Merz couvl, Ukrajina vytouženou drtivou zbraň nedostane. Rýsuje se jiné řešení

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Friedrich Merz se stává kancléřem. Vzápětí na Ukrajinu míří dodávka střel Taurus, jedné z nejpokročilejších raket na světě. A pak, v okamžiku, který si zvolí ukrajinské vedení, se v explozích do moře hroutí Kerčský most. Zničení této životně důležité spojnice Krymu s ruským vnitrozemím zasazuje Kremlu tvrdou ránu. Ruské jednotky přicházejí o klíčovou zásobovací linii, poměr sil na bojišti se mění.

Podobný scénář byl spojován s Merzovým volebním vítězstvím. Přinejmenším v dohledné době ale zůstane jen u teorie.

Friedrich Merz sice opakované vzbuzoval dojem, že Taurusy pro Ukrajinu jsou hotová věc. „Pokud neskončí do 24 hodin bombardování civilistů, zrušíme omezení na útoky na ruském území. A pokud to nebude stačit, do týdne dodáme (Ukrajině) střely Taurus,“ prohlásil rázně ještě coby kancléřský kandidát.

Dokonce ještě po vítězných volbách své odhodlání potvrdil: „Už nesmíme váhat ani vteřinu.“ A navíc výslovně zmínil možnost útoku proti Kerčskému mostu. Jmenoval tehdy jedinou podmínku: Svůj souhlas by dodávkám Taurusů měli udělit i evropští spojenci Berlína.

S jejich souhlasem žádný problém není. Rusko dál útočí na ukrajinské civilisty. A přesto Merz minulý čtvrtek obrátil. V rozhovoru pro ZDF řekl, že dodání Taurusů „není na pořadu dne“.

Co se v mezidobí stalo? A má Kyjev doufat, že jednoho dne přece jen odstartují mimořádně přesné rakety proti ruským agresorům?

Jedna věc se změnila zcela očividně. „Merz si naplno uvědomil, že už není vůdcem opozice, ale německým kancléřem,“ konstatuje šéf politické rubriky magazínu Stern Veit Medick. Prosté konstatování s mnoha závažnými dopady.

Tím prvním je nutnost udržet při životě vládní koalici se sociálními demokraty. A že tato koalice nestojí na zvlášť pevných základech, o tom se Merz osobně a bolestivě přesvědčil už při kancléřské volbě. Jako první uchazeč v historii při tomto hlasování v prvním kole neuspěl.

Není a zřejmě nikdy nebude zcela jasné, kdo sehrál při ostudném hlasování roli rebelů v koaličních řadách. Rozhodně se však nedá vyloučit, že to byl projev nevole levicového křídla SPD se svazkem s Merzovou CDU – nevole, na kterou si Merz bude muset dávat pozor.

V každém případě se už tehdy jasně ukázalo, jak křehká je ve Spolkovém sněmu většina kdysi tzv. „velké koalice“, nyní už skromněji přejmenované na „černo-červenou koalici“. Ve sboru 630 poslanců má jen 328 zástupců. Stačí hrstka socialistických nespokojenců, aby se Merzovo vládnutí zadrhlo.

Kancléř s tím musí počítat. A zatímco v domácí politice nechal socialisty v mnoha ohledech vyniknout a prosadit vlastní priority, v zahraniční a migrační politice je prostor ke konfliktu veliký.

Němečtí socialisté už sice nejsou stejnou stranou jako před pár lety. Partaj prošla bolestivou sebekritikou až příliš vřelého vztahu k Rusku, prohrané volby dokázal současný šéf strany Lars Klingbeil využít k odstranění hlavních kritiků vojenské podpory Ukrajiny. Taurusy jsou ale stále červenou linií, kterou socialisté nechtějí překročit.

„Nevím, kde se vzal erotický vztah k tomuto zbraňovému systému,“ prohlásil například staronový ministr obrany Boris Pistorius. „Je řada důvodů pro dodání Taurusů a řada dobrých důvodů, proč je Ukrajině neposlat – a ne o všech je možné veřejně mluvit.“

I vlivný šéf poslanecké frakce socialistů Matthias Miersch dělá narážky na to, že „až se Merz v plném rozsahu seznámí s informacemi tajných služeb, tento krok ještě důkladně zváží“.

Není vyloučené, že Miersch má pravdu. Je možné, že kromě tlaku koaličních partnerů Merz skutečně po vstupu do kancléřského úřadu změnil perspektivu pod tíhou informací, ke kterým dříve neměl přístup.

