Na Bavorsko je už uprchlíků příliš. Rostou tu kontejnerová městečka

Od zvláštní zpravodajky Seznam Zpráv z Německa.

Scheinfeld působí jako typické bavorské maloměsto. Nad malým, ale malebným centrem s hrázděnými domy se tyčí schwarzenberský hrad. Městečko počtem obyvatel srovnatelné třeba se středočeskou Unhoští má tři supermarkety, malou industriální zónu a také obchodní zónu typickou pro menší města.

Žlutobílá cedule na parkovišti u příjezdové křižovatky do města hlásí „Blumen von Marlen“ – Květiny od Marlen. Květinářství, které je trochu stranou, je poslední obchod, který u křižovatky zůstal. Ostatní krámky zejí prázdnotou.

Místo nich je teď na bývalé parkovací ploše kontejnerové uprchlické centrum. Podle dostupných informací se v něm ke konci roku 2023 tísnilo 280 lidí. Podobná centra jsou rozeseta po řadě německých obcí. Obyvatelé některých z nich již proti takovým zařízením na svém území tvrdě vystupují.

Tvrdí, že jsou jejich města přeplněná. A potvrdil to i bavorský premiér Markus Söder. „Německo dosáhlo hranice své integrační schopnosti. Je nutná zásadní změna azylové politiky,“ citoval premiéra v polovině ledna web Süddeutsche Zeitung.

V Německu loni požádalo o azyl 330 tisíc nově příchozích, především z Blízkého východu a Afriky. Některé spolkové země v čele s Bavorskem, kde počet žádostí o azyl loni přesáhl 50 tisíc, hlásí, že jsou přetížené a apelují na azylovou reformu.

Vysoké počty migrantů do Bavorska proudí proto, že jde o velkou a bohatou spolkovou zemi. „V Německu upravuje obecné rozdělování uprchlíků tzv. Königsteinský klíč, který má zajistit spravedlivou distribuci těch, kdo hledají ochranu, napříč spolkovými zeměmi. Kolik žadatelů o azyl musí spolkový stát přijmout, se každý rok přepočítává. Jako základ pro tento výpočet slouží daňové příjmy a počet obyvatel,“ vysvětlil Seznam Zprávám bavorský poslanec za CSU Karl Straub.

Ale zpět do Scheinfeldu. Zdejší nouzové ubytování v kontejnerech sice působí za plentou na parkovišti nenápadně, místní lidé z něj mají ale pramalou radost.

„Co vám máme říct,“ rozesměje se dvojice mladých lidí, kteří pokuřují před domem na druhé straně křižovatky. Jména muž a žena neřeknou, jsou prý ale starousedlíci. „V posledních letech tady třeba nenajdete volný byt nebo dům na pronájem. Všechno je plné,“ říká po chvíli váhání zhruba třicátník v mikině a džínách.

„Já teď za nájem platím 550 eur, dřív to bylo míň,“ přizvukuje mu jeho přítelkyně.

Tu osobně trápí i další věc. Z městečka se prý vytratil klid. Krátce po poledni působí Scheinfeld téměř ospale, lidi, které potkáme na ulici, spočítáme na prstech jedné ruky. V obci je ticho, jen tu a tam projede auto.

Žadatele o azyl vidíme, jak se pohybují po městě s igelitkou z nedalekého supermarketu nebo pokuřují před ochrankou hlídaným vstupem na svoji ubytovnu. Většinou hledí do země a očividně se snaží nevybočovat.

„Dělají hluk hlavně večer. Hodněkrát se mi stalo, že mi v noci klepali na okna, to je hodně nepříjemné,“ zakaboní se drobná blondýna, když típá cigaretu do popelníku u dveří.

Cestou městem se zastavíme i na jeho druhé straně u fabriky, které dominuje velké logo známé sportovní firmy Adidas. Za plotem areál továrny zdobí dva obří fotbalové míče téže značky. Továrna vyrábí především prémiovou a personalizovanou obuv pro profesionální sportovce.

