Článek
Letadla putující nad severní Evropou, zejména Polskem, Švédskem a dalšími pobaltskými státy, zaznamenala koncem března masivní výpadky navigačního systému GPS. „Pro severní Evropu to byl určitě nejrozsáhlejší incident tohoto druhu, jaký byl kdy zaznamenán,“ řekl Seznam Zprávám Dana Goward, ředitel organizace RNTF, jež sleduje mimo jiné výpadky navigačních systémů. „Z toho, co vidíme, je zřejmé, že šlo o rušení cíleně zaměřené právě na letadla.“
Celkově se podle údajů služeb airplanes.live, gpsjam.org a Flightradar24 problém dotkl minimálně 1600 letadel. Největší výpadky byly zaznamenány 23. až 25. března 2024.
Žádné z letadel nebylo přímo ohroženo. Přesto jde podle expertů o znepokojivou ukázku kybernetického boje. Za viníka většina označuje Ruskou federaci. Stopy totiž vedou do Kaliningradu, ruského území mezi Polskem a Litvou.
Jde o první případ GPS rušení?
Oblast kolem Kaliningradu je výpadky GPS signálu pověstná. Rusko ostatně uvádí, že používá „elektronické nástroje“ k ochraně svého území. V posledních měsících ovšem země NATO zaznamenaly zvýšenou aktivitu rušiček.
Do popředí se dostal třeba nedávný případ, kdy signál GPS nebyl dostupný na palubě letadla převážejícího britského ministra obrany.
Mapa zaznamenaného rušení GPS signálu 13. března 2024.
„Neohrozilo to bezpečnost letu,“ uvedl mluvčí britské vlády pro BBC. Podle amerického Institutu pro studium války šlo o asi 30minutový výpadek, který byl zjevný i na mapách GPS rušení.
Nemůže jít o náhodu?
Od roku 2018 do roku 2021 zaznamenala organizace Eurocontrol dvacetinásobný nárůst „výpadků navigačních systémů způsobených rádiovou interferencí“.
Mapa výpadků zaznamenaných nad Evropou letadly Airbus v roce 2020.
Výpadky jsou podle odhadů Eurocontrol, mezinárodní organizace pro bezpečnost v letecké dopravě, způsobeny převážně rušičkami v „zónách s aktivním nebo potenciálním konfliktem“. Rušičky totiž brání využití některých řízených střel a dalších bojových nebo výzkumných prostředků. Kromě Kaliningradu patří k typickým oblastem s nespolehlivým příjmem GPS signálu třeba Kypr, Turecko, Sýrie a Izrael. Kromě rušiček (jamming) se piloti někdy setkávají i s podvrženým GPS signálem (spoofing).
Čím je pobaltský výpadek jiný?
Rušení GPS signálu v oblasti kolem Kaliningradu tedy není překvapivé. Překvapivý je ale zvýšený rozsah, dosah a intenzita tohoto rušení. Podle některých odborníků lze mluvit o elektronickém útoku Ruska na členy NATO.
„Nepřipadá v úvahu, že by šlo o vedlejší efekt probíhajícího konfliktu,“ upozorňuje Dana Goward z Resilient Navigation and Timing Foundation (Organizace pro odolnou navigaci a časomíru). RNTF o 63hodinovém rušení mluví jako o „rekordním výpadku“, který svou délkou překonal rušení v prosinci 2023.
„Zdá se, že bylo toto rušení zaměřené speciálně na leteckou dopravu,“ spekuluje Goward. „Ovlivnilo to sice i další uživatele GPS, ale zdá se, že to byl spíše vedlejší produkt. Hlavním cílem útoku byla letadla.“
Jak funguje satelitní navigace?
Pomocí systémů jako GPS, Galileo nebo Glonass mohou lidé zjistit svou aktuální polohu. Satelity obíhající kolem Země mají na palubě přesné atomové hodiny a vysílají aktuální čas. Komunikace je jednosměrná a pasivní, přijímač nevysílá nic směrem k satelitům.
