Článek
Americké akcie mají za sebou mimořádně rozkolísané první čtvrtletí, které nabídlo ostrý kontrast mezi slabou celkovou bilancí a velmi silným závěrem. Wall Street sice v poslední březnový den prudce posílila, celý obrázek to ale nezměnilo.
Za leden až březen širší index S&P 500 ztratil přibližně 4,6 procenta, což bylo jeho nejhorší čtvrtletí od roku 2022. Dow Jones odepsal 3,6 procenta a technologický Nasdaq více než sedm procent. Právě Nasdaq doplatil nejvíce na ústup investorů od technologických titulů, které byly v předchozích letech hlavním tahounem amerického růstu. Výjimkou byl index menších firem Russell 2000, který si jako jeden z mála udržel mírný zisk.
Právě závěr kvartálu ale připomněl, jak rychle se umí nálada na trzích otočit. V úterý zažily americké akcie nejsilnější den od loňského května. Dow Jones vyskočil o více než 1100 bodů, tedy asi o 2,5 procenta, širší S&P 500 přidal téměř tři procenta a technologický Nasdaq se přehoupl přes tříprocentní hranici.
Po týdnech nervozity to byla pro investory silná vzpruha, která alespoň částečně zmírnila napjatou atmosféru závěru čtvrtletí. Za růstem stála především naděje, že se začne uklidňovat geopolitické napětí na Blízkém východě. Právě vývoj v regionu totiž v posledních týdnech výrazně hýbal cenami ropy, a tím nepřímo i celým akciovým trhem.
Když ropa prudce zdražuje, investoři se obávají, že se znovu zvýší inflační tlaky v ekonomice. A jakmile na trhu sílí obavy z inflace, začínají obchodníci zároveň přehodnocovat své sázky na další vývoj úrokových sazeb. Jinými slovy, čím větší nervozita kolem inflace, tím menší ochota věřit v rychlé uvolnění měnové politiky, což akciím obvykle škodí.
Trhy hledají signál z Washingtonu
„Hlavním impulsem pro zlepšení nálady byly signály možného zmírnění konfliktu s Íránem, když Trump uvedl, že americké zapojení do války by mohlo brzy skončit, a to i bez předchozího uzavření dohody s Teheránem,“ poznamenal akciový analytik Jan Bystřický z České spořitelny.
„Podrobnosti jsou mlhavé, ale kapitálové trhy hledají jakékoli náznaky, že existuje příležitost pro normálnější tok energie Hormuzským průlivem,“ uvedl podle agentury Reuters investor Bill Northey ze společnosti U.S. Bank Wealth Management.
Washington signalizoval možnost přímých rozhovorů s Teheránem i variantu ukončení konfliktu bez dohody. „Velmi brzy odejdeme,“ řekl Trump v úterý novinářům v Bílém domě s tím, že by se tak mohlo stát „během dvou týdnů, možná dvou týdnů, možná tří“.
Pozornost trhů se nyní upíná k dalšímu postupu Washingtonu. Donald Trump má v noci na čtvrtek středoevropského času vystoupit s dalším projevem k situaci kolem Íránu.
Íránský prezident Masúd Pezeškján mezitím podle agentury AFP v telefonátu s předsedou Evropské rady Antóniem Costou uvedl, že Teherán má vůli válku ukončit. Současně ale trval na tom, že k zastavení bojů budou potřeba záruky, které zabrání opakování agrese vůči Íránu, a také finanční kompenzace za vzniklé škody.
Trump a trhy
- Na Wall Street stále častěji objevuje názor, že investoři na výroky amerického prezidenta reagují méně automaticky než dřív. Nejde o to, že by Trumpova slova přestala trhy ovlivňovat, ale spíše o to, že obchodníci jsou vůči často se měnícím nebo ne zcela konkrétním vyjádřením obezřetnější.