Hlavní argument jeho předchůdce Olafa Scholze zněl, že by Taurusy z Německa udělaly součást válečného konfliktu s Ruskem. Jeho pohled potvrzuje i bývalý plukovník bundeswehru v záloze Ralph Thiele. „Taurus je tak přesná a obtížně zastavitelná zbraň jen díky tomu, že za jeho nasazením stojí práce tajných služeb,“ říká v rozhovoru pro NTV. „To nezařídí algoritmy, ale jen lidé, kteří mají hodně zkušeností. Ano, o detailech není možné mluvit, ale dá se říct, že nasazení Taurusů (na Ukrajině) znamená také operaci německých tajných služeb.“

Jak složité by bylo nasazení Taurusů bez přímé německé účasti na bojových operacích, prozrazuje i rozhovor vysokých důstojníků Luftwaffe, který odposlechla ruská tajná služba a obsah zveřejnil ruský propagandistický kanál. Řeč je v něm i o možnosti, že by data naprogramovala soukromá firma na německém území a na Ukrajinu by je převezlo auto.

Pak je tu další možný aspekt, který Merze přiměl změnit postoj. I z otevřených zdrojů je zřejmé, že německý arzenál Taurusů není bezedný.

„Jen asi 300 raket je schopných nasazení,“ odhaduje bezpečnostní expert Fabian Hoffmann. „Dalších asi 300 leží někde ve skladech a jejich certifikace vypršela.“

Taurusy jsou přitom pro Německo, zemi bez jaderných zbraní, zásadním prvkem vlastní obrany. Nejde přitom jen o to, že by dodávky na Ukrajinu ještě více oslabily už tak nepočetný německý arzenál. „Náprava potrvá několik let a Německo zřejmě cítí, že z krátkodobého hlediska konflikt s Ruskem nepřichází v úvahu,“ říká analytik Tim Lawrenson.

Bylo to překvapení. Jen krátce po svém zvolení do úřadu změnil Friedrich Merz dosavadní praxi. Detaily o dodávkách německých zbraní Ukrajině budou do budoucna tajné, zatímco dosud je Spolková vláda zveřejňovala. „Putin mluví dobře německy. Zatím mu stačilo podívat se na naše zprávy, aby věděl, co Němci plánují,“ řekl k tomu kancléř.

V některých pozorovatelích tento krok vyvolal dojem, že jde o předehru k dodávce Taurusů. Zbraně by na Ukrajinu dorazily tajně a svět by se o jejich dodávce dozvěděl až s první explodující hlavicí někde na ruském nebo Ruskem okupovaném území.

Jiní analytici mluvili o koncepci „strategické nejednoznačnosti“, typicky spojované s přístupem USA k ochraně Tchaj-wanu před možnou čínskou invazí. Soupeř si musí myslet, že všechny možnosti jsou na stole, a tudíž se musí nákladně připravovat na všechny varianty.

Přeloženo do situace Ukrajiny a Tarusů: Rusové by museli být připraveni, že rakety s mimořádně dlouhým doletem mohou kdykoliv udeřit ve velmi rozsáhlém perimetru. A tudíž vyčerpávat své protiraketové kapacity na preventivní hlídání mnoha cílů.

Jenže ne všichni jsou přesvědčeni, že kancléřský úřad předvádí mistrnou strategii. „Jde především o to, skrýt před veřejností spor v rámci vládní koalice,“ říká respektovaný německý bezpečnostní expert Carlo Masala z Univerzity Bundeswehr v Mnichově. „Argument strategickou bezpečností není příliš přesvědčivý,“ dodává v rozhovoru pro agenturu dts.

Argumentovat může skutečností, že pár dní poté, co socialisté řekli dodávkám Taurusů jasné ne, prohlásil Merz koaliční spor za ukončený a sám ujistil posluchače, včetně těch ruských, že urychlený transfer raket na Ukrajinu v dohledné době nepřichází v úvahu.

Taurusy v každém případě zůstávají mimořádně senzitivním tématem. Německo ale údajně zvažuje, jak problémy s jejich dodávkami obejít.

„Z CDU i z okolí spolkové vlády zaznívají stále častěji slova o náhradním řešení: Německo by pomohlo Ukrajině vyvinout vlastní střely s velkým dosahem,“ říká už zmiňovaný Veit Medick. Poukazuje na to, že za vysokého stupně utajení už nyní spolupracuje s ukrajinskými zbrojaři firma MBDA, tedy právě výrobce Taurusů.

Že by takový vývoj trval dlouho? To je jistě pravda. Jenže i nasazení Taurusů by nebylo možné okamžitě, a to ani v případě, kdy by se Friedrich Merz nezalekl odporu koaličních partnerů ani výhrůžek Ruska a poslal je na Ukrajinu třeba už zítra. Výcvik ukrajinské obsluhy a adaptace tamních letadel by mohly trvat i celý rok.