Článek
Rigino Cicilia, téměř dvoumetrový chlap z Willemstadu, hlavního města Curaçaa, se při myšlence, že se jeho rodný ostrůvek v jižním Karibském moři poprvé dostane na fotbalové mistrovství světa, usměje a s hrdostí pro Seznam Zprávy pronese: „Mezinárodní fotbalová reputace změní pohled ostatních národů na Curaçao. Už to není jen malý ostrov, ale je to fotbalová země na vzestupu.“
Stačí maličkost: neprohrát ve středu nad ránem na Jamajce a senzace je dokonána. „Byl by to pro nás historický okamžik,“ kývne jednatřicetiletý útočník, který si fotbalem vydělává v Česku.
Po angažmá na Slovácku vyrazil za trenérem Martinem Svědíkem i do Brna pomáhat Zbrojovce s postupem do ligy. Do reprezentačního áčka Curaçaa to nedotáhl, poslední starty v národním triku sbíral ve výběru do dvaceti let. Teď bude jako většina ze 155 tisíc stálých obyvatel ostrůvku držet palce, aby Blue Wawe, Modrá vlna, jak reprezentaci přezdívají, přinesla z Jamajky vytoužený bod. Víc netřeba.
Pokud se to podaří, postoupí na světový šampionát nejmenší země v historii fotbalu. Překonala by zápis Islandu se 400 tisíci obyvateli z roku 2018.
„Národní hrdost a identita spojená s úspěchem fotbalového týmu by mohla posílit národní jednotu. Kolem reprezentace již existuje silný pocit identity. I přezdívka Blue Wave ukazuje, jak hluboce národní tým rezonuje mezi fanoušky,“ pokračuje Cicilia. „Fotbal je na ostrově docela populární a s úspěchem jeho popularita roste.“
Výrazně tomu pomáhá persona světového fotbalu, nizozemský trenér Dick Advocaat. Působil v Bundeslize i v Premier League a jistě si vybavíte, jak se marně na Euru 2004 snažil přechytračit v památné bitvě českého taktika Karla Brücknera. Zatímco Brückner oslavil 86. narozeniny v Olomouci na penzi, Advocaat se může v osmasedmdesáti stát nejstarším koučem v historii mistrovství světa.
Rozšířený formát přináší skutečnou příležitost pro menší fotbalové země, ale také vyvíjí tlak třeba na Curaçao, aby se rozvíjelo a lépe se připravovalo na kvalifikaci tak, aby šance, která s rozšířením přichází, nebyla promarněná.
Curaçao je součástí Nizozemského království. Willemstad bylo rovněž hlavním městem Nizozemských Antil před jeho rozpuštěním v roce 2010, teprve pak mohla vzniknout fotbalová reprezentace dovolenkového ostrova.
Ze Severní a Střední Ameriky mají jistou účast pořadatelé turnaje USA, Kanada a Mexiko. I proto vyhlíží Curacao a spol. větší šanci.
Líbí se vám tento fotbalový příběh?
Nebo naopak patříte ke druhému pólu fotbalové říše, jež spílá novému rozšířenému systému, že na světovém šampionátu má být jen světová extra třída, ti nejlepší z nejlepších?
Nejen fotbaloví trpaslíci jako Curaçao, ale taktéž národy, které se nemohou na mundial po celá desetiletí probojovat, s nadšením přivítaly schůdnější systém šampionátu, na němž se premiérově představí hned 48 zemí místo 32.
Mezinárodní federace FIFA návrh svého prezidenta Gianniho Infantina jednomyslně schválila na zasedání výkonného výboru v Curychu před osmi roky. Rozšíření světového šampionátu patřilo k hlavním Infantinovým cílům po jeho zvolení. Formát s 32 mužstvy platil od MS ve Francii 1998.
Rozšíření podporovala česká fotbalová asociace, stejně jako osobnosti José Mourinho či Diego Maradona. „Jsme země, která na mistrovství světa těžko postupuje, takže rozšířený formát se nám samozřejmě líbí,“ pravil tehdy předseda FAČR Miroslav Pelta.
O miliardu dolarů víc důvodů
Proti byly některé svazy zejména z Evropy v čele s Německem, podle nichž utrpí kvalita turnaje a jde o „spíše politické než sportovní důvody“. Zní i hlasité názory, že 16 míst pro Evropu je vzhledem ke kvalitě fotbalu na starém kontinentu málo, že jde de facto o inkluzi; zabudování slabších zemí zejména z Asie a zóny CONCACAF (Severní, Střední Amerika a Karibik).
„Žijeme v 21. století a měli bychom utvářet mistrovství světa pro 21. století. Fotbal je víc než jen Evropa a Jižní Amerika; fotbal je globální,“ hlásá Infantino.
