Článek
Na dotacích všeho druhu Česko loni vyplatilo 678 miliard korun. Vyplývá to z každoročního přehledu, který z nejrůznějších státních databází skládá dohromady soukromý zájmový spolek Hlídač státu.
V souhrnné částce jsou peníze ze státního rozpočtu i přerozdělené unijní fondy. Dalších 22 miliard navrch rozdělily kraje. Započítáno je vše, co se úředně eviduje jako dotace, od podpory zemědělců, přes sport a nejrůznější nadace až po běžné státní výdaje, jako je školství nebo dopravní výstavba.
Data se sbírají až na vyžádání, stát je sám pohromadě nemá. I kdyby tedy někdo chtěl dotáhnout do konce často opakovaný slib, že je na dotacích potřeba šetřit, nebude mít podle autorů souhrnu z čeho vyjít.
„Stát nemá přehled o tom, jaké dotace vyplácí, za co je vyplácí a zda jsou efektivně využívané. A to ani u evropských dotací, ani u státních. Roztříštěnost a chybovost dat je obrovská. Na krajské úrovni je situace čtrnáctkrát horší,“ říká po opakované zkušenosti s dohledáváním a sběrem dat ředitelka Hlídače státu Lenka Stryalová.
Překvapivý je podle ní i celkový objem vydávaných peněz. Velikost celkového čísla částečně souvisí s tím, co všechno se v Česku za dotaci považuje – často i to, že jedna část státu dotuje jinou, aby zajistila standardní provoz státu. Velký je ale i objem peněz pro soukromý sektor. „Jsme opravdu dotační ekonomikou,“ uvádí Stryalová.
K podobně závěrům dospěl opakovaně Nejvyšší kontrolní úřad. Roztříštěnost v řízení dotační politiky kritizoval obecně napříč celou státní správou už několikrát, minulý měsíc vydal podobně kritickou zprávu, zaměřenou konkrétně na státní investice do vědy a výzkumu.
Kvůli široké definici pojmu dotace vyšlo na prvním místě mezi všemi dotačními programy financování regionálního školství. To v praxi funguje tak, že stát v rámci jednoho dotačního programu posílá peníze krajům a dalším zřizovatelům. Dohromady loni šlo o 267 miliard korun, což ale zahrnuje standardní státní výdaje na fungování škol, včetně platů učitelů.
Mezi nestátními příjemci vyšlo jako první sdružení CESNET. Nejde ale o privátní subjekt v pravém slova smyslu, nýbrž o spolek vysokých škol a Akademie věd fungující už od 90. let hlavně kvůli správě páteřní internetové sítě. Dotace pobírá na její správu a na investice do dalších veřejně sdílených IT služeb.
V žebříčku ryze privátních podnikatelských subjektů vyhrál Agrofert s 893 miliony, dále pak velké energetické firmy Sokolovská uhelná a Veolia, brněnský správce optických sítí InfoNet a dopravce Arriva. Ze starších přehledů je patrné, že některé firmy pobírají velké dotace každý rok, zatímco jiné se mohou vysoko vyšvihnou jen jednorázově v závislosti na jednom velkém dotačním projektu. Předloni takto vyhrály Třinecké železárny.
Agrofert se umisťuje vysoko každý rok jako tuzemská jednička v zemědělství, což je obor, kde velká část národních i unijních dotací připadá podnikům nárokově a automaticky podle hektarů zemědělské půdy a počtu chovaných zvířat. Sám Agrofert ve své výroční zprávě 2024 uvádí výrazně vyšší částku 1,67 miliardy.
Rozdíl je daný hlavně tím, že Agrofert podniká i mimo Česko. Dalším důvodem může být to, co Hlídač státu otevřeně přiznává – a sice že data nedostává centrálně, ale od jednotlivých úřadů, takže za jejich úplnost nikdo neručí a běžně se stává, že při čištění a třídění jednotlivých databází se objeví chyby.
Vysoko na seznamu soukromých příjemců dotací skončily velké sportovní svazy či velká zájmová sdružení, jako jsou hasiči, Sokolové nebo skauti. Vyšší jednotky miliard inkasovaly velké státní firmy. Správa železnic dostala na své investiční akce 8,7 miliardy, operátor trhu s elektřinou OTE získal osm miliard.
V žebříčku akademických pracovišť si nejlépe vedly instituty Akademie věd, konkrétně Fyzikální ústav, Ústav molekulární genetiky, Ústav organické chemie a biochemie, Mikrobiologický ústav a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského. Dohromady tato pětka obdržela přes 10 miliard.