Článek
Poslanci vládní SPD původně odmítali rozhodnutí ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) poslat peníze na vojenský materiál pro Ukrajinu. V pátek proto měla zasednout koaliční rada a celou situaci projednat. Ta se ale nakonec kvůli neúčasti Aleny Schillerové (ANO), Radima Fialy (SPD) a právě Petra Macinky nekonala.
Místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO) potom na páteční tiskové konferenci před novináři sdělil, že si politici rozkol v rámci koalice vysvětlili. Proto se už podle něj nemá cenu kvůli tomuto tématu scházet.
Nakonec se ale v užším formátu členové koalice přesto sešli. Mimo jiné se ho zúčastnili jak premiér Andrej Babiš, tak šéf SPD Tomio Okamura. Setkání trvalo přes hodinu a půl a jedním z témat byly právě peníze pro Kyjev. „Česko do iniciativy na financování amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu poslalo plus minus 140 milionů korun, “ potvrdil po jednání Okramura. Krok je podle něj nevratný.
Předseda SPD původně tvrdil, že o financích pro Ukrajinu nevěděl. „Dostal jsem podrobné informace den předem (před summitem) v pondělí na našem pravidelném jednání s ministrem Macinkou,“ uvedl.
Reakci jednotlivých poslanců SPD si Okamura vysvětluje nedostatečnou komunikací uvnitř koalice. „Důležité je, aby se ty věci neopakovaly a důležité je, aby o takových krocích byli předem včas informováni koaliční partneři jednotlivými ministry,“ řekl. Jednání podle něj proběhlo ve velmi dobré pracovní atmosféře.
Ministr zahraničí je i přes svou páteční neúčast připraven případně vládním partnerům krok obhájit. Ve čtvrtek si už telefonoval s členy SPD Okamurou a Jaroslavem Foldynou. Právě ten rozhodnutí Macinky nejvíce kritizoval. Po společném hovoru ale odpor zmírnil.
Peníze chce ministr zahraničí zaslat skrze Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) do Washingtonu, který následně vojenský materiál pro Kyjev zaplatí. Právě to považuje Foldyna za důvod, proč ve svém názoru na peníze pro napadenou zemi otočil. Bude totiž raději, když mandatorní výdaje na vojenskou pomoc poputují nikoliv přímo na Ukrajinu, ale do USA.
Jak funguje Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL)
Evropští spojenci spolu s Kanadou pošlou peníze do Washingtonu a ten na oplátku vyrobí zbraně a munici pro Kyjev. Účast na iniciativě je čistě dobrovolná. Jako první se do ní zapojily Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Celkově se podle webu k výdajům zavázaly dvě třetiny členů NATO. Mimo tuto organizaci se do pomoci zapojily také Austrálie a Nový Zéland. Nově by na seznamu mělo přibýt také Česko.
Severoatlantické aliance na svém webu uvádí, že od července 2025, kdy iniciativa začala, zaplatili spojenci prostřednictvím PURL pro Ukrajinu vojenský materiál v přibližné hodnotě 6 miliard dolarů (127 miliard korun).
Konkrétní výši pomoci ministr zahraničí odmítá zveřejnit, protože takový krok - podle jeho slov - Severoatlantická aliance umožňuje. Dodal ale, že v poměru s ostatními zeměmi, které se do PURL zapojily, je to zanedbatelná částka, která má mít spíše symbolický efekt. Více zdrojů redakci Seznam Zpráv potvrdilo, že jde o částku nad 100 milionů korun. Poslanec Foldyna, který s Macinkou ve čtvrtek telefonoval, pak hovořil o 140 milionech.
Ve čtvrtek ministr zahraničí ve vysílání České televize upřesnil, že vynaložené peníze půjdou na protivzdušnou obranu. „Nechtěli jsme, aby to šlo na útočné zbraně, to nepodporujeme. Ale zároveň vnímáme situaci na Ukrajině, která čelí útokům balistickými střelami. Nemají dostatek interceptorů, které by tyto střely dokázaly zneškodnit,“ odůvodnil svůj krok ministr.
„Mně se nelíbí posílat peníze na Ukrajinu nebo někam jinam, když máme takové dluhy, ať už to je na protivzdušnou nebo jinou obranu,“ reagoval pro Seznam Zprávy poslanec klubu SPD a předseda Svobodných Libor Vondráček. Napadené zemi mají podle něj pomáhat hlavně sami občané, kteří k tomu mají volné finanční prostředky. Připustil ale, že v budoucnu může po Macinkově vysvětlení názor změnit.
Více než 100 milionů
Vojenskou podporu Ukrajiny poprvé oznámil ministr zahraničí Petr Macinka v úterý před odletem na summit NATO v Turecku. Šéf diplomacie chce pomoc napadené zemi financovat z rozpočtové kapitoly svého resortu, kde jsou na podporu Kyjeva vyčleněny mandatorní výdaje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) pak ve středu ráno upřesnil, že částka, kterou Česko pošle do Seznamu prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), bude pouze symbolická a jednorázová. Tou dobou už se ale začali k rozhodnutí vyjadřovat také poslanci SPD. Kritizovali, že s nimi nikdo tento záměr nekonzultoval, a navíc rozhodnutím podle nich porušil programové prohlášení.
„V programovém prohlášení vlády je napsáno, že budeme podporovat diplomatické kroky k urovnání konfliktu na Ukrajině. Posílání peněz na zbraně není diplomatickým krokem,“ tvrdil Tomio Okamura s tím, že chce celou věc probrat na páteční koaliční radě.
Babiš před odletem ze summitu v Ankaře zpět do Prahy novinářům řekl, že by jeho rozhodnutí nemělo ohrozit vládní koalici. „Já to panu Okamurovi vysvětlím, on tomu nerozumí. Měl by být rád. To byly peníze, které vláda vyčlenila pro Ukrajinu… dali jsme je Spojeným státům,“ reagoval premiér.
Při čtvrteční tiskové konferenci před Kramářovou vilou Macinka vykreslil vztahy v koalici jako korektní a přátelské. „Vždy si vše dokážeme vysvětlit a vyříkat spíše za zavřenými dveřmi, abychom na sebe nepoštěkávali přes média, jako to bylo v minulosti u jiných politických stran,“ podotkl Macinka.
Ministr obrany o penězích nevěděl
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) pro Deník N připustil, že diskuzi o případném přesunu českých peněz zaslechl jen okrajově, o podrobnostech ale do summitu v Turecku nevěděl. „Ministerstvu zahraničí se jevilo naprosto logické, že než aby ty peníze spadly v balíku evropských peněz na Ukrajinu bez nějakého konkrétního zacílení, je lepší je dát Spojeným státům do toho fondu, do PURL, kde budou cíleně využity,“ řekl Zůna.
Opoziční politici i prezident Petr Pavel označili krok vlády za správný. Předseda občanských demokratů Martin Kupka by však byl raději, kdyby peníze směřovaly do českého zbrojního průmyslu prostřednictvím české muniční iniciativy. Na financích, jež putují přes PURL, totiž vydělávají převážně americké firmy.
„Pokud už vláda nemá problém dát peníze na zbraně pro Ukrajinu, tak ať je dá do české muniční iniciativy. Ať podpoří český obranný průmysl,“ řekl na středeční tiskové konferenci bývalý ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (za ODS). Macinka své rozhodnutí poslat peníze americkým zbrojovkám, a nikoliv do české muniční iniciativy, odůvodnil tím, že z ní putují finance právě na útočné prostředky.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření Tomia Okamury po jednání s Andrejem Babišem.