Muž, jenž nadšeně hodnotil poslední šampionát v Kataru, kde jsou mnohá lidská práva stále potlačována a kde při výstavbě stadionů zemřelo tisíce dělníků z rozvojových zemí, změnu formátu turnaje zdůvodnil především tím, že 135 z 211 členů FIFA se na MS nikdy nekvalifikovalo a že nyní bude mít více zemí „šanci snít“.
Nejde však jen primárně o fotbal jako takový, ale o peníze. Samozřejmě. Stejně jako v Kataru. Kromě rozšíření do dalších zemí přinese nový formát více sponzorských peněz a větší balík bude rovněž z televizních práv. Časy výkopů by se mohly přizpůsobit hlavním mediálním trhům.
FIFA předpovídá, že zvýšení počtu zemí na 48 vygeneruje o miliardu dolarů více a dalších 640 milionů dolarů zisku z větších televizních práv a sponzorství. Infantino uvedl, že peníze budou reinvestovány do fotbalu; všem 211 členským zemím FIFA slíbil pět milionů dolarů ročně na podporu rozvoje.
Turnaj s novou podobou zvýší počet zápasů ze 64 na 80, ale Infantino na kritiku reagoval argumentem se stejným počtem hracích dnů a stadionů jako dosud. Zdůraznil, že rozšířený turnaj zvýší zájem o fotbal po celém světě tím, že se ho zúčastní více zemí a zároveň nezatíží hráče větším počtem zápasů.
Kvalifikace na mistrovství světa je podle něj klíčovým impulsem pro rozvoj fotbalu v menších zemích, poukázal také na postup Islandu a dalších outsiderů jako příklad krásných příběhů.
Kdo si už zajistil účast na MS | Sport SZ
Hostitelské země: Kanada, USA a Mexiko
Evropa: Anglie, Francie, Chorvatsko, Portugalsko, Norsko, Německo, Nizozemsko
Dalších pět vítězů skupin se přidá po večerních zápasech. V pořadí druhé týmy zabojují v březnové baráži, jíž se účastní i čtyři vítězné týmy z Ligy národů 2024/25, které skončí ve svých kvalifikačních skupinách mimo první dvě příčky.
Střední a Severní Amerika: ze tříkolového formátu se kvalifikují tři týmy jako vítězové závěrečných skupin, dva nejlepší z druhých míst zamíří do mezikontinentální baráže.
Afrika: Maroko, Alžírsko, Egypt, Tunisko, Ghana, Kapverdy, Jihoafrická republika, Senegal, Pobřeží slonoviny
Vítěz čtyřčlenného play off se zapojí do březnové mezikontinentální baráže.
Asie: Írán, Jižní Korea, Japonsko, Uzbekistán, Jordánsko, Austrálie, Katar, Saúdská Arábie
Další dva týmy se mezi sebou utkají o jedno místo v mezikontinentální baráži.
Jižní Amerika: Argentina, Brazílie, Uruguay, Kolumbie, Ekvádor, Paraguay
Bolívie jako v pořadí sedmý míří do mezikontinentální baráže.
Oceánie: Nový Zéland
Mezikontinentální baráž si v březnu zahraje Nová Kaledonie.
I bez Curaçaa napsala světová kvalifikace po celém světě pár podobných pohádek. Z první účasti na světovém šampionátu se těší v Uzbekistánu.
Také tady má rozšířený formát pozitivní dopad, byť nepřímý. Díky větší šanci se probít na vrcholný turnaj postsovětská země ze střední Asie už několik let mohutně investuje do fotbalu. Po úspěších v mládežnických kategoriích přišel další krok. Uzbekistán ukázal kvalitu a potěšil i šéfa svazu, generála Kurbanova, který řídí také tajnou službu.
Více je však potřeba zmínit jméno nadaného stopera Abdukodira Chusanova, jehož si Pep Guardiola přivedl do Manchesteru City jako vůbec prvního Uzbeka v anglické Premier League. Reprezentační kapitán Eldor Šomurodov kope za AS Řím. Neradno podceňovat uzbecký pokrok.
V říjnu poprvé v historii slavily postup na MS také Kapverdy, půlmilionové souostroví západně od Afriky. Už v červnu křepčilo Jordánsko, jeden ze států Blízkého východu.
Inkluze?
Ne, spíše opravdová šance.
„Rozšířený formát přináší skutečnou příležitost pro menší fotbalové země, ale také vyvíjí tlak třeba na Curaçao, aby se rozvíjelo a lépe se připravovalo na kvalifikaci tak, aby šance, která s rozšířením přichází, nebyla promarněná,“ říká Cicilia, zatímco Česko musí doufat, že najde trenéra, co ho protáhne přes tuze náročnou dvoukolovou baráž po dvaceti letech na světovou slavnost.