U ní potkáváme jednoho z mála místních, kteří se kolem poledne po městě pohybují. Když zjistí, co nás zajímá, prozradit jméno a nechat se vyfotografovat odmítne. Situace v obci je podle něj komplikovaná. O některých běžencích prý ani nevědí. „Vím, že u nás v ulici jsou ubytované tři uprchlice z Ukrajiny. S nimi nejsou vůbec problémy, chodí do práce a jsou v klidu,“ říká.

Fotogalerie ze Scheinfeldu:

Při otázce na lidi z kontejnerového městečka se jen rozpačitě usměje. „U nich je největší problém, že chodí po skupinkách pěti šesti mužů a občas pokřikují na ženy, což není příjemné. I moje přítelkyně, když jde večer se psem, tak se drží blízko domu, dál nechodí,“ podotkne.

Apelují obyvatelé Scheinfeldu aspoň na místní politiky? „Ne, myslím, že ti dělají, co můžou. Tohle musí řešit na vyšších místech,“ shodla se výše zmíněná dvojice. Muž, kterého potkáváme u továrny, se o politiku prý nezajímá, tak to nedokáže posoudit.

Vesničku pro azylanty by rádi postavili i v nedalekém Dietersheimu, obci se zhruba 900 obyvateli. Pojmout by měla zhruba stovku uprchlíků. Proti byla jak místní radnice, tak obyvatelé. Zatím jsou tedy ve vyčkávacím režimu, co bude dál. Informovala o tom regionální televize Bayerischer Rundfunk.

Seznam Zprávy oslovily e-mailem s žádostí o rozhovor scheinfeldského starostu, ten však vůbec nereagoval. Redakce oslovila také zástupce jednotlivých politických stran zastoupených v bavorské zemské vládě.

Že základní rozhodování leží výše než v regionech, potvrzuje šéf bavorských Zelených, kteří jsou v bavorské zemské vládě v opozici, Thomas von Sarnowski. „O základní migrační a azylové politice rozhoduje spolková vláda v Berlíně,“ řekl.

Karl Straub, poslanec zemské rady za vládní CSU, Seznam Zprávám řekl, že problémy pociťují jak venkovské oblasti, tak velká města. „Naše struktury jsou nyní na svých limitech a potřebujeme integrační limit, zejména v oblasti nelegální migrace,“ podotkl a dodal, že je nutné udělat integraci „lidskou pro všechny zúčastněné“.

„Téměř každý den dostáváme volání o pomoc od bavorských komunit, které si již nevědí rady s velkým množstvím imigrantů,“ přiznává tiskové oddělení sdružení Freie Wähler, jehož poslanci jsou součástí volební koalice.

Podle předsedy bavorských Zelených vede k nespokojenosti místních lidí zejména nedostatek finančních zdrojů na integraci přistěhovalců. Říká, že Bavorsko potřebuje mimořádnou finanční pomoc pro jednotlivé obce.

„Každý, kdo ubytuje více uprchlíků, by měl také dostat více peněz. Zemská vláda zde v Bavorsku v posledních letech selhala. Okresy, města, komunity a dobrovolníci dělají pro uprchlíky neuvěřitelně moc,“ uvedl von Sarnowski v odpovědích pro Seznam Zprávy. Lidi, kteří s integrací v regionech pomáhají, nazval hrdiny.

Jako základ vidí také jazykové kurzy pro každého, protože „jazyk nás spojuje a umožňuje integraci“, ale také rychlejší vydávání pracovních povolení a rychlejší azylové řízení.

„Budeme jednou z prvních spolkových zemí v Německu, která v únoru 2024 zavede kartu Asylum jako platební kartu, aby se zabránilo nesprávnému využívání výběrů hotovosti,“ uvedlo tiskové oddělení Freie Wähler.