Článek
Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že je rozčarován z přístupu Spojených států a Izraele k jednání o míru na Blízkém východě. Evropa se podle něj proto pokouší o vlastní diplomatické řešení konfliktu s Íránem, snahy přesto s USA koordinuje. Už dopoledne Merz řekl, že Američané v jednáních zjevně nemají žádnou přesvědčivou strategii.
„Jsem rozčarovaný,“ připustil Merz po dotazu novináře, jak pohlíží na jednání o ukončení války na Blízkém východě. Konflikt začal na konci února, když Spojené státy a Izrael napadly Írán. Teherán v odvetě zahájil útoky na Izrael, na americké vojenské základny na Blízkém východě i na vojenské a civilní cíle v okolních arabských státech. Podle Merze si Američané a Izraelci představovali, že válka skončí „za několik dní“. Trvá ale už téměř dva měsíce, byť nyní mezi USA a Íránem panuje křehké příměří.
Evropa se proto podle německého kancléře soustředí na vlastní „diplomatické řešení“ války. Koordinuje postup s Washingtonem, má ale „vlastní evropskou představu“.
Merz se ke stavu jednání o míru na Blízkém východě vyjádřil po zasedání předsednictva frakce konzervativní unie CDU/CSU, které se v pondělí konalo v Berlíně. Už dopoledne při návštěvě školy ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko uvedl, že Američané šli do války bez zjevné strategie. „Íránci jsou zjevně silnější, než se myslelo, a Američané zjevně také nemají opravdu přesvědčivou strategii ve vyjednáváních,“ dodal. Problémem při takovém konfliktu je podle něj vždy to, „že je třeba nejen jít do něj, ale i z něj“.
Merz také zdůraznil, že válka na Blízkém východě tvrdě dopadá i na Německo a jeho hospodářství. „Stojí nás to velmi mnoho peněz,“ řekl žákům ve škole v Marsbergu. „Tento konflikt, tato válka má přímé důsledky na náš hospodářský výkon,“ dodal. Také přední hospodářské instituty upozorňují, že dopady íránské války na Německo jsou velké. Na počátku dubna snížily odhad růstu na letošní rok na 0,6 procenta, Merzova vláda dokonce předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa poroste jen o 0,5 procenta. Ještě loni na podzim odhadovaly instituty letošní růst na 1,4 procenta a vláda na 1,3 procenta.
