Hlavní obsah

Místo demokracie autoritářství. Arabské jaro ztrácí svou poslední baštu

Foto: Profimedia.cz

Tuniský prezident Kaís Saíd hlasuje v referendu o nové ústavě.

Reklama

25. 7. 17:07

Referendum o změně ústavy může proměnit jedinou arabskou demokracii v autoritářský stát jednoho muže. Tuniský prezident Káis Saíd by získal pravomoci, které měli až dosud poslanci parlamentu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Je to cena pro celé Tunisko, protože je jako ostrov (demokracie) v arabském světě,“ řekl v roce 2015 Abdalsatár Ben Músa, představitel Tuniské ligy pro lidská práva. Jeho organizace tehdy spolu s třemi dalšími získala Nobelovu cenu míru za národní dialog, který přispěl k budování demokracie po událostech arabského jara z roku 2011.

O sedm let později je ale situace v turisty vyhledávané 11milionové zemi zcela jiná. Tunisané rozhodují v pondělním referendu o schválení nové ústavy. Pokud ji schválí, promění se jediná křehká demokracie v arabském světě v autoritářský stát, v němž bude justice i parlament z velké části podléhat prezidentovi.

Rok poté, co současný prezident Kaís Saíd pozastavil činnost parlamentu a začal vládnout pomocí dekretů, se má stávající parlamentní systém změnit na prezidentský. O tom, kam se Tunisko v takové situaci ubíralo, svědčí i poslední kroky hlavy státu. V únoru například rozpustil Nejvyšší soudcovskou radu a odvolal přes sedm desítek soudců. K dalším sporným krokům patří i zrušení nezávislé protikorupční instituce a oslabení národního volebního úřadu, popsal tuniský zpravodaj serveru Middle East Eye.

Ústava může vést k diktatuře

„Dochází k autoritářskému posunu: všechny pravomoci budou v rukou prezidenta, který jmenuje vládu. Výkonná moc nebude potřebovat důvěru parlamentu,“ řekl agentuře AFP politolog Hamádí Redissí.

Saídovu politiku z posledních měsíců analytici pokládají za porážku demokratického hnutí, které přinesla revoluce z roku 2011. Právě z Tuniska se rozšířily prodemokratické protesty do celého regionu. A zatímco v Sýrii nebo Libyi skončily krvavými občanskými válkami. Tunisané vyhnali zkorumpovaného diktátora Zína Abidína bin Alího a vydali se cestou demokracie.

Tu ale může nový návrh ústavy ukončit. Paradoxem je, že za ním stojí 64letý Káis Saíd, původním povoláním ústavní právník. Jiný právník Sádik Belaíd, jehož prezident jmenoval šéfem komise připravující návrh nové ústavy, s jeho konečnou podobou nesouhlasí. Belaíd prohlásil, že by text po zásazích prezidenta mohl vést k diktatuře. „Nemá nic společného s textem, který jsme navrhovali a předložili prezidentovi,“ řekl.

Podporu nové ústavě stáhly i politické strany, které před rokem stály za Saídem, když rozhodl o rozpuštění parlamentu, jako je liberální středopravicová strana Afek Tounes. Ta se sice před rokem opírala o průzkum, podle něhož s prezidentovým převzetím moci souhlasilo 85 procent obyvatel, nyní si ale i ona myslí, že Saíd zašel příliš daleko.

Odpůrci nové ústavy se ale nyní dělí na dva tábory - jedni chtějí hlasovat „ne“, druzí jsou pro úplný bojkot referenda, protože se bojí, že hlas proti volební komise promění na „ano“. Navíc tvrdí, že prezident, který se k moci loni dostal pomocí puče, nemá právo hlasování o nové ústavě vůbec vyhlašovat.

Zemi sužuje chudoba a nezaměstnanost

Saíd z přípravy ústavního návrhu vyloučil opoziční strany i neziskové organizace. Politici, kteří ho kritizují, se už nedostanou do vysílání státní televize či rozhlasu. Prezidentův hlavní oponent, šéf islamistické strany Ennahda Rašíd Ghanúší, má zmrazené bankovní konto a několik představitelů jeho strany čelí obvinění z praní špinavých peněz.

Volební účast se očekává velmi slabá, podle televize Al-Džazíra by mohla dosáhnout jen 10 až 15 procent. V pátek a v sobotu uspořádali odpůrci referenda několik demonstrací, proti jedné z nich zasahovala v pátek policie. Prezident Saíd vypsal toto referendum pouze jako konzultativní, jeho kritici jsou tak přesvědčeni, že nová ústava projde nehledě na výsledek. První výsledky by měly být známy v úterý dopoledne.

Svržení diktátora Ben Alího po takzvané jasmínové revoluci v roce 2011 sice Tunisanům přineslo demokracii, ekonomická situace země se ale příliš nezlepšila. Tunisko si prochází dlouhodobou ekonomickou krizí, práci nemá 40 procent mladých lidí a každý třetí obyvatel žije pod hranicích chudoby.

Schválení nové ústavy může přinést konec snu těch, kteří před jedenácti lety demonstrovali s nadějí na demokracii. Přesto ale mnozí Tunisané věří, že Kaís Saíd je naopak mužem, který demokracii v jejich zemi zachrání. Navzdory hlasům všech jeho odpůrců na domácí politické scéně i v zahraničí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované