Ukrajinci převzali přes 80 houfnic přislíbených USA

Drtivá většina houfnic, které Spojené státy slíbily ukrajinské armádě, už je „v ukrajinských rukách“, sdělil dnes novinářům vysoce postavený činitel amerického ministerstva obrany. Ukrajinci údajně za tři týdny od oznámení prvních dodávek převzali 90 procent z 90 vyčleněných dělostřeleckých systémů. Podle Washingtonu i Londýna se ruská armáda snaží bombardováním napříč Ukrajinou narušit zásobování včetně přesunu zbraní.

Rusové tento týden ostřelují i cíle daleko od bojů na Donbasu, u města Lvov nebo dokonce v Zakarpatské oblasti, přičemž jsou hlášeny škody na infrastruktuře. Úterní údery na západní a střední Ukrajině zasáhly železniční tratě a s nimi spojené elektrické stanice, dnes škody na železnici po dopadu ruské rakety registrovali v Dnipru.

„Obě strany spoléhají při doplňování zásob na železnice,“ řekl při dnešním brífinku činitel Pentagonu podle jednoho z přítomných novinářů. USA nicméně soudí, že ruské útoky nejsou příliš přesné a že ukrajinští obránci jsou nadále schopni přesouvat zbraně napříč svým územím.

Moskva ve čtvrtek, v pátek a v sobotu otevře humanitární koridory pro evakuaci civilistů z mariupolských oceláren Azovstal, oznámilo dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Kyjev se zatím k informaci nevyjádřil, předchozí podobné jednostranné nabídky ale ignoroval, napsal ruskojazyčný server BBC.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková dříve uvedla, že ustanovení jednotlivých evakuačních tras musí předcházet vyjednávání a jednostranné otevření koridorů nezaručuje jejich bezpečnost. I v případě, kdy se na nich dohodnou obě strany, hrozí narušování klidu zbraní, ze kterého se pak Kyjev i Moskva vzájemně obviňují.

Humanitární koridory k evakuaci zbývajících civilistů z hutního komplexu Azovstal budou nicméně podle Moskvy otevřeny 5., 6., a 7. května od 8:00 do 18:00 místního času (7:00 až 17:00 SELČ). Ruské ozbrojené síly a jednotky samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DLR) v tu dobu zachovají klid zbraní, uvádí ruské ministerstvo obrany.

Ruská raketa zasáhla centrum ukrajinského města Dnipro, škody jsou na železnici, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu a ukrajinské dráhy. Na sociálních sítích se podle BBC objevily záběry oblaků dýmu nad silničním a železničním mostem, který spojuje dvě části oblastního města.

„Ostřelováno je centrum Dnipra. Nevycházíme z krytů!“ napsal starosta města Borys Filatov na sociálních sítích. Šéf ukrajinských drah uvedl, že ostřelování mířilo na železnici, ale žádný železničář nebyl zabit a škody bude možné posoudit po skončení náletu.

Ostřelována byla i další dvě oblastní města, Záporoží a Čerkasy, ale podrobnosti dosud nejsou známy.

Ukrajinské město Vasylkiv nedaleko Kyjeva pojmenuje nábřeží po britském premiérovi Borisovi Johnsonovi. Oznámila to dnes starostka města, podle které byl Johnson prvním evropským lídrem, jež Ukrajině po vpádu ruských vojsk poskytnul plnohodnotnou vojenskou pomoc. Informoval o tom server BBC.

„Skvělé zprávy, přátelé! Naše nové nábřeží u řeky Stuhny… se bude jmenovat po velkém příteli Ukrajiny: premiérovi Borisovi Johnsonovi,“ napsala starostka Natalija Balasynovyčová na Facebooku. Johnson „podpořil touhu naší země a našich lidí porazit ruské vetřelce,“ dodala s poděkováním.

