Článek
Nevídaný šok, hororové ráno pro novou koalici, studená sprcha, debakl, facka, zmatek. Friedrich Merz neuspěl hned v prvním kole tajné volby na německého kancléře. Proč, a co bude dál?
„Staatskrise“
V novodobé německé historii se taková věc ještě nestala. Vše se dlouho předjednávalo, podepsaná je podrobná koaliční smlouva, rozdělené jsou i ministerské posty. Zbývalo zvolit nového spolkového kancléře a nová vláda se mohla chopit moci. Vždyť Merz měl na čtvrtek naplánované už i první zahraniční cesty do Paříže a Varšavy a na úterní oslavu si nechal z domovského regionu Sauerland dovézt desetilitrový soudek piva.
Oddechnout si měla v úterý i Evropa, protože v Berlíně měla po měsících nestability a politického oslabení zasednout akceschopná a proevropská vláda. Místo toho se píše o možné ústavní krizi. Slovo „staatskrise“ použil například významný německý novinář a zástupce šéfredaktora deníku Welt Robin Alexander.
Koalice křesťanských demokratů z CDU/CSU a sociálních demokratů z SPD má ve Spolkovém sněmu deklarovanou většinu 328 hlasů. V tajné volbě ale pro lídra CDU Friedricha Merze hlasovalo jen 310 poslanců. K většině mu chybělo šest hlasů, v parlamentu přitom byli všichni koaliční poslanci.
Sám Merz, ale i lídr SPD Lars Klingbeil ještě den před volbou prohlašovali, že koaliční většina je hotová věc.
Co se stalo v Berlíně:
Jenže místo hladké volby přišla studená sprcha a nechtěný zápis Merze do historie – takový neúspěch v kancléřské volbě se stal v německé poválečné historii vůbec poprvé. Překvapení byli politici, novináři i bývalá kancléřka Angela Merkelová, která úterní volbě přihlížela.
Po dlouhých jednáních se nakonec lídři německých parlamentních stran dohodli, že podruhé se o novém kancléři bude hlasovat ještě v úterý.
Spolkový sněm má formálně na uspořádání druhého kola dva týdny, ale počet kol volby není omezený. Od třetího kola kandidát už nepotřebuje absolutní většinu poslanců, stačí většina přítomných.
Proč nebyl Merz zvolen?
O tom se teď horlivě spekuluje a věc si nejdřív musí interně vyjasnit obě koaliční strany. Volba byla tajná, takže není jasné, kdo přesně pro Merze nakonec nehlasoval.
Například redaktor magazínu Spiegel Florian Gathmann na síti X píše o dvou možnostech – obě se přitom týkají personální politiky.
První možností je to, že lídr SPD Lars Klingbeil při nominacích do vlády opomenul „zasloužilé“ členy a dal přednost svému okruhu. „Pak by se v poslanecké frakci mohlo rychle najít několik hlasů, které právě kvůli tomu nechtěly při volbě kancléře hlasovat pro Merze,“ píše Gathmann.
Novinář dodává, že hlasy pro Merze mohly chybět i v unii CDU/CSU. „Merz si tam svou personální politikou některé znepřátelil. Na druhou stranu by však bylo takové ponížení vlastního kandidáta na kancléře mnohem větší škoda,“ spekuluje redaktor Spiegelu.
Přečtěte si glosu Martina Jonáše k tématu:
Podle zpráv z německých médií se na jednání poslaneckého klubu CDU/CSU po neúspěšné volbě Merzovi tleskalo vestoje. Stranický lídr je podle agentury Reuters odhodlaný znovu kandidovat. Sociální demokraté se zas navzájem ujišťovali, že pro kancléře hlasovali a že jsou na vině „odpadlíci“ v CDU a CSU, kteří chtěli SPD poškodit.
Je pravděpodobné, že si obě strany budou úterní historický neúspěch vyčítat navzájem. Podle serveru Stern jde kromě „mezinárodní ostudy“ i o otřes v samých základech černo-červené koalice: místo sebevědomého startu se do koalice vkradla nedůvěra a podezírání.
Další teorie přišla od opoziční Levice (Die Linke). „Když nedostane důvěru ani od vlastních lidí v berlínské bublině, jak má pak získat důvěru těch, kteří se potýkají s každodenními problémy,“ uvedl k Merzovu výsledku předseda strany Jan van Aken.
Podle levicové spolupředsedkyně Ines Schwerdtnerové může jít o politický bumerang, který se Merzovi vrátil za jeho společné hlasování s radikální Alternativou pro Německo (AfD) o přísnější migrační politice, na nějž došlo letos na konci ledna pouhý měsíc před parlamentními volbami. CDU tehdy čelila ostré kritice za porušení pravidla „firewallu“, tedy nepsaného pravidla, že se s krajní pravicí politicky nespolupracuje.
Lídryně AfD Alice Weidelová už po Merzově debaklu vyzvala k jeho rezignaci a novým parlamentním volbám. Stranu, o níž se kvůli extremistickým aktivitám zajímají tajné služby, by teď podle agentury Forsa volilo 25 procent lidí. Stejný výsledek má v průzkumu z 5. května i konzervativní unie CDU/CSU.
