Článek
Do Kyjeva dorazila vlakem skupina amerických generálů. Jedná s ukrajinskými důstojníky, s prezidentem Volodymyrem Zelenským, podle prohlášení velvyslanectví USA „zjišťuje na místě fakta a situaci“.
V misi jsou tajemník amerického ministra obrany pro výzbroj a výcvik vojáků Daniel Driscoll, velitel amerických sil v Evropě a Africe Chris Donahue a náčelník generálního štábu armády USA Randy George. Lidově řečeno: samé vysoké šajby.
Donahue měl ve své funkci už za předcházejí administrativy Joea Bidena na starost koordinaci dodávek amerických zbraní Ukrajině. Jako velitel sil pro Afriky a Evropu sídlí na základně v německém Wiesbadenu.
U Driscolla existuje osobní vazba na Bílý dům: je spolužákem z vysoké školy a blízkým přítelem viceprezidenta J. D. Vanceho.
Podle deníku Wall Street Journal misi projednával Vance s prezidentem Donaldem Trumpem. A co se týče jejích cílů, je návštěva obestřena přísným utajením. Obvykle dobře informovaný list zjistil jen to, že tématem jednání má být „situace na bojišti“.
Donald Trump po týdnech vyčkávání oznámil, že střely s plochou dráhou letu Tomahawk s doletem 900 kilometrů nedodá. Jedním z vysvětlení návštěvy pozoruhodné delegace je debata na toto téma.
Situace na bojišti. Rusům se zatím nepodařilo plně ovládnout Pokrovsk.
Americké rakety v akci
„Ukrajincům by tomahawky určitě pomohly, ale vyrábí už také své vlastní střely Flamingo. Mají dolet 3000 kilometrů s hlavicí 900 kilogramů. Bylo by efektivnější spíše investovat do jejich výroby než do nákupu střel ze Spojených států,“ řekl Seznam Zprávám slovenský vojenský analytik Vladimír Bednár.
„Proto si myslím, že evropští spojenci Ukrajiny budou spíše dávat peníze na zvýšení vlastních ukrajinských kapacit než platit USA za tomahawky.“
Washington nicméně Ukrajincům v říjnu po několika měsících dovolil zasahovat cíle v Rusku zbraněmi americké a západní produkce. Tedy raketami ATACMS, systémy HIMARS a britsko-francouzskými střelami Storm Shadow/SCALP. Na vysvětlenou: Storm Shadow obsahují americké komponenty, proto je jejich nasazení možné pouze se souhlasem USA.
Právě v době, kdy američtí generálové mířili do Kyjeva, použila ukrajinská armáda střely ATACMS. Terčem bylo vojenské letiště ve Voroněži, odkud startují ruské bombardéry k útokům na Ukrajinu.
Střely Ukrajinci nasadili letos teprve podruhé, poprvé to bylo ještě v lednu před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. V březnu ukrajinské zdroje agentuře AP potvrdily, že Kyjev už žádné další rakety ATACMS nemá, dostal jich zhruba čtyřicet. Což znamená, že od Trumpova nástupu Ukrajina dostala novou zásilku těchto balistických střel.
Vyrábí je zbrojovka Lockheed Martin a hlavice váží 227 kilogramů. Jeden typ má dostřel zhruba 165 kilometrů, další přibližně 300 kilometrů.
Střely ATACMS lze odpalovat ze stejných zařízení jako HIMARS, která už Kyjev používá k vystřelování raket naváděných pomocí globální polohovací služby (GPS) v salvách až po šesti najednou.
Rozdíl spočívá v tom, že z jednoho odpalovacího zařízení může být v jednom okamžiku vypálena pouze jedna střela ATACMS. Střely pro systémy HIMARS, které Spojené státy Ukrajině už dříve poskytly, mají dostřel zhruba 80 kilometrů.
Střely ATACMS.
Ukrajinská armáda nyní disponuje dvěma verzemi střel ATACMS. Starší M39A1 Block Američané poprvé použili ve válce v Iráku v roce 1991 při osvobozování Kuvajtu. Modernější verzi M57 začala zbrojovka vyrábět před 20 lety.
Ukrajina ATACMS nasadila poprvé před rokem proti cílům v Brjanské oblasti na západě Ruska. Kreml to označil za „vstup Západu do války“ a pohrozil, že v odvetě použije svou novou hypersonickou raketu Orešnik (Líska).
„Je desetkrát rychlejší než zvuk a není možné ji sestřelit,“ tvrdil ruský vůdce Vladimir Putin. Údajně experimentální kus Orešniku Rusové odpálili loni 21. listopadu na Dnipro.