Jedná se už o druhé ukrajinské město, které britskému premiérovi podobným způsobem vzdalo hold. V dubnu po Johnsonovi pojmenovala ulici Fontanka na předměstí přístavu Oděsa, a to nedlouho poté, co ministerský předseda přijel na neohlášenou návštěvu do Kyjeva za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Spojení s ukrajinskými vojáky v ocelárnách Azovstal se podařilo obnovit, uvedla večer agentura Unian a dodala, že předseda poslaneckého klubu vládní strany Davyd Arachamija se odvolával na velitele pluku Azov, který společně s námořními pěšáky, pohraničníky a gardisty ocelárny brání.

„Druhým dnem pokračují pokusy o dobytí oceláren. Ruská vojska už pronikla na území Azovstalu,“ řekl v rozhlasovém rozhovoru hlavní ukrajinský vyjednávač s ruskou stranou Arachamija podle agentury Unian. Další podrobnosti Arachamija nesdělil.

Ukrajinský generální štáb ve večerním hlášení o situaci na bojišti uvedl, že se ruská vojska snaží zničit ukrajinské jednotky v ocelárnách, ale neúspěšně.

Podle mluvčího ukrajinského ministerstva obrany Oleksandra Motuzjanyka Rusko přeskupuje své jednotky a buduje logistiku potřebnou k obsazení celé Doněcké a Luhanské oblasti. Informoval o tom server The Kyiv Independent.

Země Evropské unie, které odmítnou embargo na dovoz ruské ropy, se stanou komplici válečných zločinů, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Návrh na zákaz dovozu ropy do unijních států dnes předložila Evropská komise, schválit ho musí jednomyslně všechny členské země. Například Maďarsko je ale proti, napsala agentura DPA s odvoláním na dnešní prohlášení šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjártóa.

Česko a Slovensko embargo, které by mělo platit od konce letošního roku, chtějí podpořit za předpokladu, že jim bude umožněn odklad. Blíže neupřesněnou výjimku chce i Bulharsko.

„Pokud některá z evropských zemí i nadále odmítá embargo ruské ropy, tak to je podle mě dobrý důvod říci, že se tato země podílí na zločinech páchaných Ruskem na ukrajinském území,“ řekl Kuleba a dodal, že taková země je na straně Ruska.

Více než 130 hasičů z Doněcka a dalších míst ovládaných proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny pokračují již déle než osm hodin v hašení rozsáhlého požáru ve skladu paliv ve městě Makijivka. Požár, který způsobilo ukrajinské ostřelování, si vyžádal nejméně jednu oběť na životě. Uvedla to dnes ruská agentura TASS. Makijivka leží asi 20 kilometrů od Doněcka, bašty proruských separatistů.

Předpokládá se, že palivo ze skladu využívala ruská armáda v bojových operacích proti Ukrajině, poznamenala ruská redakce BBC na webu. Podle TASS hoří čtyři nádrže, každá o objemu 5000 litrů.

Sklady paliv se během války, která dnes pokračuje 70. dnem, staly terčem útoků obou znepřátelených stran. Ukrajinské úřady se oficiálně nehlásí k útokům podniknutým na ruské území.

Podle náčelníka kyjevské regionální policie Andrije Nebytova byla v uplynulých 24 hodinách v Kyjevské oblasti nalezena těla dalších 20 civilistů.

Nejnovější nálezy ve městě Borodianka a okolních vesnicích zvýšily celkový počet dosud nalezených těl v regionu na 1235.

Z 1235 těl nalezených úřady „bylo více než 800 těl prozkoumáno odborníky. Většina z nich jsou bohužel lidé, kteří zemřeli na následky střelby,“ uvedl Nebytov ve videu, které zveřejnilo ukrajinské ministerstvo vnitra.

Dodal, že odborníci musí identifikovat ještě 282 těl.

Ukrajina obvinila Rusko z toho, že plánuje uspořádat 9. května v dobytém Mariupolu vojenskou přehlídku na oslavu vítězství nad nacisty ve druhé světové válce. Informovala o tom agentura AFP.

Ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že do Mariupolu přijel úředník ruské prezidentské administrativy, aby dohlédl na plánování přehlídky.

„Mariupol se stane centrem „oslav“. Centrální ulice města se urychleně čistí od trosek, těl a nevybuchlé munice,“ stojí v prohlášení ukrajinské rozvědky.

Ukrajinská armáda prohlásila, že probíhá „rozsáhlá propagandistická kampaň“. „Rusům budou ukazovány příběhy o „radosti“ místních obyvatel ze setkání s okupanty,“ uvedla.

Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko později ukrajinské televizi řekl, že ve městě probíhají „práce“, jako by se Rusové na něco připravovali. „Odstraňují stopy po zločinech, které spáchali,“ dodal.

Vedení ruské pravoslavné církve se dnes ohradilo proti výrokům papeže Františka, který v úterý popsal svůj březnový rozhovor s moskevským patriarchou Kirillem. Podle Moskvy papež referoval o jednání chybným tónem a zkreslil jeho obsah, píše deník Corriere della Sera. Ruská pravoslavná církev dodala, že výstup neposloužil k dialogu s Římem.

Papež v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera řekl, že vyzval patriarchu Kirilla, aby se nestal „Putinovým ministrantem“. Oba církevní hodnostáři spolu naposledy jednali v březnu přes videokonferenci zhruba 40 minut. „Prvních dvacet minut mi Kirill s papírem v ruce přečetl všechna odůvodnění války. Vyslechl jsem si to a řekl jsem mu: vůbec tomu nerozumím,“ řekl papež s tím, že hlavu ruské pravoslavné církve vyzval, aby nepoužívala „řeč politiků“.

„Je politováníhodné, že papež František si měsíc a půl po jednání s patriarchou Kirillem vybral špatný tón při líčení obsahu tohoto rozhovoru,“ reagovalo dnes vedení ruské pravoslavné církve. Podle něj takové mediální výstupy nepřispívají ke konstruktivnímu dialogu s Vatikánem. Moskva tvrdí, že ruský patriarcha chtěl papežovi popsat širší souvislosti konfliktu na Ukrajině počínaje protesty z roku 2014.

Ruské bombardování divadla v Mariupolu, ke kterému došlo 16. března, patří k útokům, které si na Ukrajině vyžádaly nejvíce civilních obětí.

Agentura Associated Press nyní tvrdí, že ve skutečnosti zemřelo ještě mnohem více lidí, než se doposud předpokládalo. Na základě vyšetřování přišla na to, že v budově divadla i mimo ni zahynulo téměř 600 lidí. To je téměř dvojnásobek dosud uváděných počtů obětí. Mnozí přeživší přitom uvádějí čísla ještě vyšší.

Agentura AP ve svém vyšetřování rekonstruovala události, které se v ten den odehrály uvnitř divadla, na základě výpovědí 23 přeživších, záchranářů a dalších. Čerpala také ze dvou sad půdorysů divadla, fotografií a videozáznamů, pořízených uvnitř před, během a po onom dni, i ze zpětné vazby odborníků, kteří metodiku přezkoumali.

Ruské jednotky pronikly do oceláren Azovstal, poslední ukrajinské bašty v Mariupolu, o kterou se nyní tvrdě bojuje, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje. O těžkých bojích o ocelárny dnes v televizi hovořil i starosta Mariupolu.

Ruský útok začal už v úterý večer po částečné evakuaci civilistů z oceláren, dnes se Rusové prodrali do areálu oceláren, které před tím bombardovali a ostřelovali. „V Azovstali se odehrávají těžké boje. S ukrajinskými vojáky není spojení,“ napsal list.

Ukrajinští vojáci a dosud neevakuovaní civilisté využívají kryty v podzemí oceláren. Mnozí vojáci jsou ranění.

