Článek
Expertní pomoc Ukrajině má nakonec pokračovat. Ministr zahraničí Jan Lipavský vyjednal navazující balík ve výši jedné miliardy korun, to je oproti současné situaci dvojnásobek.
„Z plánovaných prostředků má 500 milionů směřovat na humanitární a rozvojovou pomoc, včetně aktivit českých firem. Dalších 500 milionů korun bude použito na navýšení kapitálu Národní rozvojové banky, což umožní poskytovat záruky pro české exportní a investiční projekty a čerpat prostředky z fondů Evropské komise,“ přiblížil Seznam Zprávám jeden z účastníků vyjednávání, který si nepřál být jmenován.
Šéf české diplomacie se k aktuálnímu návrhu nevyjádřil. „Diskuze pokračují, proto je nyní nebudeme komentovat,“ řekl pouze Lipavský.
Průlom podle informací Seznam Zpráv přišel po více než půl roce vleklého blokování ze strany Ministerstva financí, kdy návrh na další financování rámcového programu ležel v připomínkovém řízení.
Návrh, který v neděli v noci zveřejnil resort vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS), má vláda projednat a schválit ještě tento týden. Vyplývá z něj, že miliarda na expertní pomoc Ukrajině by měla pokračovat i v letech 2027 a 2028.
Návrh rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí.
Do věci se vložil prezident
Podle zdroje blízkého vládě, se kterým Seznam Zprávy hovořily asi před měsícem, se financování zkomplikovalo právě kvůli jednáním o rozpočtech na nadcházející roky.
Do řešení se proto zapojil prezident Petr Pavel. „Velmi mu na tom záleželo. Pokračování programu je potřebné pro udržení stávajícího kurzu zahraniční politiky i podpory českých firem,“ uvedl zdroj z Ministerstva zahraničních věcí a upozornil, že hrozilo zastavení některých částí projektu.
Nedostatek schválených prostředků navíc ohrožoval pokračování misí expertů na české ambasádě v Kyjevě a dalších východních zemích, kteří by museli své aktivity předčasně ukončit.
Pokud vláda premiéra Petra Fialy (ODS) navržený rozpočet projektu schválí, přinese tak klid pro šest zaměstnanců působících na ambasádách v Kyjevě, Tbilisi a ve Varšavě. Díky ní bude možné prodloužit jejich smlouvy a zajistit kontinuitu programů, které posilují důvěryhodnost Česka na mezinárodní scéně a podporují zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.
„Dobré jméno Česka“
Z dosavadní situace bylo značně znepokojeno hned několik úředníků napříč resorty. Obávali se, že by zbytečné zdržení poškodilo nejen konkrétní projekty, ale i dobré jméno Česka jako spolehlivého partnera v zahraničí.
„Vládní Program Ukrajina v letech 2023 až 2025 posílil dobré jméno Česka jako spolehlivého a aktivního partnera. Je v našem bezpečnostním i ekonomickém zájmu, aby program pokračoval. Nabízí velký potenciál pro další zapojení českých firem a odborníků, a co je klíčové – navazuje na práci, která už byla odvedena. Pokud by se přerušil, ztratíme cenné zkušenosti, kontakty i kontinuitu,“ řekl Seznam Zprávám už dříve mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake.
Co je Program Ukrajina?
Program Ukrajina je souhrnný název pro několik iniciativ zaměřených na pomoc Ukrajině v oblasti stabilizace, rekonstrukce a ekonomického rozvoje. Tyto aktivity probíhají jak v rámci bilaterální spolupráce Česka s Ukrajinou, tak v rámci evropských programů reagujících na dopady válečného konfliktu.
Jedním z hlavních je Program Ukrajina (2023–2025), který spravuje Ministerstvo zahraničních věcí. Jeho cílem je podporovat jak základní potřeby obyvatel, tak i dlouhodobou obnovu země.
Obavy, že se program skutečně nemusí podařit udržet, zesílily ve chvíli, kdy odbor rozvojové spolupráce Ministerstva zahraničních věcí pod vedením Petra Gandaloviče (ODS) rozeslal zastupitelským úřadům pokyn, aby začaly jednat o ukončení smluv s expertními pracovníky.
Česko v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině průběžně poskytuje pomoc hrazenou z rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí a dalších resortů. Tato pomoc je zaměřena především na humanitární podporu a zajištění základních potřeb vnitřně vysídlených osob na Ukrajině a ukrajinských uprchlíků v Moldavsku – od dodávek zdravotnického materiálu přes ubytování a potravinové zabezpečení až po další základní potřeby.
Do programu se významně zapojují i české firmy. Podílely se například na úpravně pitné vody pro více než 130 tisíc lidí v Dněpropetrovské oblasti, na dodávkách kogeneračních jednotek do Charkova nebo na výstavbě větrné elektrárny v Orivu. Mezi nové projekty patří také vybavení šesti nemocnic za téměř 100 milionů eur.
„Česko je v podstatě jedinou zemí, která realizuje projekty přímo na východě Ukrajiny, velmi blízko frontové linie. Pokud by se poslanci rozhodli program přestat financovat a nepodporovat ho dál, šlo by o nepříjemný zásah, který by poškodil nejen ekonomické, ale i reputační zájmy České republiky v zahraniční politice. Mluvíme většinou o dlouhodobých projektech, například o výcviku ukrajinských pilotů, který by bez financování nemohl pokračovat,“ zdůraznil v minulosti pro Seznam Zprávy vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
