašenkovi řekl, že Spojené státy chtějí znovu otevřít své velvyslanectví v Minsku a normalizovat vztahy mezi oběma zeměmi, napsala Belta.
Spojené státy svou ambasádu v Minsku uzavřely v únoru 2022, a to poté, co ruský prezident Vladimir Putin využil Bělorusko pro vpád desetitisíců ruských vojáků na Ukrajinu. Trump v srpnu Lukašenka vyzval k propuštění vězňů, které označil za rukojmí.
Běloruská opoziční vůdkyně v exilu Svjatlana Cichanouská propuštění vězňů ocenila, ale kritizovala, že za to USA zmírňují sankce proti režimu v Minsku. „(…) v podstatě jde o obchod s lidskými životy - s lidmi, kteří vůbec neměli být uvězněni,“ uvedla Cichanouská. Nejnovější omilostnění podle ní zahrnuje jen čtyři procenta politických vězňů v Bělorusku, což podle ní nesignalizuje skutečnou změnu Lukašenkovy politiky. Od roku 2020 zemřelo v běloruských věznicích devět politických vězňů. Za mřížemi je jich dalších skoro 1300.