O těžkých bojích o ocelárny dnes informoval i starosta města Vadym Bojčenko. „Naši stateční chlapci brání tuto pevnost, ale je jim velice těžce, protože pevnost ostřelují (Rusové) těžkým dělostřelectvem, tanky a i z lodí a bombardují z letadel,“ řekl starosta ukrajinské televizi. V ocelárnách podle starosty ještě zůstávají stovky civilistů, včetně více než 30 dětí. „Bohužel dnes vypadlo spojení, a tak nevíme, co se děje, zda jsou v bezpečí, anebo ne. Ještě včera spojení bylo, dneska nemohu nic komentovat,“ dodal starosta podle agentury Interfax-Ukrajina.

Izraelci bojují po boku ukrajinského pluku Azov, který má neonacistické kořeny, uvedla ve středu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Reagovala tak na spor Jeruzaléma a Moskvy ohledně výroku, že Adolf Hitler byl Židem.

„Řeknu něco, co politici v Izraeli, kteří nyní nafukují svou informační kampaň, pravděpodobně nebudou chtít slyšet,“ řekla Zacharovová v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Sputnik. „Možná je to bude zajímat. Na Ukrajině působí izraelští žoldnéři skutečně bok po boku s bojovníky Azova,“ uvedla Zacharovová.

Londýn zakázal ruským firmám využívat služeb britských účetních a poradenských firem. Uvalil také sankce na některá ruská média, včetně stanice RT, dříve Russia Today, a Sputnik, která považuje za dezinformační zdroje šířící propagandu ruského prezidenta Vladimira Putina. Nový balík sankcí, který reaguje na ruské napadení Ukrajiny, dnes oznámila britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Británie si od sankcí slibuje, že ruské firmy už nebudou moci využívat odborného poradenství, což bude mít dopad na ruské hospodářství. Britské firmy podle Londýna poskytují deset procent služeb v oblasti účetnictví, managementu a PR služeb, které ruské firmy nakupují v zahraničí. Ruská výroba a export jsou podle prohlášení „silně závislé na západních společnostech“.

Londýn také zavedl nové právní předpisy, které zavazují sociální sítě, poskytovatele internetových obchodů a aplikací k blokování obsahu RT a Sputniku. Vysílání těchto stanic v Británii Londýn zablokoval již na konci března, teď zakázal i jejich další komunikační kanály. Sankce se vztahují i na dopisovatele a zpravodaje několika dalších ruských provládních médií.

Česko je připraveno podpořit zákaz dovozu ruské ropy do EU, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česká vláda se snaží dosáhnout odkladu na dva, případně tři roky. Pak bude připravena podpořit šestý evropský sankční balíček.

„Aby se Evropa zbavila energetické závislosti na Rusku, potřebujeme k tomu solidaritu evropských zemí,“ uvedl ministerský předseda.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes popřel, že by se ruský prezident Vladimir Putin chystal 9. května vyhlásit Ukrajině oficiálně válku, informuje agentura Interfax. Na možnost, že by se tak mohlo stát, upozornila tento týden americká televizní stanice CNN. Peskov zároveň podle Interfaxu popřel, že v tento den Rusko vyhlásí všeobecnou mobilizaci.

„Ne, je to nesmysl,“ odpověděl dnes Peskov na otázku novinářů, zda se Rusko chystá Ukrajině vyhlásit válku. Záporně odpověděl i na dotaz, zda má cenu přikládat význam zprávám západních médií, že Rusko může 9. května vyhlásit mobilizaci.

Slovensko podle ministra hospodářství Richarda Sulíka souhlasí se zákazem dovozu ruské ropy do EU, žádá ale tříleté přechodné období. Sulík za lež označil dřívější informace některých médií, že se Bratislava k protiruským sankcím nepřipojí.

Ukrajinská poslankyně Kira Rudiková řekla, že v mariupolském komplexu Azovstal zůstává uvězněných asi 30 dětí. Cílem Ukrajiny teď je evakuovat všechny pryč, po nich se odtamtud budou úřady snažit dostat ženy a staré lidi.