Co se děje v letadle, když letadlo ztratí GPS signál?
Je důležité poznamenat, že samotná ztráta signálu neznamená pro letadlo okamžité ohrožení. „Velká dopravní letadla mají celou řadu prostředků, jak zjistit svou polohu pomocí přístrojů,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy pilot Marcel Šulek. „Typicky třeba lokalizace přes více DME majáků (zařízení na palubě letadla vypočítávající šikmou vzdálenost mezi letadlem a pozemním zařízením, pozn. red.).“
Piloti mají k dispozici dostatek redundantních systémů, aby mohli navigovat i v případě, že některé z nich přestanou fungovat, ať už vlivem výpadku, či jiného problému.
Citelnější je ztráta signálu pro menší letadla. Jejich piloti kvůli nedostupné GPS mohou ztratit část tzv. situačního povědomí. „Různé systémy, které nám pomáhají s navigací například při přibližování na přistání, využívají právě GPS,“ vysvětluje Šulek.
Sám březnové rušení GPS signálu v Polsku zažil v kokpitu: „Signál GPS jsem ztratil směrem do Gdaňsku a přijímač se probudil až při pojíždění na letišti. Cestou zpátky pak po vzletu opět GPS nefungovala a probudila se až u Varšavy.“
Dodal, že rušení se netýkalo satelitní navigace Glonass ani Galileo: „Blízko země přejdeme na radionavigační prostředky, které jsou na GPS nezávislé. Ve vyšší letové hladině oznámíme ztrátu tzv. RNAV (prostorová navigace, pozn. red.) a řídíme se radarovými vektory,“ popisuje Šulek. „Jako podpůrný prostředek pak používáme právě iPady.“ Ty kromě GPS využívají i evropské Galileo, ruský Glonass nebo čínské BeiDou.
Jak fungují různé navigační systémy?
Podle analýzy organizace Eurocontrol skutečně mají piloti k dispozici více možností, jak zjistit svou polohu. „Letadla mohou bezpečně létat bez globálního navigačního systému. Ale radiofrekvenční rušení znamená vyšší pracovní zátěž pro piloty i pro řízení letového provozu. Vyžaduje také přijetí dalších opatření, jako je udržování doplňkových služeb CNS podle náročnějších požadavků.“ Jinými slovy: Stoupá náročnost, stoupá cena, a roste tak šance případné chyby.
Odkud rušení GPS signálu pochází?
Přestože žádné oficiální stanovisko ohledně původu rušení k dispozici nemáme, v podstatě mezi odborníky není pochyb o tom, že rušení GPS signálu je dílem Ruské federace. Tento instinktivní dojem je nicméně podpořen i dostupnými daty.
První pokus o zaměření provedl výzkumník z OSINT komunity vystupující pod přezdívkou Auonsson už v lednu tohoto roku (a následně v únoru). Dostupné informace o výpadcích znázornil na mapě a vybarvila se mu oblast v okolí Kaliningradu.
Na základě březnového téměř třídenního rušení ale získal velké množství dat, která mu umožnila odhady zpřesnit.
Podívejte se na vizualizovaný průběh výpočtu:
Postup při hledání zdroje GPS rušení v březnu 2024.Video: střih: Pavel Kasík, Seznam Zprávy
Auonsson využil data ze služby Airplanes.live a vizualizoval průběh toho, jak letadla prolétající oblastí severní Evropy postupně hlásila nedostatečný GPS signál. Poté využil toho, že u každého letadla znal nejen polohu, ale i výšku.
Našel tedy přesné místo v prostoru a čase, kdy letadlo poprvé zahlásilo ztrátu signálu. Kolem každého takového prostoru pak vykreslil tzv. rádiový horizont. Tedy kruhovou konstelaci teoretických pozemních stanovišť, ze kterých by šlo na danou polohu letadla vysílat.
Co je to rádiový horizont?
