Slibotechna. Na to by nemělo ani Lucembursko, hodnotí ekonomka sliby politiků

Deset tisíc pro každého důchodce. Příplatky nejstarším penzistům. Výkup chátrajících nemovitostí. Desítky tisíc nových bytů. Nulové DPH na potraviny. Předvolební sliby hodnotíme v podcastu Ve vatě s ekonomkou Janou Matesovou.

Tři měsíce před parlamentními volbami se politická „slibotechna“ rozjíždí naplno. V době, kdy ekonomiku nečeká zázračný růst a stát se zavázal k miliardovým výdajům na obranu, se ve volebních programech objevují sliby vyšších důchodů, nižších daní a levnějších energií a potravin. Má to ale háček – skoro nikdo neříká, kde na to vzít.

Podle aktuálních volebních průzkumů má šanci zasednout ve sněmovně celkem osm stran či hnutí. Příští premiér bude vládnout uprostřed neveselé globální ekonomické reality, kterou ekonomka Jana Matesová přirovnává k „obrovité černé labuti“, metaforou neočekávané události, která má zásadní dopad na společnost.

Pokud jde o domácí ekonomiku, v kontextu jiných zemí Evropské unie si Česká republika v letošním roce vede nadprůměrně. Jaké politické sliby si pro příští volební období strany přichystaly?

Státní kasu v příštích letech významně zatíží výdaje na zbrojení. Sotva začíná Česko pod tlakem Donalda Trumpa plnit požadavek dávat do obrany 2 % HDP, už jsou tu nové nároky. Do roku 2030 má vydávat na zbrojení 3 % HDP a o dalším nárůstu nákladů se už čile diskutuje.

Zatímco koalice SPOLU si právě obranu země vybrala jako svoji volební prioritu (podrobnosti neznáme, program uskupení ODS, TOP09 a KDU-ČSL zveřejní až v létě),  některé opoziční strany (ANO, SPD, SOCDEM) mají naopak s vyššími výdaji směřujícími tímto směrem problém.

Podle ekonomky Matesové ale s Rusy na dostřel se s financemi na obranu prostě počítat musí. „Naprosto nejlevnější varianta zajištění bezpečnosti i životů je agresora odstrašit. Před rokem 1989 země západní Evropy vydávaly každoročně 4–5 % HDP na obranu a země z naší strany železné opony šest až sedm procent,“ připomíná v podcastu Ve vatě.

Například Sociální demokracie Jany Maláčové ale na billboardech inzeruje „Bydlení místo zbrojení“ s argumentem, že více peněz na zbraně ukousne ze sociálních výhod a investic na bydlení. A SPD deklamuje podobně: „Nechceme předražené stíhačky F35, potřebujeme stavět byty pro lidi.“

Penze doznaly v současném volebním období největších změn za poslední roky. Strop pro odchod do důchodu se posunul na 67 let, valorizace penzí přibrzdily. Předseda Hnutí ANO Andrej Babiš chce ale veškeré změny zvrátit. S prodlužováním důchodového věku počítá jen do roku 2030, jak to platilo dříve, a strop by se zastavil na 65 letech. Pokud by hnutí ANO, které je zatím favoritem voleb, takové změny prosadilo, stálo by to rozpočet každý rok kolem 100 miliard korun v dnešních cenách.

Podle Jany Matesové ale zůstane tento předvolební příslib jen na plakátech. „To je slib, který hnutí ANO dává jenom proto, že ví, že tím získá hlasy. To, co schválila současná vládní koalice v konsolidačním balíčku, je ta nejméně bolestivá varianta fiskální udržitelnosti toho systému,“ uvedla ekonomka v podcastu.

„Když vám někdo říká, že zruší současné změny penzijního systému, tak vám říká: já současné generaci 65 plus ulevím na úkor vás všech, vašich dětí a vašich vnuků, protože vy to v budoucnosti budete platit, nedosáhnete na takový poměr důchodu k průměrné mzdě, jaký stát vyplácí teď, a to jsou historické hodnoty za celou dobu existence penzijního systému,“ myslí si Jana Matesová.

Hnutí ANO také slibuje přidat starším 80 let k penzi pětistovku, od 85 let tisícovku, devadesátníkům 1500 a nejstarším penzistům dokonce 2000 korun. Jana Maláčová zase avizuje zavedení „třináctého důchodu“ v podobě  10 000 korun, které hodlá vyplácet vždy před Vánoci. Že by to přimělo seniory více nakupovat, si Matesová nemyslí. „Tohle přidávání by stálo několik miliard ročně. Chápu ho jako pomoc, protože to jsou lidé, kteří velmi často už opravdu potřebují platit více za péči, ale nehromadí ve velkém věci.“

Nedostupnost bydlení, obzvlášť ve velkých městech, u nás patří k nejhorším v Evropě. Jako svou prioritu si proto téma berou téměř všechny strany, koalice SPOLU, Starostové nebo třeba Piráti.

Například STAN v programu sází na dotace a nízkoúročené půjčky, primárně přímo obcím na podporu nájemního bydlení. Přichází taky s nápadem na výkup chátrajících nemovitostí. „To by mohlo pomoci. To je dobrý a tržní nástroj. Ne že budete nemovitosti konfiskovat nebo zatěžovat nějakou enormní daní,“ myslí si Matesová.

