Článek
Na dotacích všeho druhu Česko loni vyplatilo 678 miliard korun. Vyplývá to z každoročního přehledu, který z nejrůznějších státních databází skládá dohromady nezisková organizace Hlídač státu.
V souhrnné částce jsou peníze ze státního rozpočtu i přerozdělené unijní fondy. Dalších 22 miliard navrch rozdělily kraje. Započítáno je vše, co se úředně eviduje jako dotace, od podpory zemědělců přes sport a nejrůznější nadace až po běžné státní výdaje, jako je školství nebo dopravní výstavba.
Hlídač státu sbírá údaje pro svou databázi na vyžádání od jednotlivých úřadů, stát je sám pohromadě nemá. I kdyby tedy někdo chtěl dotáhnout do konce často opakovaný slib, že je na dotacích potřeba šetřit, nebude mít podle autorů souhrnu z čeho vyjít.
„Stát nemá přehled o tom, jaké dotace vyplácí, za co je vyplácí a zda jsou efektivně využívané. A to ani u evropských dotací, ani u státních. Roztříštěnost a chybovost dat je obrovská. Na krajské úrovni je situace čtrnáctkrát horší,“ říká po opakované zkušenosti s dohledáváním a sběrem dat ředitelka Hlídače státu Lenka Stryalová.
Překvapivý je podle ní i celkový objem vydávaných peněz. Velikost celkového čísla částečně souvisí s tím, co všechno se v Česku za dotaci považuje – často i to, že jedna část státu dotuje jinou, aby zajistila standardní provoz státu. Velký je ale i objem peněz pro soukromý sektor. „Jsme opravdu dotační ekonomikou,“ uvádí Stryalová.
K podobným závěrům dospěl opakovaně Nejvyšší kontrolní úřad. Roztříštěnost v řízení dotační politiky kritizoval obecně napříč celou státní správou už několikrát, minulý měsíc vydal podobně kritickou zprávu, zaměřenou konkrétně na státní investice do vědy a výzkumu.
Kvůli široké definici pojmu dotace vyšlo na prvním místě mezi všemi dotačními programy financování regionálního školství. To v praxi funguje tak, že stát v rámci jednoho dotačního programu posílá peníze krajům a dalším zřizovatelům. Dohromady loni šlo o 267 miliard korun, což ale zahrnuje standardní státní výdaje na fungování škol, včetně platů učitelů.
Chybí nadhled
Mezi nestátními příjemci vyšlo jako první sdružení Cesnet, což ale není privátní subjekt v pravém slova smyslu, nýbrž spolek vysokých škol a Akademie věd fungující už od 90. letech hlavně kvůli správě páteřní internetové sítě. Jehož případ je rozporuplný a může sloužit jako vhodná ilustrace roztříštěnosti a nespolehlivosti úřední evidence dotačních výdajů.
Při dotazování napříč všemi ministerstvy a státními orgány se Hlídači státu sešly u Cesnetu celkem dotace za 1,726 miliardy. Až když byla data zveřejněna a Cesnet se ozval, vyšlo najevo několik nesrovnalostí. Jednak je v jeho případě započteno 201 milionů dvakrát. Vykázalo je zároveň ministerstvo školství a ministerstvo pro místní rozvoj, ale pokaždé s jinými doprovodnými údaji, takže duplicitu nešlo hned odhalit.
Další rozporuplnou skutečností je, že Ministerstvo pro místní rozvoj připsalo Cesnetu jako příjemci celý jeden velký dotační projekt za víc než miliardu korun. Přitom Cesnet je jen jeho administrátorem a velkou většinu peněz přeposílá dalším účastníkům. Navíc celou sumu ministerstvo přiřadilo k loňskému roku, i když ve skutečnosti jde o pětiletý projekt.
„Částka 1,215 mld. Kč odpovídá hodnotě dotace za všechny subjekty a celé období 2024 - 2028,“ upřesňuje za Cesnet náměstek pro úsek služeb Radovan Igliar, podle něhož by tím pádem Cesnet měl být v tabulce největších nestátních příjemců správně až na desátém místě.
Hlídač státu své závěry hájí tím, že nemůže pracovat s ničím jiným než s tím, co od státní správy dostane. „Problém je na straně státu. Stát nám dává data, my je jen zveřejňujeme a interpretujeme,“ brání se zakladatel Hlídače státu a jeden z autorů dotační databáze Michal Bláha.
Jeho tým se snaží duplicity a chyby systematicky čistit. Ale z toho, co ministerstva v tomto případě odevzdala, podle Bláhy nešlo na duplicitu přijít. Výsledek tak Bláha nepovažuje za svou chybu, ale spíš za důkaz, jak si každé ministerstvo spravuje data po svém a nikdo ve státní správě nemá nad dotační politikou nadhled.
Velká dotace za 1,215 miliardy jde na vybudování „Národní repozitářové platformy“. Má jít o systém pro ukládání otevřených vědeckých dat, tedy o podporu takzvané otevřené vědy, aby akademické poznatky byly lépe dostupné a systematicky dohledatelné, což má v konečném důsledku vést k účelnějšímu utrácení peněz za vědeckou činnost.
Agrofert, fotbalisté, hasiči
V žebříčku ryze privátních podnikatelských subjektů vyhrál Agrofert s 893 miliony, dále pak velké energetické firmy Sokolovská uhelná a Veolia, brněnský správce optických sítí InfoNet a dopravce Arriva. Ze starších přehledů je patrné, že některé firmy pobírají velké dotace každý rok, zatímco jiné se mohou vysoko vyšvihnout jen jednorázově v závislosti na jednom velkém dotačním projektu. Předloni takto vyhrály Třinecké železárny. Agrofert se umisťuje vysoko každý rok jako tuzemská jednička v zemědělství, což je obor, kde velká část národních i unijních dotací připadá podnikům nárokově a automaticky podle hektarů zemědělské půdy a počtu chovaných zvířat. Sám Agrofert ve své výroční zprávě 2024 uvádí výrazně vyšší částku 1,67 miliardy.
Rozdíl je daný hlavně tím, že Agrofert podniká i mimo Česko. Dalším důvodem může být to, co Hlídač státu otevřeně přiznává – a sice že data nedostává centrálně, ale od jednotlivých pracovišť státní správy. Za jejich úplnost tedy nikdo za stát neručí a běžně se stává, že při čištění a třídění podkladů se objeví chyby.
Vysoko na seznamu soukromých příjemců dotací skončily velké sportovní svazy či velká zájmová sdružení, jako jsou hasiči, Sokol nebo skauti. Vyšší jednotky miliard inkasovaly velké státní firmy. Správa železnic dostala na své investiční akce 8,7 miliardy, operátor trhu s elektřinou OTE získal osm miliard.
V žebříčku akademických pracovišť si nejlépe vedly instituty Akademie věd, konkrétně Fyzikální ústav, Ústav molekulární genetiky, Ústav organické chemie a biochemie, Mikrobiologický ústav a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského. Dohromady tato pětka obdržela přes 10 miliard.
Článek jsme oproti původní verzi doplnili o vyjádření sdružení Cesnet a vysvětlení, proč se u něj nasčítaly loni dotace v tak velké výši.