Pojmem rádiový horizont se označuje maximální vzdálenost, na kterou lze dané rádiové vlny zachytit. V případě rušičky horizont zachycuje oblast, ve které je ještě signál natolik silný, aby úspěšně narušil příjem GPS signálu vysílaného ze satelitů.
Svou roli hraje nejen výkon rušičky, ale i zakřivení zemského povrchu. Proto letadla, která jsou výše nad zemí, mohou zaznamenat rušení signálu i tam, kde jej lidé na zemi nepostřehnou.
Výsledné kruhy znázorňující možné umístění ručičky se nejčastěji protnuly právě v oblasti ruské enklávy Kaliningrad.
Uživatelé Auonsson a PajalaJussi vizualizovali nejčastější průsečíky rádiových horizontů a vybarvila se oblast Kaliningradu.
Závěr to není nijak překvapivý. O tom, že rušičky se nacházejí v Kaliningradu, se spekuluje i v britském tisku.
Jak konkrétně rušení probíhá?
V principu je rušení GPS signálu relativně jednoduché. Stačí do éteru vysílat „šum“ o příslušné frekvenci, a to tak intenzivně, aby „přehlušil“ či „utopil“ signál z GPS družic.
V souvislosti s rušením GPS se mluví například o ruské zbrani Tobol (kódové označení 14Ts227). Tento systém upoutal pozornost ukrajinských médií v březnu 2023, kdy se spekulovalo, že pomocí této rušičky hodlá ruská armáda „sundat“ (nebo aspoň výrazně narušit) satelitní internetové připojení Starlink, na kterém jsou ukrajinské jednotky do velké míry závislé.
Organizace Secure World Foundation označila sedm známých umístění systému Tobol a také řadu dalších způsobů, jak umí Rusko (i další země) rušit spojení se satelity.
Údajné umístění jednoho ze systémů Tobol nedaleko jezera Bajkal v Rusku.
Podle některých zdrojů byl systém Tobol zachycen i v Kaliningradu, ale tyto snímky se nám nepodařilo nezávisle ověřit. Ostatně rušit signál GPS je možné i jinými systémy. Dobře známý je například ruský systém pro elektronický boj Krasukha
Mobilní systém pro rádiové rušení má údajný dosah až 250 kilometrů.
Další používanou mobilní rušičkou je Zhitel, který Rusové nasazují minimálně od roku 2014 od invaze na ukrajinský Krym.
Mobilní systém Zhitel během vojenského cvičení v roce 2018.
Podle analýzy Royal United Services Institute je tato zbraň schopna narušit příjem GPS signálů. Nezdá se ale na základě dostupných informací, že by mohla mít takový dosah, aby způsobila výpadky pozorované v březnu 2024 na evropské obloze.
Co tím rušením sledují? Lze se bránit?
„Jsme svědky nefunkčnosti GPS pro lodě a leteckou dopravu,“ řekl generál Martin Harem, velitel estonských obranných sil pro britský deník The Telegraph. „A my opravdu nevíme, jestli chtějí (Rusko) něčeho dosáhnout, nebo jen cvičí a testují své vybavení.“
Podle Gowarda je namístě mluvit o „válečném aktu“ proti členům NATO: „Pokud to bude pokračovat, někdo přijde k újmě.“
V odpovědi na otázky Seznam Zpráv ohledně možných protiopatření uvedl: „Vlády jednotlivých států musí spolupracovat při zajišťování nových, bezpečnějších a spolehlivějších navigačních systémů. Některé státy například zavádějí nové satelitní navigační systémy, které budou blíže k Zemi a bude mnohem obtížnější je narušit než GPS a další stávající systémy. Další země zavádějí rozsáhlé pozemní navigační systémy s vysokým výkonem, jejichž narušení je velmi obtížné.“
Vybudovat alternativní navigační a časovací systémy je běh na dlouhou trať. Prozatím tak piloti letadel zřejmě budou muset k oblasti přistupovat s vědomím toho, že s GPS signálem nemohou v okolí Kaliningradu počítat.
