Článek
Ministerstvo financí v neděli večer představilo vládě návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 286 miliard korun. Pro srovnání – letos je naplánovaný deficit 241 miliard a loni činil 271,4 miliardy korun.
Rozpočet počítá mimo jiné s návratnou půjčkou ve výši 18,3 miliardy korun na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a s výdaji na obranu ve výši 2,35 procenta HDP. Příjmy státu by měly dosáhnout 2,094 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 0,4 procenta. Výdaje v porovnání s rokem 2025 vzrostou o 2,3 procenta na 2,38 bilionu korun.
Co skrývá návrh státního rozpočtu na rok 2026
Jedno je u plánovaného rozpočtu už nyní jasné. Před pandemií by takový schodek (i pokud ho očistíme o inflaci) byl považován za nemyslitelný.
Bez mimořádných výdajů by deficit činil 237 miliard. To je na hranici pravidel rozpočtové odpovědnosti. Zbylých 49 miliard jsou totiž jednorázové výdaje, jako zmíněná návratná půjčka na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a zvýšené výdaje na obranu nad úroveň dvou procent hrubého domácího produktu, které se do limitu nepočítají.
| Resort | 2026 | 2025 | Rozdíl | Rozdíl (%) |
|---|---|---|---|---|
| práce a sociálních věcí | 990,6 | 968,2 | 22,4 | 2,31 |
| školství | 276,5 | 287,1 | -10,6 | -3,69 |
| obrany | 175,8 | 154,4 | 21,4 | 13,86 |
| vnitra | 119,7 | 105 | 14,7 | 14 |
| dopravy | 106,7 | 139,4 | -32,7 | -23,47 |
| průmyslu a obchodu | 66,4 | 35,8 | 30,6 | 85,47 |
| zemědělství | 55,2 | 58,8 | -3,6 | -6,12 |
| spravedlnosti | 38,7 | 38,6 | 0,1 | 26 |
| financí | 27,8 | 24,1 | 3,7 | 15,35 |
| místní rozvoj | 23,1 | 13,3 | 9,8 | 73,68 |
| životního prostředí | 20,8 | 21,2 | -0,4 | -1,89 |
| kultury | 18,1 | 21,3 | -3,2 | -15,02 |
| zdravotnictví | 12,9 | 17,5 | -4,6 | -26,29 |
| zahraničních věcí | 10,6 | 9,7 | 0,9 | 9,28 |
| Částky v miliardách Kč |
K vysokému deficitu resort sahá, přestože ve své vlastní srpnové predikci počítá s tím, že ekonomika v příštím roce poroste tempem kolem 2 %. Inflace zůstane pod kontrolou a míra nezaměstnanosti nízká.
Příští vláda bude mít k dispozici příjmy ve výši 2094,3 miliardy. Celkové výdaje mají být ale vyšší, konkrétně 2380,3 miliardy korun. Zdaleka nejvíc naplní státní kasu inkaso z pojistného na sociální zabezpečení, celkem 864,3 mld. Kč (meziročně o 54,9 miliardy Kč více). Celkové daňové příjmy počítají s částkou 1030,9 mld. Kč (+0,3 mld. Kč). Nedaňové příjmy pak mají přinést 199,1 mld. Kč (-46,9 mld. Kč).
Pět stěžejních bodů rozpočtu
Výnosy z dražeb emisních povolenek budou nově od roku 2026 směřovat přímo do rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR. A do rozpočtu také přiteče 126 miliard korun z Evropské unie.
Více než letos hodlá stát vybrat na DPH, spotřební dani a na dani z příjmu fyzických osob. Naopak se počítá s nižším inkasem daně z příjmu právnických osob.
Výběr DPH se čeká ve výši 415,4 mld. Kč (+1,4 mld. Kč), výběr spotřebních daní na úrovni 165,7 mld. Kč (+8,7 mld. Kč) a na dani z příjmu fyzických osob má do státní pokladny přijít odhadem 192,6 mld. Kč (+7,9 mld. Kč). Od firem přijde podle očekávání o 23 miliard méně než letos, celkem 221,5 miliardy.
S největší částkou bude hospodařit ministerstvo práce a sociální věcí, přes 990 miliard korun. Druhým „nejbohatším“ ministerstvem je školství s rozpočtem přes 276 miliard. Třetí největší resort je obrana, která má mít v příštím roce k dispozici téměř 176 miliard korun.
Středně velká ministerstva - doprava a vnitro - budou hospodařit s přibližně stovkou miliard. Stejná částka padne mimochodem na obsluhu státního dluhu.
Nejcitelněji vzroste rozpočet ministru průmyslu a obchodu. Nominálně sice „jen“ o 30 miliard, ale v porovnání s letoškem o 85 %. MPSV bude hospodařit s částkou o 22 miliard vyšší, než jakou jí přiklepl rozpočet na letošek. Naopak největší snížení příjmů zaznamená v absolutních částkách budoucí ministr dopravy. Minus 33 miliard, tedy o téměř čtvrtinu méně peněz, než s jakými hospodaří letos ministr Martin Kupka.
Manévrovací prostor je minimální
Spory mezi resorty, komu připadne více a komu méně peněz, jsme ani letos v létě nemohli sledovat v přímém přenosu. Ministři měli zakázáno o průběhu vyjednávání mluvit do médií. Nicméně částka, která se mezi ministerstva porcuje, je tradičně relativně malá.
Přes 90 procent výdajů tvoří ty mandatorní neboli povinné. Tam se počítají zejména penze a sociální dávky. „Politiku“ lze tedy dělat s jednotkami procent rozpočtu.
Důchody
Tradičně největší výdajovou položkou tvoří sociální náklady. Zhruba třetina z celkových výdajů jde na penze. Celkem 739,6 miliardy korun. Oproti letošku stát na důchodech vyplatí o 22 miliard více. Za veškeré sociální dávky včetně penzí utratí stát téměř bilion korun (949,3 miliardy).
Více peněz na obranu
Podle návrhu ministerstva budou obranné výdaje příští rok činit zmíněná 2,35 procenta HDP, což odpovídá 206,5 miliardy korun. Výdaje na obranu budou rozděleny mezi ministerstva obrany, vnitra, dopravy a zahraničních věcí, část jich půjde i do rozpočtů Správy státních hmotných rezerv a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Dukovany
Na stavbu jaderných bloků v Dukovanech počítá Česko s 18,3 miliardy korun. Půjde o návratnou půjčku. Společnost Elektrárna Dukovany II ji má splácet po dobu 30 let.
Na investice by z národních zdrojů mělo jít 174,4 miliardy korun, při započtení peněz z evropských zdrojů by celkové investiční výdaje měly dosáhnout čtvrt bilionu korun. Investice tak podle návrhů zůstanou na letošní úrovni.
Víc peněz na platy úředníků a učitelů
Více peněz než letos (o 4,5 %) padne na platy zaměstnanců ve státní správě. Společně s platy příspěvkových organizací je na ně vyčleněno celkem 279,5 miliardy korun.
Platy nepedagogických pracovníků ve školách půjdou od ledna na vrub samosprávám. Ve státním rozpočtu tedy nejsou. Výdaje Ministerstva školství se kvůli tomu meziročně sníží o 14,4 miliardy korun.
Kabinet bude o návrhu rozpočtu jednat během následujících týdnů. Měl by ho schválit do konce září. Ve Sněmovně se nad ním sejdou už noví poslanci, které voliči vyberou první říjnový víkend.