Piráti se chtějí zaměřit i na nevyužívané objekty a více je zdanit. „Zóny určené k bydlení, kde se málo staví, ačkoliv v místě chybí byty, budou zatíženy zvýšenou daní, dokud se stavět nezačne,“ stojí v pirátském programu. „Trestáme soukromé vlastnictví - k tomuhle Piráti těžko najdou partnera v rámci politické scény, který by se k tomu přidal, to opravdu zavání osmačtyřicátým rokem,“ míní Matesová, i když podotýká, že majetkové daně jsou v Česku opravdu nízké.

„Bylo by možné více zatěžovat zejména druhé a další nemovitosti, třeba ty investiční, čili ne tu první, ve které lidé bydlí, protože to by také mohlo způsobit sociální šok,“ má za to ekonomka.

Připomíná ale, že problém s drahými byty se koncentruje do velkých měst, kde ceny táhnou nahoru velcí realitní investoři, často ze zahraničí. „Finsko teď schvaluje zákon, kterým zakáže nákupy nemovitostí pro bydlení alespoň obyvatelům Ruské federace a Běloruska, to mají v programu. Je mi velice líto, že tato vláda to nezavedla. Třeba Pirátská strana by ale zřejmě ráda a slibuje zavést kroky, aby byty „neskupovali spekulanti z nepřátelských zemí.“

Hnutí ANO má zase v programu „vídeňský model“ bytové politiky, který počítá s navýšením výstavby nájemních bytů. Pokud by se stavělo 70 tisíc bytů ročně, bylo by na to třeba třeba počítat se středními desítkami miliard korun. Vídeň má v současnosti 400 tisíc bytů, které nejsou v soukromém vlastnictví, a navíc má pro výstavbu k dispozici volné pozemky o rozloze 3,1 milionu metrů čtverečních.

Zvyšování daní politické strany v programu nezdůrazňují, podle Jany Matesové se mu ale nevyhnou. „Časem dojde nevyhnutelně na zvyšování daní a kterákoliv strana vám říká, nebudeme zvyšovat daně, tak vám říká, že vy a vaše děti se v dalších letech budete mít mnohem hůř. Potom se holt začnou daně zvyšovat rychleji. Alternativa je, že v těch dalších letech by se mnohem silněji začaly krátit výdaje primárně na zdravotnictví a školství,“ míní ekonomka.

Některé strany jdou do kampaně naopak přímo se snižováním daňové zátěže. ANO chce vrátit zdanění firem z 21 na 19 %. Státní kasu by takový krok ale vyšel zhruba na 20 miliard ročně.

Hnutí Stačilo si vzalo za svůj polský nápad na nulové DPH na potraviny. Polákům se však pokus krutě vymstil, země se ještě více zadlužila a přišla vysoká inflace. Piráti chtějí DPH na základní a zdravé potraviny, jako je třeba zelenina, ovoce, ale taky na pleny, hygienické potřeby a další nezbytnosti, jen snižovat. Ceny potravin by rádi řešili přes Antimonopolní úřad, jehož reformu zatím neúspěšně prosazují.

Mnoho kandidátů ve volbách nabízí také levnější energie. Například Maláčové SOCDEM je chce zajistit skrze cenové stropy. „To je taková slibotechna, na tu nemá v současné Evropské unii ani to nejbohatší Lucembursko. Zcela nerealistické, tyhle sliby neberte vůbec vážně,“ glosuje program levicové mimoparlamentní strany Matesová.

Andrej Babiš a jeho ANO se pak netají ambicí zestátnit ČEZ, který ze 70 procent již stát vlastní, ale zbytek drží menší akcionáři. „My nejsme v situaci francouzského státu, v jehož hlavní energetické společnosti měli minoritní akcionáři něco málo procent. Tady je to více než 30 %. Jsou v tom obrovské severoamerické, kanadské a americké penzijní fondy, ty vyšroubují cenu tolik, že na to nebude stačit státní rozpočet,“ varuje Matesová. „My vám teď nakrátko dáme nižší ceny s tím, že do budoucna ohrozíme vaši energetickou bezpečnost,“ glosuje nápad ANO ekonomka.

Strany tak hýří sliby za stovky miliard, ale nápadů, kde na to vzít je poskrovnu. Politici ve svých programech operují se seškrtáním daňových výjimek, lepším výběrem daní a počítají s lepším ekonomickým růstem, který peníze přinese. Jak ho ale tedy nastartovat, se také nedozvíme.

Jana Matesová doporučuje využít rezervoár peněz v evropských fondech, kterými podle ní zatím Česko mrhá. „Probendilo“ tak už dokonce jeden celý státní rozpočet. „Kdybychom využívali veřejné prostředky na efektivnost výstavby, na strategické investice tak dobře jako třeba Polsko, natož třeba peníze z vlastních zdrojů jako Německo, tak bychom byli za těch 19 let, co k nám tečou evropské prostředky, získali v těch nejkonzervativnějších odhadech celý letošní státní rozpočet navíc.“