- Analytici proto mluví o určité „únavě z titulků“. Když ale prezident naznačí posun v otázce, která má přímý dopad na ceny ropy, inflaci nebo geopolitické riziko, umí jeho výroky akcie i nadále rozhýbat velmi výrazně. Právě to se podle agentury Reuters ukázalo i v závěru března, kdy trhy silně reagovaly na signály možného zmírnění konfliktu s Íránem.
Od AI zpět k ropě a sazbám
První čtvrtletí tak ukázalo, že investoři po měsících soustředění na umělou inteligenci a technologický boom znovu řeší staré, ale o to závažnější otázky: inflaci, sazby, cenu energií a geopolitická rizika. Ještě na začátku roku se pozornost soustředila hlavně na to, zda technologické firmy dokážou navázat na předchozí růst a zda příběh kolem umělé inteligence dál ospravedlní jejich vysoké ocenění.
Na konci března už ale trh řešil především to, zda dražší ropa nezkomplikuje inflační výhled, a jestli se tím nezmění očekávání ohledně amerických sazeb. Citelně se to projevilo právě u technologických gigantů. Skupina největších amerických firem, která v uplynulých letech táhla Wall Street vzhůru, tentokrát naopak přispěla k poklesu.
Americké akcie za posledních pět let výrazně posílily, zejména díky technologickému boomu, letošní první kvartál ale přinesl zřetelné ochlazení. Podobně jako v roce 2022 se do popředí znovu dostaly obavy z inflace, sazeb a geopolitiky.
Investoři začali být opatrnější vůči jejich vysokému ocenění, tedy vůči tomu, kolik jsou ochotni platit za jejich budoucí růst. Právě technologické akcie bývají na změny úrokových očekávání mimořádně citlivé, protože velká část jejich hodnoty stojí na ziscích, které mají přinést až v dalších letech. Když trh začne počítat s vyššími sazbami po delší dobu, podobné tituly se dostávají pod tlak rychleji než zbytek trhu.
Výrazným protipólem byly naopak energetické firmy. Zatímco většina trhu v prvním čtvrtletí klesala, akcie ropných a energetických společností těžily z růstu cen komodit. Pro tento sektor totiž dražší ropa obvykle znamená vyšší příjmy i lepší ziskovost.
V březnu tak energetika patřila k několika málo částem trhu, které šly proti celkovému směru Wall Street. I to dobře ukazuje, že první kvartál nebyl jen příběhem všeobecného výprodeje, ale také přesunu kapitálu do defenzivnějších sektorů.
Paralela s rokem 2022
Současná situace v mnohém připomněla rok 2022, kdy akciové trhy rovněž zažily velmi slabé období. Tehdy byl hlavním spouštěčem ruský útok na Ukrajinu, který vedl k prudkému zdražení energií a k nejvyšší inflaci za několik desetiletí. Investoři začali rychle započítávat agresivní růst amerických úrokových sazeb a akcie se dostaly pod silný tlak.
Nervozita na trzích se přitom neomezila jen na Wall Street. Podobný průběh mělo v letošním prvním čtvrtletí i obchodování v Praze, kde po silném začátku roku přišla citelnější korekce. Index PX od začátku ledna do konce března ztratil 6,5 procenta a uzavřel na 2510 bodech. Ještě v úvodu roku přitom domácí akcie navazovaly na loňské rekordní období.
Pražská burza je na pětiletém horizontu dál výrazně nad úrovněmi z roku 2021, letošní první čtvrtletí ale ukázalo, že po rekordním růstu přišla korekce.
„Hned první obchodní den letošního roku burza překonala hranici 2700 bodů. Naposledy pak rekord vylepšila překročením hranice 2800 bodů, a to 4. února. Následně ale druhý únorový týden nastala poměrně výrazná korekce,“ shrnula makléřka investiční společnosti Wood & Company Barbora Zelená.
Z jednotlivých titulů si od začátku roku nejlépe vedly akcie zbrojovky Colt CZ Group, které vzrostly o 22 procent na 904 korun. Naopak největší ztrátu zaznamenaly akcie Photon Energy, jež spadly o 39 procent na 6,50 koruny za kus.
